Hlavní obsah

Inflační tsunami lidé zvládli. Utáhli si opasky a ještě naspořili

Jak dobře umí Češi nakládat s penězi? A kolik si odkládají na důchod a pro případ nouze? Vysíláme Focus ČBA. Video: Markéta Bidrmanová, Seznam Zprávy

 

Reklama

Loni si pětina Čechů myslela, že s penězi vůbec nevyjdou. Těžký rok však zvládli bez dluhů, uskromnili se a ještě jim zbylo víc peněz na úspory než dřív. Vyplývá z nového Indexu finanční gramotnosti České bankovní asociace (ČBA).

Článek

Z dat posbíraných v červenci mezi tisícovkou respondentů agentura Ipsos zjistila, že si peníze na stáří, ale i pro případ nouze, odkládá stále více lidí.

„Optimismem mě naplnilo třeba to, že i přes finanční, inflační krizi české domácnosti moc neslevily ze své disciplinovanosti, výrazně se nezadlužovaly, přestože byly dražší energie. Šetřily a chápaly, že se musí odkládat něco bokem,“ komentuje Michal Straka z agentury Ipsos.

Peníze stranou si odkládá šest z 10 Čechů, nejčastěji na penzi a taky jako rezervu. Paradoxně jich je více než loni. Pro případ nečekané situace je má připravené 59 procent lidí, loni to bylo 55 procent.

„V krizové době výrazně klesaly úspory klientů. Možná si teď říkají, že je zapotřebí je dorovnat. Aby byli připravení, kdyby náhodou ještě přišla nějaká jiná společensko-ekonomická situace, která nám opět ty příjmy sníží,“ domnívá se výkonná ředitelka ČBA, Monika Zahálková.

Češi mají bokem peníze na tři měsíce života

Ideálně by finanční rezerva měla pokrýt půlroční výpadek příjmů, takovou ji má pětina národa. To je oproti loňsku a předloňsku zlepšení o čtyři procentní body.

„Lidé mají zhruba tříměsíční rezervu, což je strašně málo. Ale ten rok, co máme za sebou, byl tak komplikovaný, že buďme rádi i za ty tři měsíce,“ myslí si výkonná ředitelka ČBA, Monika Zahálková. Víc než rok by pak při ztrátě příjmů situaci ustálo 14 procent populace.

Stoupl i počet lidí, kteří si dávají stranou peníze na penzi. Na stáří si spoří 43 procent populace, namísto loňských 38 procent. Typicky lidé na důchod odkládají 2500 korun. „Mohlo by se zdát, že spoření na stáří bude mezi prvními věcmi, co škrtnu, když možná nebudu mít na zálohy energií. Nestalo se to,“ oceňuje Michal Straka z Ipsos.

„Skvělé bylo, že domácnosti těžké chvíle nezvládly díky půjčkám, ale začaly hodně šetřit. Na energiích, šetřily se náklady, výdaje na maloobchod, kupovali jsme levnější věci, trošku jsme přestali i plýtvat,“ vypočítává Straka.

Kde všude si lidé utáhli opasky?

Loni omezilo a stále snižuje výdaje na energie 70 procent respondentů průzkumu. Celkem 60 procent vydává méně za spotřební zboží, jako je elektronika, také 60 procent utratí méně za zábavu, sport a kulturu. Skoro každý druhý omezil cestování a výdaje na benzin či naftu a stejně tak polovina lidí omezila výdaje na potraviny a základní zboží.

Oproti roku 2022 klesl počet lidí, u kterých rodinný rozpočet velmi ohrožuje inflace, a to z 28 na 22 procent. Naopak přibylo těch, jejichž finanční situaci inflace spíše neohrožuje, a to z 19 na 26 procent. Přibývá také lidí, kteří věří, že se jejich finanční situace na konci roku 2023 zlepší nebo bude přibližně stejná.

Zhoršení situace čeká výrazně méně lidí než loni. Zatímco loni to bylo 59 procent, letos je to pouze 35 procent Čechů.

A jak se změnila strategie, kterou Češi proti inflaci bojují? Celkem 39 procent peníze přesunulo na spořicí účty (loni 31 %). Do akcií a dluhopisů také investuje více lidí než loni, celkem 17 procent oproti loňským 14 procentům.

Partnerem pořadu je Česká bankovní asociace.

Reklama

Doporučované