Článek
Poslední dotace z Nové zelené úsporám si lidé rozebrali loni v listopadu, od té doby stojí a program mají nahradit zvýhodněné úvěry. Nyní se jejich podoba začíná rýsovat. Dotace mají nahradit úvěry, které domácnostem mohou pomoct s financováním energeticky úsporných renovací rodinných a bytových domů, jako je zateplení, výměna zdroje vytápění, nebo pořízení fotovoltaiky.
„Aktuálně připravujeme finální podmínky a detaily nastavení programu Nová Zelená úsporám 2026. Základní obrysy, které jsme představili v březnu, se nemění. Nyní jen dopracováváme konkrétní parametry a technické podmínky programu,“ říká Kateřina Pacíková, zástupkyně tiskové mluvčí Ministerstva životního prostředí (MŽP).
Zatím probíhají jednání mezi bankami, odbornou veřejností a zainteresovanými institucemi o podmínkách zvýhodněných úvěrů.
Aktuálně se zvažují tři varianty úvěrů, o kterých nyní Státní fond životního prostředí (SFŽP) debatuje s bankami. Ve hře je nezajištěný spotřebitelský úvěr, hypoteční úvěr a úvěr pro bytové domy. „Každý z nich bude na jinou cílovou skupinu klientů. Banka tedy podle typu úvěrů bude mít úvěr buď zajištěný, nebo i nezajištěný,“ popisuje možnosti mluvčí UniCredit Petr Plocek.
Oslovené banky se shodují na tom, že některé typy úvěrů na zelené renovace nebudou vyžadovat zajištění, jako je tomu například u hypoték, kdy zákazník ručí nemovitostí. „Stavební spořitelny již nyní nabízejí úvěry na rekonstrukce a energetické úspory se splatností až 25 let bez potřeby zajištění zástavou nemovitosti,“ říká mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek.
Náklady na podobná opatření se pohybují v řádech statisíců korun, u zateplování domů, zejména bytových, šplhají do milionů. Domácnosti si na tyto renovace mohou už nyní půjčit od bank. Úvěry často splácejí i deset či dvacet let, MŽP plánuje, že úvěry v rámci NZÚ bude možné splácet až 25 let.
Banky proto chtějí od státu dostat jistotu, že úroky bude splácet po celou dobu, kdy budou domácnosti půjčku splácet. „Toto je otázka, která se se SFŽP nyní diskutuje,“ říká Plocek.
Při dlouhodobém horizontu bude stát muset zajistit financování úvěrů na dobu, která přesahuje mandát současné i budoucí vlády a ve které může Česko zasáhnout nečekaná krize.
Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé sobě) by si domácnosti během následujících let mohly vzít úvěry v rámci NZÚ za 40 miliard korun.
„V žádném případě nejde o improvizované řešení na jeden rok. Model financování nové etapy programu je nastaven dlouhodobě a finančně udržitelně, aby podpora z programu Nová zelená úsporám pokryla žadatelům úroky za celé období splácení,“ slibuje Pacíková.
Konkrétní podmínky by mělo ministerstvo představit v následujících týdnech. „V každém případě by nový produkt měl minimalizovat jakékoliv náklady na straně spotřebitele,“ říká Zúbek.
Dle dostupných informací by měly být úroky pro domácnosti nulové a stejně tak i poplatky. „Detailní podmínky programu by měly být zveřejněny do konce dubna, nicméně se počítá s tím, že úvěry pro domácnosti budou bezúročné a bez poplatků,“ potvrzuje mluvčí Stavební spořitelny České spořitelny Monika Kopřivová.
Odborníci konzultují s fondem životního prostředí ještě jeden scénář. V něm by si mohly domácnosti vybrat mezi zvýhodněným úvěrem a postupným vyplácením podpory, který by kombinoval principy dotace a půjčky. Stát by tak vyplácení dotace rozložil až do deseti let, obdobně jako jsou úroky spláceny bance.
Podle Komory obnovitelných zdrojů energie by právě tato varianta mohla vyřešit hrozící pokles zájmu domácností o energetické úspory, jenž by mohl nastat v případě čistě úvěrového financování. Půjčky by tak totiž byly nakombinovány s přímou podporou.
„V navrženém modelu stát platí úroky bankám, ale domácnosti nedostávají přímou podporu, která by jim zlepšila návratnost. Přitom u investic do 450 tisíc korun, kde jsou transakční náklady úvěrů vysoké a pro stát zbytečně drahé, existuje jednodušší a levnější řešení — přímá podpora vyplácená postupně v čase. Domácnosti by si přitom mohly vybrat, co jim lépe vyhovuje: bezúročný úvěr, nebo postupně vyplácenou podporu,“ říká předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.
Část dotací ve staré podobě by však podle Červeného měla být zachována alespoň pro nízkopříjmové domácnosti. Podmínkou pro jejich získání má být nárok na dávku státní sociální pomoci, neboli superdávku, která loni nahradila příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí. To by byl důkaz, že domácnost je opravdu v nouzi.
NZÚ od roku 2009 až do loňska fungovala čistě na principu přímých dotací. Od spuštění do konce roku 2025 pomohla s financováním celkem 555 tisíc projektů, přičemž na dotace bylo vyplaceno téměř 137 miliard korun. Největší podporu domácnosti čerpaly na zateplování domů a solární elektrárny.
