Článek
Schodek rozpočtu na konci září klesl na 180,7 miliardy korun ze srpnových 194,6 miliardy korun, jak informovalo Ministerstvo financí. Ke zlepšení salda čtvrtý měsíc v řadě přispělo v září inkaso daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Na její první splátce stát vybral 25,65 miliardy korun. Rozpočtový schodek za tři čtvrtletí je nejnižší od začátku pandemie, zároveň ale čtvrtý nejhlubší v dějinách Česka. Loni byl deficit na konci září 270,9 miliardy korun.
Rozpočtové příjmy ke konci září dosáhly 1,437 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 23 procent. Výdaje za tři čtvrtletí byly 1,617 bilionu korun, proti loňsku vzrostly o 12,4 procenta.
„Vývoj příjmů a salda v posledních měsících můžeme hodnotit příznivě. Ukazuje se, že je možné dodržet plánovaný schodek na úrovni 295 miliard korun, i když nás čeká výdajově náročný konec roku. V posledních měsících roku vrcholí investiční výdaje a platby na financování projektů ze společných programů s EU,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Upozornil, že pro dodržení plánovaného schodku jsou třeba úspory za 15 až 20 miliard Kč v provozní a dotační oblasti. Vláda je podle něj provádí průběžně.
K meziměsíčnímu zlepšení rozpočtového salda přispěly příjmy z windfall tax. Na září připadla první záloha této daně, kterou vláda uvalila na energetické a petrochemické společnosti a na velké banky. Ministerstvo upozornilo, že výše daně byla vypočtena na základě loňských zisků při zohlednění letošní ekonomické výkonnosti dotčených subjektů. Jejich hospodaření ve zbytku roku ovlivní i výši prosincové zálohy daně. V srpnu ministerstvo financí odhadovalo, že za celý rok na windfall tax vybere 46 miliard korun.
Další mimořádné opatření, které pomáhá rozpočtu, je odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Energetické firmy ho platí průběžně, do konce září na něm stát inkasoval 16,72 miliardy korun. V srpnu ministerstvo předpokládalo, že za celý rok odvod dosáhne 18,5 miliardy korun.
Meziročně nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob, které se zvýšilo o 32,5 procenta na 159,2 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob stát vybral 106,9 miliardy korun, o 23,2 procenta víc než loni. Daň z přidané hodnoty do rozpočtu přinesla 260,7 miliardy korun, meziročně o 5,5 procenta víc. Výnos spotřebních daní meziročně klesl o 4,7 procenta na 109,5 miliardy korun, zejména kvůli menšímu inkasu spotřební daně z tabákových výrobků. Výběr spotřební daně z minerálních olejů se po srpnovém vrácení daně z nafty na původní úroveň přiblížil loňskému inkasu.
Na výdajové straně rozpočtu byly největší položkou sociální dávky,na kterých stát zaplatil 650,3 miliardy korun. Z toho 512,6 miliardy korun tvořily výplaty důchodů, meziročně jejich objem narostl o 17,6 procenta. Největší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které vzrostly o 54,9 procenta na 100,5 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií, za které stát zaplatil celkem 56,4 miliardy korun. Na obsluhu státního dluhu šlo 40,4 miliardy korun, o 25,4 procenta víc než loni.
Kapitálové výdaje státu meziročně narostly o 18,9 procenta na 134,1 miliardy korun. Největší část šla na financování dopravní infrastruktury na které stát použil 44,5 miliardy korun.
