Článek
Americký úřad práce v úterý oznámil, že ekonomika Spojených států vytvořila v posledních 12 měsících do letošního března výrazně méně pracovních míst, než ukazovaly měsíční statistiky. Podle nové revize je odhad počtu zaměstnaných nižší o 911 tisíc. Průměrný měsíční přírůstek tak nebyl kolem 150 tisíc, jak naznačovaly původní údaje, ale jen něco přes 70 tisíc.
Revize vzbudila mimořádnou pozornost hned ze tří důvodů. Zaprvé je neobvykle rozsáhlá. Zadruhé přichází krátce po slabém srpnovém reportu, kdy přibylo jen 22 tisíc míst a nezaměstnanost stoupla na 4,3 procenta, přičemž červnová čísla byla zpětně opravena dokonce do mínusu – o 13 tisíc, poprvé od prosince 2020.
A zatřetí se celá věc odehrává v době, kdy americký prezident Donald Trump mění vedení amerického statistického úřadu práce (BLS), což podle kritiků vyvolává obavy z politizace jeho činnosti.
Revize ale neznamená, že by pracovní místa náhle zmizela. Jde o zpětnou úpravu starších údajů. BLS jednou ročně porovnává měsíční odhady s administrativními záznamy od zaměstnavatelů, které pokrývají přes 95 procent všech pracovních míst. Tyto podrobnější data jsou spolehlivější a ukázala, že předchozí odhady byly nadhodnocené – mimo jiné proto, že se přeceňoval vznik nových firem.
Nejistoty a šoky
„Revize této velikosti určitě není běžná – naposledy k ní došlo v krizovém roce 2009,“ upozorňuje pro SZ Byznys Pavel Peterka, hlavní ekonom brokerské společnosti XTB. Podle něj ji letos způsobilo mnoho nejistot a různých šoků americké ekonomiky, které omezily přesnost měsíčních odhadů.
„Model, který pracuje s historickými daty, funguje dobře, když se ekonomika chová normálně. Pokud ale zpomaluje a tempo zániků firem roste, může odhad zaměstnanost nadhodnocovat. To se pravděpodobně dělo ve sledovaném období,“ dodává.
Do popředí zájmu se dostal i samotný úřad. Trump začátkem srpna odvolal dosavadní šéfku Eriku McEntarferovou, vedením dočasně pověřil jejího zástupce a krátce poté oznámil nominaci ekonoma E. J. Antoniho z konzervativního analytického institutu Heritage Foundation. Kritici varují, že by to mohlo narušit nezávislost instituce, jejímž úkolem je poskytovat neutrální a důvěryhodná data.
Bílý dům zároveň využil revizi k politickému útoku na předchozí administrativu. Podle mluvčí Karoline Leavittové nová čísla dokazují, že ekonomika, kterou Trump převzal po Joeu Bidenovi, byla ve skutečnosti v horším stavu, než se uvádělo.
„Tento report jasně ukazuje, že prezident Trump zdědil mnohem horší ekonomiku, než kdy byla reportována,“ řekla novinářům. Dodala také, že revize potvrzuje potřebu rychlejšího uvolnění měnové politiky, protože „americká centrální banka drží politiku příliš utaženou“.
Fed a další kroky
Nová data ukazují, že se americký trh práce ochlazoval rychleji, než se dosud myslelo. Počet zaměstnaných sice stále roste, ale pomaleji. Fáze „přehřátého“ trhu práce po pandemii tak podle všeho skončila dříve. Podle Peterky z XTB to může mít i širší důsledky.
„Pravděpodobným výsledkem je stagflace – tedy zpomalení ekonomiky při současném růstu inflace. To bude pro americkou centrální banku oříšek. Vyšší úrokové sazby sice tlumí inflační tlaky, ale zároveň brzdí hospodářský růst,“ připomíná. Vývoj zaměstnanosti je přitom pro americký Fed klíčovým ukazatelem.
„Z pohledu politiky Fedu je takto vysoká negativní revize argumentem pro rychlejší uvolňování měnové politiky. Ukazuje totiž, že trh práce byl už na přelomu let 2024 a 2025 blíže rovnováze, než se předpokládalo,“ doplňuje analytik Jan Čermák z ČSOB. Podle něj navíc revize znovu ukazuje, jak těžké je spolehlivě měřit chování ekonomiky během a po covidovém období.
Podle Peterky je pravděpodobné, že kdyby Fed věděl o horší situaci na trhu práce dříve, mohl k poklesu sazeb přistoupit už v létě, nikoli až v září. „Ne o moc dříve, protože Fed musí být v prostředí nejistot velmi opatrný, aby se nedopustil měnověpolitické chyby,“ dodává.
Připomíná také, že hlavní starostí centrální banky zůstává cenová stabilita, ohrožená mimo jiné nejistotou kolem obchodní politiky prezidenta Trumpa a jeho celních opatření.
