Článek
Šéf Fedu Jerome Powell na vysoce sledovaném sympoziu v Jackson Hole nedávno oznámil trhům, že se další snižování úrokových sazeb konečně blíží realitě. To ale kontrastuje s projevem Powella v červenci po zasedání guvernérů Fedu, kdy nepřímo naznačil, že trhy mohou být rády za to, že se úrokové sazby nezvedají, natož aby se snižovaly. Rétorika Fedu se tedy ostře otočila a není to nutně kvůli nátlaku Donalda Trumpa.
Tato náhlá otočka byla zapříčiněna spíše extrémními revizemi ve statistikách počtu pracovních míst v USA. Během posledních měsíců tam bylo revizemi odstraněno z původních oficiálních odhadů přibližně 280 000 míst. Podle nejnovějších zářijových dat BLS (Bureau of Labor Statistics) tak v květnu a červnu přibylo v zemi pouze anemických 6000 pracovních míst, oproti původním odhadům ve výši 286 000.
Červen byl dokonce podle zářijových revizí záporný (-13 000), což se stalo poprvé od pandemie. Ačkoli v červenci data byla zase v lepší formě, ty srpnové znovu výrazně zklamala. Minulý týden v pátek nová sada zveřejněných dat ukázala, že Spojené státy v srpnu zaznamenaly čistý přírůstek pracovních pozic pouze 22 000, což je výrazně pod tržním očekáváním a celková nezaměstnanost lehce vzrostla na čtyřleté maximum (4,3 %).
Jednoduše řečeno, data jasně naznačují, že americký trh práce výrazně slábne. Důvodem je patrně konzervativnější nábor firem vlivem nejistot, ale i slabší nabídka pracovní síly kvůli odlivu migrantů z USA.
Trhy a Trump žízní po nižších sazbách
Trump agresivně zasahuje do nezávislosti Fedu a patrně chce postupně nahradit nepohodlné guvernéry a samotného šéfa Fedu někým, kdo přistoupí k výraznému snižování sazeb. Americký prezident pravděpodobně doufá, že tím vykompenzuje zpomalení ekonomické aktivity plynoucí z celních válek a sníží dluhové náklady USA. Za správných podmínek to fungovat může, ale pokud to s tím tlakem přežene, může se dočkat opačného výsledku. Snížená důvěra v americké instituce a Fed totiž může paradoxně zdražit americký dluh a vyvolat vyšší inflaci v případě, že jsou vyšší sazby skutečně potřeba. Ovšem výše uvedená data naznačují, že Spojené státy v současné chvíli spíše koketují s recesí než hyperinflací.
Investoři podle všeho vítají výhled na nižší sazby. Akcie společností v sektorech citlivých na úrokové sazby poslední měsíc překonávají indexy S&P 500 a Nasdaq Composite. Týká se to tak například titulů v průmyslovém indexu Dow Jones, nebo indexu menších společností Russell 2000.
Trhy se mohou šeredně plést
Trhy ale mohou být přehnaně optimistické. V teorii sice nižší úrokové sazby se zpožděním 12-18 měsíců podporují ekonomický růst, pokud se dostávají pod rovnovážnou úroveň sazeb.
Ovšem historická analýza prozrazuje, že Fed snižuje výrazným způsobem úrokové sazby, zpravidla až když začíná recese. Banka zajišťuje cykličnost ekonomiky, která je zdravá a prospěšná, podobně jako občasné lokální požáry v pralesích. Proto v posledních dekádách přistoupila ke snižování úrokových sazeb výrazným způsobem pouze v recesích.
Za předpokladu, že je Fed nezávislý a funguje v podobném režimu jako v minulých mnoha dekádách, může být cyklus snižování úrokových sazeb známkou toho, že guvernéři Fedu již cítí blížící se ekonomickou recesi. Graf níže ukazuje, že výraznější snižování sazeb skutečně bylo historicky doprovázeno záporným růstem HDP a také rapidně rostoucí mírou nezaměstnanosti.
Souvislost úrokových sazeb a dalších ukazatelů.
Pracovní trh v USA není v optimální kondici a ačkoli míra nezaměstnanosti zatím neroste parabolickým tempem, soukromý sektor je v dlouhodobém útlumu. Tento útlum ale z velké části byl a stále je kompenzován zvýšenými výdaji veřejného sektoru, což se ještě donedávna odráželo na zdánlivě zdravých statistikách pracovního trhu.
Drtivá většina růstu počtu pracovních míst během tohoto roku byla v sektoru zdravotnictví. Naopak ve výrobě či stavebnictví celkový počet míst letos klesá. Pokud je ale rozhodnutí o sazbách skutečně ovlivňováno politickými tlaky, například ze strany Trumpovy administrativy, pak rozhodnutí Fedu nemusí být nezávislé. Tím pádem by nový cyklus snižování sazeb nemusel být nutně předznamenáním ekonomického zpomalení.
Ačkoli trhy tento vývoj vítají a doufají ve snižování sazeb, domnívám se, že v dohledné době nebude tento krok pro americkou ekonomiku významnou podporou. Pokud Fed nakonec zahájí snižování sazeb v září, pravděpodobně tím zabrání výraznějšímu posilování amerického dolaru vůči ostatním měnám a dá centrálním bankám rozvíjejících se trhů větší prostor ke snížení jejich sazeb. To je příhodné pro ocenění akcií rozvíjejících se ekonomik a protiinflačních aktiv, jako je zlato, nemovitosti a bitcoin.
Mračna se stahují, ale oslavy opatrně pokračují
Zda Fed jedná nezávisle, tedy ve „starém režimu“ nebo pod politickým tlakem v režimu novém, bychom měli vědět v dalších měsících v závislosti na dalším vývoji pracovního trhu.
Ačkoli akciové trhy v posledních měsících dosahují opatrně a konzistentně nových rekordů, podkladová síla trhů slábne. Je to evidentní například v divergenci technických indikátorů s cenou akcií. Zatímco tituly zdražují, technické indikátory již delší dobu signalizují slábnutí poptávkové strany a možnou brzkou převahu prodejců. Dopady Trumpovy celní politiky se již postupně propisují do statistických dat a většina analytiků předpokládá, že jejich plný účinek uvidíme ke konci roku nebo na začátku příštího. Mračna se tak pomalu stahují, všude zatím je hezky a oslavy tedy ještě pokračují. Případná bouře ale může mnohé investory zhýčkané sluncem nepříjemně překvapit.
