Článek
Spojené státy americké čelí ochlazení pracovního trhu. V posledních měsících klesl počet náborů do zaměstnání a vzrostl počet lidí, kteří žádají o podporu v nezaměstnanosti. Nové žádosti o podporu dosáhly v posledním srpnovém týdnu 237 tisíc, což je o osm tisíc víc než předchozí týden.
V srpnu vytvořila americká ekonomika pouze 22 tisíc pracovních míst, což je o několik desítek tisíc méně, než ekonomové předpokládali. Míra nezaměstnanosti tak stoupla o 0,1 procentního bodu na 4,3 procenta.
V červenci vzniklo v USA 73 tisíc pracovních míst namísto předpokládaných 115 tisíc. Navíc čísla za květen a červen byla v rámci revizí zpětně snížena o celkových 250 tisíc pracovních míst. Po úpravách původně zveřejněných odhadů byl tříměsíční průměr v období od května do července jen 35 tisíc nových pracovních míst.
Kromě masivních ztrát na začátku pandemie jde o nejpomalejší tempo tvorby pracovních míst za posledních téměř 15 let, jak podle CNN ukazují data Bureau of Labor Statistics (BLS).
Prezident Spojených států Donald Trump nedávno odvolal komisařku BLS Eriku McEntarferovou s tvrzením, že manipulovala výsledky průzkumu zaměstnanosti pro politické účely. Reagoval tak na zpětnou úpravu již zveřejněných ekonomických dat. Revize je ovšem běžnou praxí, kterou experti využívají k zpřesnění výsledků tak, aby lépe odpovídaly realitě. Odchylky od původních odhadů vznikají například kvůli tomu, že některé podniky poskytnou data o zaměstnancích pozdě.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy ovšem rostoucí míra nezaměstnanosti v USA nemusí pro všechny znamenat katastrofu. Ekonom upozorňuje na to, že v některých případech platí, že „čím hůře, tím lépe“. Hlavně pro americké akcie, ale těžit z toho může i tuzemská měna.
S horšími čísly také poroste pravděpodobnost, že americká centrální banka zejména v září, ale i v následujících měsících sníží základní úrokové sazby. To by uvítaly například akciové trhy, podražily by drahé kovy, ale naopak dolar by ovšem oslabil.
„Tento týden byl ve znamení zpomalení trhu práce a dnešní data byla jeho vyvrcholením. První reakce naznačují, že trhy se soustředí spíše na snižování sazeb Fedu než na obavy z ochlazování ekonomiky. Špatné zprávy vypadají jako dobré zprávy, alespoň dnes ráno,“ citovala agentura Bloomberg ekonomku Morgan Stanley Wealth Management Ellen Zentnerovou.
Její kolega Rich Mullen z poradenské společnosti Pallas Capital Advisors však upozornil, že Fed bude o snížení úrokových sazeb diskutovat v době, kdy sice ochlazuje trh práce, ale inflace zůstává na vyšších úrovních. A kvůli clům se tam může ještě nějakou dobu držet.
Americká centrální banka tak bude muset volit mezi dvěma zly, protože má za úkol nejen držet na uzdě inflaci, ale také se starat o to, aby Američané měli práci.
Nabídka pracovních míst klesá už od začátku roku
Od začátku roku do července přibylo v USA v průměru 85 300 pracovních míst měsíčně. Ve stejném období v předchozích třech letech byla hodnota téměř dvakrát až šestkrát vyšší.
Ačkoliv experti očekávali zpomalení růstu zaměstnanosti v důsledku pandemie, zatím není jasné, zda současné nízké hodnoty náborů zrcadlí stagnaci, nebo hlubší strukturální problém.
Nabídka práce klesá například kvůli stárnoucí pracovní cíle a sníženému toku imigrantů do Spojených států. Za pokles pracovních míst může také proměnlivá celní politika Donalda Trumpa, která znejistila značnou část amerických firem, a zmrazila tak jejich náborové plány.
„Zaměstnavatelé utahují opasky, aby se vyrovnali s nejistotou ohledně ekonomických vyhlídek,“ uvedla podle CNN hlavní ekonomka NerdWallet Elizabeth Renterová. „To znamená, že odkládají nábor, který by jinak uskutečnili. Naštěstí to zatím také znamená, že zadržují propouštění“ dodala.
