Sociální dávky nebo konec přidávání biosložky. Vláda řeší drahá paliva

Rostoucí ceny pohonných hmot, energií i spotřebního zboží. Jak je pomoct zvládnout nebo kompenzovat, bude tuto středu projednávat česká vláda. Ekonomové radí nedělat plošná opatření, ale pomáhat adresně.

„Minulý týden jsme měli K5 (Schůzka předsedů koaličních stran – pozn. red.), rozcházeli jsme se tím, že je potřeba hledat cesty, jak pomoct občanům v Česku s nárůstem cen energií i paliv. Ve středu v té debatě budeme pokračovat. Máme o tom diskutovat, není připravený žádný konkrétní materiál, který by řešil nějakou novelizaci nebo parametrizaci,“ uvedl pro SZ Byznys ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Podle Jurečky je možné hledat cesty ve čtyřech oblastech: stropování cen, snížení daní (DPH a/nebo spotřební daně), zelený bonus (příplatek k tržní ceně elektrické energie pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů – pozn. red.), zvýšení daňové slevy na poplatníka a na děti.

Být konkrétnější odmítl. „I když nějakou představu v hlavě mám, tak jí rozhodně nebudu vzkazovat přes média, dokud se na tom jako vláda nedohodneme a nebudeme jednotní v tom, jak to budeme realizovat,“ dodal.

„Pokud jde o případná řešení, v tuto chvíli analyzujeme možnosti, a to zejména s ohledem na vývoj situace na českém trhu s pohonnými hmotami, situaci v okolních zemích a pravidla Evropské unie,“ nechtěla být konkrétní ani mluvčí Ministerstva financí Anna Vasko.

„Rostoucí ceny pohonných hmot jsou tématem, kterým se intenzivně zabýváme. O případných dalších krocích bude vláda informovat v nejbližších dnech,“ uvedl pak mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.

Státní pomoc s vysokými cenami paliv energií se může vrátit k opatření z konce loňského roku, kdy byla prominuta daň z přidané hodnoty z energií. „Zde by stát měsíčně přicházel zhruba o miliardu korun,“ uvedl ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Další možností je prominutí spotřební daně z minerálních olejů, jejíž měsíční inkaso činí zhruba osm miliard korun.

Vedle toho může vláda využít zákon o cenách a zavést na příslušné ceny buď cenové moratorium, nebo omezit jejich růst na určité tempo, nebo přímo nařídit jejich ceny. Dopady do státního rozpočtu by v takovém případě závisely na šíři a razanci těchto opatření.

V úvahu přichází i rozpouštění státních hmotných rezerv. To se ovšem netýká zemního plynu, protože ten v hmotných rezervách není.

„Z mého pohledu je ale ve srovnání s těmito kroky daleko lepší se nadále spoléhat na existující systém sociálních dávek a v potřebném rozsahu personálně posílit úřady práce tak, aby zvýšený zájem zvládaly,“ navrhuje analytik České spořitelny.

K adresné pomoci namísto plošné se přiklání také David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank. „Navyšování cen potravin, pohonných hmot a obecněji energií znevýhodňuje disproporcionálně nízkopříjmové domácnosti, jelikož vynakládají větší část svých příjmů na tyto nezbytné výdaje. Tento fakt by měly zohledňovat i vládní opatření na podporu v aktuálně těžkých časech,“ říká.

Cesta sociálních dávek má podle Michala Skořepy dvě základní výhody: zaprvé nedeformuje příslušné trhy a zadruhé zajišťuje adresné, a tedy z pohledu veřejných financí efektivní zacílení státní pomoci jen na ty domácnosti, které se dostaly do skutečných rozpočtových problémů a pomoc opravdu potřebují.

„Česká společnost by se konečně měla zbavit pocitu, že pobírání sociálních dávek je trapas, který jsou ochotni podstoupit jen lidé neschopní nebo cyničtí podvodníci,“ myslí si ekonom Spořitelny.

V tomto případě jde konkrétně o příplatek na bydlení a dávky pomoci v hmotné nouzi, do nichž se řadí příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.

Plošná pomoc může působit proinflačně. „Pokud stát uleví všem, tak navýší disponibilní příjmy i těch, kteří pomoc akutně nepotřebují, a takové prostředky potom skončí ve spotřebě, čímž ještě více podpoří inflační tlaky v ekonomice. Popřípadě skončí v investicích,“ vysvětluje David Vagenknecht.

Další negativní dopad je na státní rozpočet přes snížení na straně příjmů. „Plošná řešení problému zdražování nezbytného zboží a služeb by proto měla být zavedena pouze ve chvíli, kdy je situace velmi akutní a nezbývá čas na projednání a uskutečnění složitějších postupů,“ míní ekonom Raiffeisenbank.

Například zastropování cen potravin, jako bylo zavedeno například v Maďarsku, s sebou podle něj nese nepříznivé ekonomické dopady. Prvním je, že by došlo ke znevýhodnění menších rodinných podniků, protože ty nemohou jít s maržemi tak nízko jako velké řetězce. Dalším rizikem je možné přeorientování firem na jiné trhy mimo Česko, kde zastropování cen neplatí. „Takový scénář by vedl k nižší nabídce potravin v Česku,“ myslí si Vagenknecht.

Michal Skořepa doporučuje být opatrný i s plošnými opatřeními zamířenými na podporu firem. „Nynější dramatický cenový vývoj sice nesporně přináší mnoha firmám komplikace, nicméně primárním způsobem jejich řešení by měla být dohoda s jejich odběrateli o navýšení ceny, které bude odrážet zvýšené dopravní, energetické a jiné náklady,“ konstatoval. Jen tak bude podle něj cenový systém i nadále sloužit jako základní zdroj informací o skutečné nákladnosti různých druhů zboží a služeb.

Profesorka ekonomie Danuše Nerudová přidává také nápad přestat přimíchávat do paliv biosložky. „Aby se dohodlo, že po přechodnou dobu se přestanou přimíchávat bisložky do paliv. Protože to výrazně zvyšuje cenu. Ten návrh má smysl i v tom ohledu, že Ukrajina je obilnicí Evropy, a to obilí zřejmě bude chybět,“ podotkla. „Zemědělské plochy by se měly věnovat na potraviny, protože může hrozit hladomor. Zejména v afrických zemích, kam Ukrajina dodává pšenici,“ doplnila.

Podle ekonomky by to mělo jít realizovat poměrně rychle. „Mělo by to být na úrovni celé EU, že by se pozastavila směrnice o přimíchávání biosložek. Nebo by Česko mělo požádat o výjimku,“ míní Nerudová.

Druhou možností je i podle Nerudové snížení spotřebních daní nebo zastropování cen ve chvíli, kdy by litr pohonných hmot dosáhl ceny 70 korun. „Což by mohlo přijít, když bude vyhlášeno embargo na cenu ropy z Ruska. Ovšem to zastropování si nedokážu moc technicky představit,“ dodala.

Proti zastropování cen paliv se postavil ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN). Podle něj by to mohlo vést k nakupování zásob, a tím zvýšení tlaku na růst ceny pohonných hmot.

„Zastropování cen navíc je plošný druh opatření, což dlouhodobě nepodporuji, a je třeba promyslet, zda to pomůže současnou situaci vyřešit. Nebo jestli to naopak nepovede k nakupování zásob za uměle snížené ceny a v důsledku toho k dalšímu tlaku na růst cen,“ uvedl v neděli v podvečer na svém twitterovém účtu.

Což není nepředstavitelná realita: podle informací SZ Byznys zaznamenávají už teď řetězce hobbymarketů extrémní poptávku po kanystrech.

Síkela má v pondělí odpoledne jednat se zástupci odborů a zaměstnavatelů. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula chce na Ministerstvu průmyslu a obchodu probrat, jak ochránit české lidi a firmy před dopady „válečných cen“.

„Obsah jednání bude daleko širší. Nebude jen o cenách tohoto druhu, ale celé ekonomické situaci,“ sdělil SZ Byznys. Protože současná situace má dopad na finální spotřebitele, subdodavatele i výrobce.

„Musí se zmapovat realita a zjistit, co se na Česko a nejen ji vlastně řítí. Co se stane při různých scénářích. A co udělat pro to, abychom to mohli zvládnout. Jaké dopady pan ministr očekává, které jsou řešitelné více a které méně. Nejde jen o otázku Ruska a Ukrajiny, ale také Běloruska, je toho více, co české subjekty ovlivňuje,“ informoval Středula.

„Řeknu konkrétní příklad: jak dlouho a zda vůbec bude možné nahradit železnou rudu pro výrobu oceli. Kdyby ji nebylo možné nahradit, může to znamenat i zastavení některých provozů, a to jsou náklady, které firmy nemusejí přežít,“ uvedl.

Odbory budou také chtít vědět, s čím bude Jozef Síkela operovat na jednáních o Green Dealu v Evropské komisi. „Nevypadá to na zastavení, ale spíš zintenzivnění Green Dealu a jeho cílů,“ míní Středula.