Článek
Virální video, na kterém prezident Pákistánu ztratí trpělivost z nedochvilnosti Vladimira Putina, a vtrhne na soukromé jednání lídrů Ruska a Turecka, může mít nové vysvětlení. Za zdržením tentokrát nemusel stát Putinův zlozvyk s pozdními příchody, ale nepříjemná diskuze.
Schůzka Putina a tureckého prezidenta Recepa Tayipa Erdogana se měla točit i kolem ožehavého tématu – Ankara nabádá Rusy, aby si odkoupili zpátky své protivzdušné systémy. Agentura Bloomberg s odvoláním na zákulisní zdroje píše, že Erdogan to na inkriminovaném jednání v Ašchabadu osobně přednesl Putinovi.
Nákup systémů S-400 byl od začátku kontroverzní. Turecko ho oznámilo v době, kdy mělo zhoršené vztahy se západními spojenci. Obratem si tím ale odřízlo cestu k americkým stíhačkám F-35.
Mít oba dva typy zbraní ve stejné armádě je z pohledu USA nepřijatelné. Protivzdušné systémy by se musely logicky nastavit tak, aby viděly „přátelské“ stroje F-35. A pak by mohlo být jen otázkou času, kvalitní špionáže anebo třeba jen hackerského útoku, než by se k citlivým údajům dostali sami Rusové.
Turecko přitom do vývoje strojů F-35 samo investovalo a bylo jedním z jeho klíčových partnerů. Na amerických základnách se dávno cvičily turecké posádky a Ankara měla být mezi prvními odběrateli nových strojů.
Od roku 2019 ale čeká marně. A podle Bloombergu nebo podle tureckého serveru Nefes se teď usilovně snaží ruských systémů zbavit.
„Americká pozice na turecký nákup a nynější vlastnictví ruských protivzdušných systémů S-400 se nemění. Podmínky, za kterých si Turecko může pořídit letadla F35, jsou jasně dané,“ vzkázal Pentagon a odkázal se na americký zákon, který zakazuje vývoz citlivých zbraní do zemí, které mají i pokročilé systémy „rivalů“. V první řadě právě Ruska.
Erdoganova vláda tak na Kreml vyvíjí nátlak, aby si protivzdušné systémy vzal zpátky a vrátil peníze. Velvyslanec USA v Turecku Tom Barrack věří, že by to Ankara mohla vyjednat do několika měsíců.
Vztahy mezi Tureckem a Ruskem jsou specifické a Moskva je nechce poškodit. V Erdoganovi vidí jednoho z lídrů členských zemí NATO, se kterým se umí na mnoha věcech domluvit. Ankara ostatně mnohokrát sehrála roli prostředníka při jednáních o válce na Ukrajině.
Turecko navíc S-400 vyloženě nepotřebuje. Do provozu je nikdy neuvedlo a tyhle systémy v podstatě jen skladuje. Mnohem důležitější je pro něj modernizace letectva – a Turci vedle F-35 nevidí nic lepšího, co by momentálně bylo na trhu. Američanům taky za letadla už před lety zaplatili vysokou zálohu, kterou Washington odmítá vrátit.
Pověsti ruského systému S-400 nepomohla ani válka na Ukrajině. Kyjevu se opakovaně podařilo zasáhnout některou z jeho baterií a přinejmenším částečně ji vyřadit z provozu. Úkolem S-400 je přitom včas zlikvidovat jakýkoliv nepřátelský objekt ve vzduchu - podobně, jako je to třeba u amerických systémů Patriot.
Turecko nutně potřebuje nové stíhačky
Z vleklého sporu mimochodem profitovaly evropské firmy. Ankara nutně potřebovala nová letadla a na nějakou dobu se spokojí s méně pokročilými stíhačkami. A vedle modernizovaných letadel F16 si objednala i více než 40 zbrusu nových strojů Eurofighter.
Turecké snahy o získání F-35 ale nepolevují. Na americké stíhačky páté generace přechází velká část států NATO a výrazně ovlivnily i podobu blízkovýchodního konfliktu. Izrael právě i s pomocí F-35 podnikl údery, kterými podkopal vojenskou sílu Íránu. A stroje si nově pořizuje taky Saúdská Arábie – která je v očích Turecka hlavním mocenským rivalem v regionu hned vedle Íránu.
Americký prezident Donald Trump navíc zdůrazňuje, že od svých spojenců požaduje nákup zbraní z USA. Neopomněl to naznačit ani v krátké gratulaci novému českému premiérovi Andreji Babišovi (ANO), od kterého prý čeká „pokrok“ i ohledně F-35.
Dobrá zpráva pro Američany, špatná pro Ukrajince
Zahraniční politika Spojených států byla se zbrojními nákupy provázaná dlouhodobě – Trumpův nástup to ale umocnil a Washington to začal říkat zcela otevřeně.
Pro Erdogana může být o to důležitější, aby F-35 získala i jeho země. Nehledě na v přepočtu skoro 30 miliard korun, které už Ankara za stroje vyplatila. A Američané si peníze hodlají v každém případě ponechat.
Turecko tak podle Bloombergu o to víc tlačí na Rusko, aby si odkoupilo S-400 zase zpátky. Turkům by se tím vrátily miliardy dolarů do rozpočtu a zároveň by to odblokovalo poslední překážku, která jim v dodávkách amerických stíhaček brání.
Rusko to naopak staví před dilema, zda ustoupit, anebo ohrozit vztahy s jedním z mála alespoň trochu naslouchajících partnerů. Rozhodování by mu ale mohla „usnadnit“ válka. Moskva podle serveru Nefes před časem sama přišla s nápadem, že by systémy od Turecka odkoupila, aby jimi nahradila ztráty na frontě.
Případná dohoda mezi Ankarou a Kremlem by v takovém případě byla ranou pro Ukrajinu.
