Článek
Britská farmaceutická společnost AstraZeneca jedná o spojení se svým americkým konkurentem Bristol Myers Squibb (BMS). Výsledkem této transakce by byla jedna z největších farmaceutických skupin na světě s hodnotou blížící se 400 miliardám dolarů.
Podle agentury Bloomberg, která o plánech informovala, vedou obě firmy jednání o případném spojení již několik měsíců. Rozhovory by sice mohly v dohledné době vyústit v dohodu, zdroje agentury však zároveň upozorňují, že se transakce může zpozdit, nebo z ní může zcela sejít.
AstraZeneca, jež je druhou nejhodnotnější veřejně obchodovanou společností ve Velké Británii, se pyšní tržní hodnotou zhruba 196 miliard liber (5,540 bilionu korun). Hodnota BMS se pak pohybuje v přepočtu kolem 99 miliard liber.
Spojení těchto dvou podniků by se zařadilo mezi největší transakce ve farmaceutickém průmyslu v historii a nově vzniklý subjekt by vyneslo na pozici čtvrtého největšího výrobce léčiv na světě z hlediska tržní kapitalizace.
Případná transakce, za kterou stojí dlouholetý generální ředitel společnosti AstraZeneca sir Pascal Soriot, by významně rozšířila působnost britské firmy na americkém trhu. Zároveň by však prohloubila obavy, že se největší britské podniky postupně odvracejí od své domovské země.
K těmto jednáním dochází nedlouho poté, co AstraZeneca, jež je součástí indexu největších britských firem FTSE 100, v červnu dokončila přímý úpis svých akcií na newyorské burze. Tento krok zasadil londýnskému akciovému trhu citelnou ránu. Čeští čtenáři mohou britskou společnost znát díky jejímu očkování proti covidu-19.
Přesnou strukturu případné transakce nebylo možné podle Bloombergu bezprostředně zjistit, pravděpodobně by však zahrnovala kombinaci hotovosti a akcií. Zástupci společnosti AstraZeneca se k situaci odmítli vyjádřit a firma BMS na žádosti o komentář bezprostředně nereagovala.
Situace na trhu s léčivy
Americký konkurent Pfizer se pokusil společnost AstraZeneca převzít již v roce 2014, a to v rámci sledované nabídky, která firmu ohodnotila na bezmála 70 miliard liber. Tato jednání tehdy povzbudila náladu investorů v době, kdy se britská farmaceutická firma potýkala s neúspěchy svých léků v pozdních fázích klinických testů.
Pod vedením Soriota se ale poté z firmy AstraZeneca stal skutečný farmaceutický gigant disponující portfoliem onkologických přípravků. Rozsáhlou divizí zaměřenou na léčbu rakoviny se přitom může pochlubit i společnost BMS.
Společnost AstraZeneca si pro rok 2030 stanovila ambiciózní cíl dosáhnout tržeb ve výši 80 miliard dolarů, přičemž v loňském roce vygenerovala 58,7 miliardy dolarů. Dosažení takto výrazného růstu by do značné míry záviselo na americkém trhu, odkud již nyní pochází téměř polovina celkových příjmů podniku.
Během minulého týdne se Soriot v konferenčním hovoru s novináři nechal slyšet, že ke splnění svých finančních cílů pro rok 2030 AstraZeneca „žádné fúze ani akvizice nepotřebuje“. V posledních letech je však firma velmi aktivní v uzavírání licenčních dohod v Číně, jejichž cílem je posílit portfolio léků ve vývoji.
Případné spojení s BMS by svým rozsahem dalece zastínilo i nákup biotechnologické společnosti Alexion, zaměřující se na vzácná onemocnění. Za tu AstraZeneca v roce 2021 zaplatila 39 miliard dolarů, což z ní dosud činí vůbec největší akvizici v historii podniku.
Společnost BMS si vysloužila nálepku zaostávajícího hráče v oboru poté, co její akvizice biotechnologické firmy Celgene za 74 miliard dolarů z roku 2019 nepřinesla očekávané výnosy. Firma se navíc musí potýkat s masivním potenciálním propadem tržeb, jelikož jejím klíčovým lékům v nadcházejících letech vyprší patentová ochrana.
Jakákoli přeshraniční transakce by mohla vzbudit kontroverze. Pravděpodobně by čelila politickému drobnohledu na obou březích Atlantiku, a to zejména ve Velké Británii kvůli obavám, že by AstraZeneca mohla dohodu využít k přesunu svého daňového sídla do Spojených států.
Jakékoli spojení obou firem by podléhalo přísnému antimonopolnímu zkoumání vzhledem k tomu, že obě společnosti disponují rozsáhlými onkologickými divizemi. Evan Seigerman, analytik společnosti BMO Capital Markets, ve své nedělní zprávě uvedl, že „značný obchodní překryv“ mezi portfolii léků proti rakovině obou farmaceutických skupin „by mohl snížit šance na úspěšnou fúzi“.
Seigerman poznamenal, že léky Opdivo od Bristolu a Imfinzi od společnosti AstraZeneca si přímo konkurují v léčbě karcinomu plic.
Zprávy o případné dohodě však přicházejí v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa projevuje značnou vstřícnost vůči korporátním transakcím, což přispělo k růstu objemu fúzí a akvizic v USA na téměř rekordní úroveň.
Akcie společnosti BMS od začátku roku vzrostly o 21 procent, zatímco akcie firmy AstraZeneca za stejné období zaznamenaly osmiprocentní propad.
