Článek
Tisíce farmářů otřesou ulicemi Bruselu v době čtvrtečního jednání Evropské rady, kterého se účastní i nový český premiér Andrej Babiš. Obávají se návrhu na krácení financí na zemědělství o zhruba 20 procent, zastropování plateb nebo uzavírání obchodních dohod se třetími zeměmi.
Čeští zemědělci očekávají masivní akci, která nebude mít obdoby od 90. let 20. století. Zahraniční tisk poněkud střízlivěji mluví o velkých protestech. Z tuzemských nevládních organizací akci nepodporuje Asociace soukromého zemědělství, která rámcově s novou unijní zemědělskou politikou souhlasí.
Dvoudenní jednání Evropské rady se bude zemědělstvím zabývat jen okrajově. Řeč bude především o válce na Ukrajině, zajištění bezpečnosti Evropy a víceletém finančním rámci pro období let 2028 až 2034. Debata má potvrdit směr, kterým se rozpočet vydá, případně základní schéma, ale řešit se nebudou podstatné detaily nových pravidel pro farmáře.
Evropská komise v červnu navrhla několik významných změn v zemědělském rozpočtu, které mnoha zemědělcům z různých zemí včetně značné části českých farmářů vadí.
Nižší rozpočet
Sedmiletý rozpočet pro zemědělství může být přibližně o 20 procent nižší oproti předchozím letům. Komise navrhla alokaci cca 300 miliard eur, v aktuálním období je k dispozici kolem 390 miliard eur.
Zemědělský svaz varuje, že skutečný dopad na zemědělce může být kvůli kumulované inflaci v posledních letech ještě tvrdší. Mluví o reálném rozdílu až ve výši 50 procent (v červnu uváděl svaz 40 procent).
Komise sama uvádí, že předkládá počáteční návrh nového rozpočtu, který zdaleka není definitivní.
Některé země mluví o možnosti dofinancovávat nižší evropské dotace z národních zdrojů, ale právě toho se čeští zemědělci obávají. Tvrdí, že by to mohlo zvýhodnit ekonomicky silné země, kde má zemědělství větší vládní prioritu.
Sloučení pilířů
Návrh Komise mluví o sloučení dvou stávající pilířů, z nichž proudí k zemědělcům miliardy dotací – přímých plateb a rozvoje venkova. Přímé platby tvoří především nejznámější hektarové platby, redistributivní platba, ekoplatby a další. Do rozvoje venkova, takzvaný II. pilíř, patří převážně nenárokové dotace, určené zejména na investiční projekty, ekologická opatření a podporu venkova.
Měl by vzniknout jeden „zemědělský balík“. Farmáři se bojí, že spolu s chystaným zjednodušováním fondů EU (méně samostatných fondů) by se mohla v budoucnu část peněz na rozvoj venkova přesunout mimo zemědělství a ztratit ochranu, kterou dnes má.
Dnes je rozvoj venkova součástí společné zemědělské politiky, přestože financuje i nezemědělské projekty, jako je místní infrastruktura, projekty obcí nebo program LEADER. Část zemědělců se obává, že by se tyto peníze mohly v budoucnu přesunout do širších regionálních balíků mimo společnou zemědělskou politiku. Takový krok však zatím nikdo oficiálně nenavrhl.
Zastropování plateb
Komise zatím nepředložila finální návrh na zavedení degresivity a zastropování plateb, ale tuto debatu otevřela. V pracovních materiálech a návrzích se objevila i konkrétní varianta zastropování základní platby na úrovni zhruba 100 tisíc eur ročně na podnik, kterou kritizují zejména organizace zastupující větší farmy. Je to obzvlášť citlivá otázka pro české zemědělce, kteří mají největší průměrnou výměru farem v EU.
Dnes je takzvaný „capping“ dobrovolným principem, některé země platby stropují. Česko šlo cestou redistributivní platby. Základní platbu dostávají všichni (je nižší než v minulosti) a redistributivní platbu také všichni, ale pouze na prvních 150 hektarů.
V minulosti se ohledně stropu spekulovalo o různých limitech od 20 tisíc eur na farmu do 60 tisíc eur, ale nešlo o oficiální pozici.
Obchodní dohody
Velkým tématem farmářů na jihu Evropy jsou obavy z uzavírání nových obchodních dohod se třetími zeměmi. Symbolem „zla“ se stal pakt s blokem jihoamerických zemí Mercosur. Před tím varují i farmáři ze střední a východní Evropy, kteří ale o něco víc než jejich západní kolegové zdůrazňují hrozbu importů z Ukrajiny.
Farmáři varují před levnými dovozy hovězího masa, drůbeže, cukru či etanolu. Často upozorňují na svou povinnost plnit přísné environmentální standardy v EU, které třetí země netrápí. Ty nejsou například pod takovým tlakem na omezování chemických látek.
Dohoda s Mercosurem je nyní blíže uzavření než v minulých letech a Evropská komise se k ní chce vrátit krátce po prosincové Evropské radě. Obavy farmářů přitom nejsou jen strašením: I podle analýz Evropské komise by liberalizace trhu zvýhodnila průmysl. Spor se vede o to, zda EU zajistí vymahatelná „zrcadlová pravidla“ a kompenzace pro evropské farmáře.
Administrativa
Dalším důvodem protestů je přibývající byrokracie. Zemědělci si stěžují na časté kontroly, dodržování pravidel, kterých přibývá i kvůli důrazu na ekologii, i na náročnější evidenci k hospodaření. Papírováním tráví zemědělci podle svých slov čím dál více času a to zatěžuje především menší rodinné farmy bez administrativního aparátu.
