Článek
Objem hotovosti v oběhu v Česku za posledních deset let vzrostl, a to i navzdory rostoucímu počtu bezhotovostních plateb. V roce 2025 bylo v oběhu celkem 744,3 miliardy korun v bankovkách a mincích. To je o třetinu více než v roce 2016.
Jen za první čtvrtletí letošního roku dosáhlo oběživo hodnoty 736,9 miliardy korun. V meziročním srovnání to je o 20 miliard více. Největší podíl bankovek v oběhu tvoří dvoutisícovky, které tvoří 37,4 procenta celkového počtu. Dále je v oběhu nejvíce jednokorun, které tvoří 29,6 procenta všech mincí.
„Růst se dá vysvětlit tím, že i když lidé více platí digitálně (karty, Google Pay, Apple Pay či jiné), tak objem hotovosti v oběhu se zvyšuje s tím, jak roste ekonomika (HDP) a ceny v ní. Plus tam poslední dva roky je efekt toho, že lidé drží více hotovosti jako finanční rezervu,“ vysvětluje mluvčí České národní banky Jaroslav Krejčí. Objem hotovosti držený jako rezerva ČNB odhaduje na asi 30 až 50 procent hodnoty oběživa.
Objem hotovosti v oběhu začal výrazně růst v roce 2020, kdy vypukla pandemie nemoci covid-19. Lidé tehdy v době nejistoty začali vybírat hotovost ve velkém, považovali ji za bezpečnostní pojistku v mimořádné situaci.
Nejdůležitější funkcí hotovosti je podle průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial z roku 2025 pro 62 procent Čechů to, že slouží jako záložní prostředek v době výpadku elektřiny, blackoutu, při povodních nebo kybernetických útocích. Pro mladou generaci je toto hledisko nejdůležitější, pro starší ročníky je zásadnější finanční svoboda a nezávislost na bankách a technologiích.
Výši hotovosti v oběhu ovlivňuje mnoho faktorů. Jde například o výši úroků na běžných a spořicích účtech nebo třeba geopolitickou situaci. „Vyšší úrokové sazby držení hotovosti znevýhodňují, protože peníze na účtu mohou nést úrok, zatímco hotovost žádný výnos nenese. Vyšší podíl šedé ekonomiky naopak znamená vyšší poptávku po oběživu. Důležitou roli sehrává i míra stability finančního sektoru nebo bezpečnost platebních systémů,“ popsal hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.
„Vždy, když se ve světě začne něco dít (například napadení Ukrajiny Ruskem), začnou mít lidé obavy o své vklady v bankách a své úspory mění na hotovost či na drahé kovy. Je to tedy vidět i na ceně zlata,“ uvedl mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.
Nakládání s hotovostí má ovšem své hranice. Denní platby v hotovosti v Česku zákon limituje výší 270 tisíc korun. Nad tuto hranici není možné v hotovosti platit. Od roku 2027 se tento limit ovšem změní. Podle nových evropských pravidel bude možné od nového roku platit v hotovosti jen do výše deseti tisíc eur, v přepočtu necelých 250 tisíc korun. Důvodem je snaha omezit praní špinavých peněz a daňové úniky a zpřísnit dohled nad oběhem hotovosti. Hranice deseti tisíc eur je maximální povolená denní hodnota, členské státy Evropské unie si tak mohou limit nastavit ještě přísněji.
Objem hotovosti roste i v eurozóně
„Ve státech eurozóny objem hotovosti v oběhu rovněž trvale stoupá. Z údajů ECB vyplývá, že hodnota eurobankovek v oběhu dosáhla na konci roku 2025 rekordní úrovně 1 619 miliard eur, což představuje obrovský nárůst oproti 221 miliardám eur při zavedení hotovostního eura v roce 2002. Spíše výjimkou v EU jsou severské země, kde se uvádí, že objem hotovosti v oběhu trvale klesá,“ popisuje Šalša.
Podle studie Evropské centrální banky Space 2024, která sledovala chování zákazníků v kamenných prodejnách eurozóny v roce 2024, byla při 52 procentech všech plateb použita hotovost. Nejvíce zákazníci platili bankovkami a mincemi nižší částky, u částek vyšších než 50 eur volili častěji bezhotovostní placení. Celkem 62 procent spotřebitelů v eurozóně oceňuje na platbě v hotovosti anonymitu a ochranu svého soukromí. Dávají jí ale přednost i kvůli přesvědčení, že si tak lépe uvědomují své výdaje.
Například v roce 2024 tvořily v Německu platby v hotovosti podle Evropské centrální banky 53 procent všech plateb. Na Slovensku dosáhly podílu ve výši 57 procent a v Rakousku dokonce 62 procent všech transakcí. Nejvíce hotově platili Malťané, u nichž podíl hotovostních plateb tvořil celkem 67 procent všech plateb.
V Česku podíl digitálních plateb v čase významně narůstá na úkor hotovosti. „Podle ČNB v roce 2025 počet karetních plateb přesáhl 3,3 miliardy transakcí, meziročně jde o více než desetiprocentní nárůst. Naopak počet hotovostních výběrů kartou klesl na zhruba 140 milionů, oproti 158 milionům v roce 2023,“ říká Rusinko.
Podle něj hotovost vyžaduje nákladnou infrastrukturu. Banky musejí zajistit provoz bankomatů, doplňování hotovosti, zabezpečení, skladování i zpracování bankovek a mincí.
Například Komerční banka nevnímá jako hlavní trend růst objemu hotovosti, ale její přesun z poboček do bankomatové sítě. „Klienti stále častěji využívají vkladové bankomaty, které umožňují pohodlně realizovat hotovostní operace. Významnou roli přitom hraje takzvaná recyklace bankovek. Bankomat totiž dokáže po ověření pravosti a kvality přijaté bankovky znovu použít pro výběr jiného klienta,“ komentuje mluvčí Komerční banky Lucie Leixnerová. Bance to snižuje náklady na provoz bankomatů.
