Článek
Nový rok přinese pro pracovníky na dohodu o provedení práce řadu změn. Proměny se dočká například způsob hlášení, zvýší se limity a měnit se bude také způsob danění. Co přesně dohodáře od ledna čeká? A koho se úpravy týkají?
Zvýšení limitu pro odvod pojistného
Od 1. ledna 2026 začne platit nový limit pro výdělek bez povinných odvodů. Ten odpovídá 25 % nové výše průměrné mzdy, která je pro rok 2026 stanovena na 48 967 Kč. Nový limit tedy je 12 000 Kč měsíčně. U dohod o pracovní činnosti zůstává limit ve výši 4500 Kč.
„Pokud tak člověk bude mít měsíční výdělek 11 999 Kč, nemusí platit sociální ani zdravotní pojištění a v některých případech ani daň z příjmu,“ popisuje Martina Machová, personální ředitelka Pluxee ČR.
„Limit se i nadále bude posuzovat vždy u jednoho zaměstnavatele. Díky centrální evidenci však bude od roku 2026 možné z pohledu státu přehledně sledovat všechny dohody jednoho člověka napříč zaměstnavateli a snáze kontrolovat, zda jsou v souladu s pravidly,“ vysvětluje.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Prvního ledna vstupuje v účinnost zákon, který mění některé podmínky pro jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. To nahradí některé dřívější formuláře, jako je třeba Výkaz příjmů z dohod o provedení práce nebo Oznámení o nástupu či skončení zaměstnání. Zároveň bude sloužit i k hlášení výše příjmů. To se nově bude týkat i brigádníků, kteří nepodléhají povinnému pojištění.
Až do konce března 2026 platí povinnost oznamovat nástup a ukončení zaměstnání skrz formulář Oznámení o nástupu či skončení zaměstnání. Pokud pracovní poměr pokračuje i po tomto termínu, musí zaměstnavatel rozšířit soubor údajů vztahujících se k danému zaměstnanci.
Výkaz příjmů za zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce budou zaměstnavatelé podávat naposledy za prosinec 2025. Pro období mezi 1. lednem a 31. březnem je tato povinnost zrušena a od 1. dubna budou zaměstnavatelé využívat Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Údaje za první tři měsíce budou muset zaměstnavatelé ohlásit elektronicky zpětně.
Srážková daň končí
Postupně se bude rušit také srážková daň, která se dnes používá u nižších příjmů - a to ve dvou fázích. Od ledna 2026 se tato daň zruší u příjmů ze závislé činnosti daňových nerezidentů, kteří jsou členy orgánů právnických osob, jako jsou například představenstvo nebo dozorčí rada. Pro většinu pracovníků na DPP tak v roce 2026 bude ještě stále možné srážkovou daň uplatnit.
Od roku 2027 bude daň zálohová
Od roku 2027 se ale u dohod o provedení práce zruší srážková daň úplně. Nově se budou všechny dohody danit jako běžný příjem, tedy zálohovou daní, která se pak vyúčtuje v ročním zúčtování.
„Pro zaměstnavatele to znamená jednodušší postupy – už nebudou muset řešit dva různé způsoby zdanění. Pro dohodáře může být změna výhodná v tom, že budou moct uplatnit slevy na dani, což dnes u srážkové daně nejde. Často tak může dojít k tomu, že jim stát část daně vrátí. Zároveň se jim bude více vyplácet podepsat prohlášení k dani, aby se jim slevy promítly už do měsíční výplaty,“ říká Machová.
Nové výhody pro brigádníky v zemědělství
Od Nového roku se mění i některá pravidla pro sezónní pracovníky v zemědělství. Ty čeká několik výhod, vztahují se ovšem pouze na práci vykonanou mezi 1. dubnem a 30. listopadem.
Bude pro ně platit výrazně vyšší limit odpracovaných hodin než u běžných DPP. Zatímco u těch je roční limit 300 hodin, pro tyto práce bude platit limit 1280 hodin.
Pokud brigádník nepřesáhne měsíčním výdělkem výši průměrné mzdy, bude moci využít slevu na sociálním pojistném ve výši 7,1 procenta vyměřovacího základu. Pokud má zaměstnanec na DPP zároveň nárok na slevu jako pracující důchodce, uplatní pouze tu pro brigádníky.
