Schodek rozpočtu se od května snížil. Pomohly korporátní daně i peníze z EU

Schodek státního rozpočtu v červnu činil 215,4 miliardy korun, to je o 56 miliard méně než za květen, kdy schodek činil 271,4 miliardy korun. V porovnání s minulým červnem, kdy byl schodek 183 miliard korun, se však stále jedná o výrazný propad.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) přineslo červnové hospodaření státu výrazné zlepšení oproti klasicky slabému květnu. Pozitivně se podle něj projevilo inkaso daní z příjmů právnických osob a příjmy z Evropské unie.

„S premiérem Fialou jsme dohodnuti, že vláda nyní hospodaření rozpočtu za první polovinu roku vyhodnotí a v průběhu července rozhodne, zda bude nutné provést ve druhém pololetí úspory s cílem co nejméně se odchýlit od plánované výše schodku za celý letošní rok,“ komentuje rozpočet Stanjura.

Rozpočtové příjmy ke konci června dosáhly částky 917,2 miliardy korun, oproti minulému roku vzrostly o 16,5 procenta.

K růstu výrazně přispěly příjmy z EU. Dále se na růstu podílel také výběr pojistného, kdy se letos snížily příspěvky zavedením slevy u zkrácených úvazků, ale zároveň se zvýšily sazby odvodů u rizikových profesí. Do státní kasy nadále přinesly peníze platby daní z příjmu právnických a fyzických osob, daně z přidané hodnoty nebo odvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny.

Celkové výdaje státního rozpočtu meziročně vzrostly o 162,6 miliardy korun, tedy o 16,8 procenta. Dohromady tak v pololetí činily 1,133 bilionu korun.

Podle ministerstva za tímto trendem stojí především vysoké tempo rostoucích běžných výdajů a také mimořádné výdaje, jako je například řešení vysokých cen energií nebo dopadů války na Ukrajině. Podstatnou částku činily ve výdajích důchody, ale také obsluha státního dluhu. Mezi další výdaje patří například financování dopravní infrastruktury, které stát stálo 25,5 miliardy korun, nebo realizování programu Nová zelená úsporám za 8,9 miliardy korun.

„Vládě Petra Fialy se zatím nedaří zbrzdit tempo zadlužování, dokonce právě naopak. Veřejný dluh za vlády současného kabinetu totiž nominálně narůstá zhruba dvojnásobným tempem v porovnání s nárůstem za vlády předchozího kabinetu Andreje Babiše. V letošním prvním čtvrtletí také veřejný dluh České republiky poprvé v historii překonal psychologickou úroveň tří bilionů korun. Vykázal úroveň bezmála 3,1 bilionu korun,“ komentuje nové údaje o plnění státního rozpočtu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

„Fialova vláda se ale potýká s výraznější inflací, než jaká panovala kdykoli za vlády Babišova kabinetu. Inflace přitom z definice ‚nafukuje‘ ceny a obecně nominální ukazatele, takže za rychlejší růst dluhu za Fialovy vlády v porovnání se situací za Babišovy vlády může z určité části právě i citelnější inflace,“ dodává Kovanda.