Článek
Prezidentovi USA Donaldu Trumpovi se nelíbí statistiky a ekonomické prognózy či úvahy některých amerických odborníků. Jde samozřejmě o ty, jejichž prohlášení odporují jeho vidění ekonomického stavu americké ekonomiky. Dává to najevo nejen jejich kritikou, ale kde může, tak i personálními změnami. Problém je v tom, že zveřejňování nezávislých analýz a statistik je klíčové pro investory i banky. jejichž následné kroky mají vliv na peněženky všech Američanů.
Tvrdí, že buď záměrně manipulují s daty, nebo se jednoduše pletou, protože to, co říkají, přece nemůže být pravda, když on si myslí něco jiného.
Naposledy se obul do jedné z největších bank na světě Goldman Sachs. Prohlásil, že by její generální ředitel David Solomon měl vyměnit hlavního ekonoma. Kritiku spustil několik dní poté, co hlavní ekonom banky Jan Hatzius varoval, že američtí spotřebitelé ponesou rostoucí část nákladů nových cel, která Trump zavádí.
„Naše odhady naznačují, že do června nesli američtí spotřebitelé 22 procent nákladů na cla, ale jejich podíl by mohl do října vzrůst na 67 procent, pokud budou později zavedená cla mít v čase stejný dopad jako ta první,“ napsali Hatzius a další analytici Goldman Sachs.
„Cla nezpůsobila inflaci ani žádné jiné problémy pro Ameriku, kromě obrovských částek HOTOVOSTI proudících do pokladny našeho ministerstva financí,“ ohradil se Trump na své sociální síti Truth Social. Solomon a Goldman Sachs podle Trumpa odmítají uznat zásluhy tam, kde mají být uznány, a už dávno udělali špatnou předpověď jak ohledně dopadu na trh, tak ohledně cel.
„Myslím, že by si David měl pořídit nového ekonoma, nebo by se možná měl raději soustředit na to, aby byl DJ, a nestarat se o řízení významné finanční instituce,“ napsal prezident v narážce na Solomonovu vedlejší kariérní dráhu – dříve vystupoval jako DJ D-Sol na významných akcích. Pod tlakem představenstva banky se však před dvěma lety svého koníčku vzdal.
„Pro něj je to citlivé téma, neboť on se zuby nehty snaží Američany přesvědčit, že na clech nic neprodělají a jenom vydělají. Což pravděpodobně není pravda, takže je to jeho typické: Nehodí se mi to, zkritizuji to,“ popisuje analytik BH Securities Timur Barotov, proč se Trump do ekonomů pustil.
Podle amerického ministerstva financí příjmy z cel v posledních měsících prudce vzrostly a v červenci dosáhly téměř 28 miliard dolarů. Inflace mezitím ale dál rostla, i když nejnovější údaje ukázaly, že spotřebitelské ceny se zvyšují o něco pomaleji, než se očekávalo.
Pryč už musela šéfka statistiků
Na některé experty si Trump došlápl ještě ostřeji. Po nepříznivé zprávě o zaměstnanosti, klíčovém čísle pro americkou ekonomiku, propustil šéfku Úřadu pro statistiku práce (Bureau of Labor Statistics – BLS ) Eriku McEntarferovou a obvinil ji z manipulace s čísly. Takovou možnost přitom podle BBC ekonomové hromadně popírají.
„BLS zveřejňuje pravidelně data pracovního trhu, která jsou velmi důležitá pro celý trh, a na základě těchto dat se mimo jiné rozhoduje i Fed, zda sníží/zvýší/ponechá úrokové sazby. Tato data hýbou celým trhem, dá se říci, a tvarují očekávání investorů. Takže význam jejich výstupů není malý,“ říká Barotov.
Důvodem, proč se Trump rozhodl odvolat McEntarferovou a oznámil nominaci ekonoma E. J. Antoniho, je podle něj to, že v předešlých měsících došlo k velkým revizím nově obsazených pracovních pozic směrem dolů, což vyděsilo trhy a zvýšilo obavy z recese. Upozorňuje, že pokud je zde něco, co prezidenta učiní nevolitelným v dalším volebním období, tak to je právě recese.
Trumpův výběr nového šéfa Úřadu pro statistiku práce, kterým se stal oddaný stoupenec a zastánce prezidentových cel a ekonomické strategie, hlavní ekonom konzervativní organizace Heritage Foundation, obavy odborníků ještě prohloubil. Nominace se okamžitě setkala s vlnou kritiky od ekonomů napříč politickým spektrem.
„Smutné je, že existuje nespočet schopných a respektovaných konzervativních ekonomů, zejména na univerzitách, kteří by mohli skvěle vést BLS. „Ale žádný důvěryhodný ekonom by nepřijal práci, ve které by byl propuštěn za zveřejnění přesných dat,“ citují Financial Times Jessicu Riedlovou, bývalou pracovnici Heritage Foundation, která nyní působí v konzervativním Manhattan Institute.
Antoni statistický úřad dlouhodobě kritizuje. Podle BBC jejich výstupy označil za falešné nesmysly a loni vyzval Úřad pro efektivitu vlády (DOGE), aby na BLS vzal „motorovou pilu“. V rozhovoru pro televizi Fox řekl, že zpráva o zaměstnanosti, která zahrnuje míru nezaměstnanosti v zemi, počet pracovních míst vytvořených za poslední měsíc a další údaje, je nespolehlivá. Dokud se problém nevyřeší, měl by podle něj BLS pozastavit vydávání měsíčních zpráv o zaměstnanosti, ale nadále publikovat jen čtvrtletní údaje.
„Bohužel Antoni se nechal slyšet, že by omezil měsíční reporty a nechal by jen „přesnější“ kvartální, dokud se neupraví metodologie. To zní, že teď když chodí špatné údaje, tak je chce „schovat“. A to živí spekulace o politizaci dat. On argumentuje tím, že po covidu je metodologie špatná, na průzkumy odpovídá malý počet respondentů a je potřeba to celé překopat, aby nedocházelo k takovým revizím a data odrážela realitu,“ popisuje Barotov.
Objevují se tak obavy z následování například Číny nebo Ruska, které také omezují zveřejňování čísel, jež nejsou podle vedení země „v pořádku“, tedy nejsou příznivá.
Trump si ve svém prvním funkčním období vybral jiného bývalého ekonoma Heritage, Williama Beache, jeho tehdejší výběr ale podle Financial Times vyvolal mnohem menší obavy.
„Lidé měli obavy ohledně Beache, ale nebylo to nic takového. Myslím tím, že lidé jsou opravdu rozhořčeni. Jde o to, že zbytek světa nebude důvěřovat našim údajům. A pokud nám nebudou důvěřovat, nebudou nám půjčovat peníze,“ uvedla pro deník Philippa Dunneová, ekonomka specializující se na trh práce ve společnosti TLR Analytics.
Podle makroekonomického analytika České spořitelny Jiřího Polanského rychlá výměna vedení BLS zvyšuje riziko, že některá pro Trumpa nepříjemná makro data mohou být před zveřejněním zkreslována či se o to nové vedení BLS může pokusit.
„To je něco, co bylo ještě před několika lety téměř nepředstavitelné. Pro Fed (americká centrální banka) i investory se tak významně zvyšuje nebezpečí, že jejich budoucí rozhodnutí mohou být založena na nesprávných datech, což je něco, co budou muset vzít do úvahy. Dá se tak čekat, že Fed i trh začnou více sledovat jiné statistiky od spotřeby energií až po výsledky či tržby některých firem, které působí v sektorech amerického obchodu či služeb, a měly by tak odrážet realitu,“ vysvětluje.
Riziko podle něj plyne pro americké bankovní a jiné analytiky, kde nyní není jasná jejich budoucí reakce na případné pochybnosti okolo věrohodnosti amerických dat. Na jedné straně se totiž budou snažit o maximální transparentnost směrem ke klientům, na straně druhé ale mohou jejich zaměstnavatelé čelit značnému tlaku od stávající administrativy v podobě možných sankcí, žalob či vysokých daní, dodává.
Přečtěte si komentář Igora Lukeše:
Přesná data jsou přitom pro ekonomiku nepostradatelná. Jejich důležitost pro rozhodování popisuje například Evropská centrální banka (ECB). Statistiky a údaje generované ze souboru číselných dat jsou podle ní naprosto zásadní.
„Rozhodování v oblasti měnové politiky, finanční stability nebo bankovního dohledu závisí na vysoce kvalitních statistikách. Jsou nutné pro přijímání kvalifikovaných rozhodnutí, jež ovlivňují každodenní život lidí,“ píše ECB.
„Jasným příkladem, proč je statistika pro ECB a ekonomiku, jakož i pro občany zemí eurozóny důležitá, je analýza hospodářského, měnového a finančního vývoje připravovaná na jednotlivá měnová zasedání. Tyto údaje slouží Radě guvernérů jako klíčový podklad při přijímání měnověpolitických rozhodnutí, jež následně ovlivňují úrokové sazby placené lidmi a podniky. Statistiky nepřímo ovlivňují životy mnoha lidí,“ dodává.
Upozorňuje, že je naprosto nezbytné zajistit, aby statistiky byly přesné a konzistentní a aby byly zveřejňovány podle rozvrhu a v souladu s mezinárodními standardy, bez jakýchkoli vnějších zásahů. „Nezávislost oficiálních statistik je zásadní pro zajištění jejich kvality. Lidé tak mohou těmto údajům důvěřovat, pokud jsou používány jako základ pro politiky, které ovlivňují jejich každodenní život,“ píše.
Manipulovat daty je těžké, tvrdí někteří
Někteří ekonomové podle Financial Times berou Antoniho nominaci s klidem a tvrdí, že by pro jakéhokoli šéfa BLS bylo velmi obtížné data ovlivnit.
„BLS má zavedený postup, jak data shromažďuje a zveřejňuje. Kdo je nahoře, je v podstatě irelevantní. O všem rozhoduje byrokracie a nastavený proces. Představa, že lze data okatě zmanipulovat, je upřímně řečeno naprostý nesmysl,“ uvedl pro deník Steve Hanke, profesor na Johns Hopkins University, který působil jako ekonomický poradce Ronalda Reagana.
Pokud by ale trh začal pochybovat o tom, jestli je úřad za Trumpovy vlády nezávislý, mohlo by to podle některých analytiků vést k přesunu zájmu k soukromým poskytovatelům dat, píše deník.
„Mám pocit, že potenciální jmenování a potvrzení E. J. Antoniho vytváří podmínky, kdy investoři a účastníci trhu začnou pochybovat o pravdivosti a spolehlivosti dat BLS. Lze očekávat rostoucí poptávku po datech od soukromých poskytovatelů… To se do budoucna stane docela lukrativním odvětvím,“ cituje deník hlavního ekonoma společnosti RSM Joe Brusuelase.
Ekonom Derek Tang z LH Meyer pak varoval před scénářem podobným revoluci kabelové televize a internetu, kdy si lidé vybírají pouze zdroje, které potvrzují jejich předchozí názory. „Každý si bude vytvářet svou vlastní pravdu,“ řekl pro Financial Times.
