Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká ekonomika zažívá fenomén, který před třemi dekádami nikdo nepředpokládal. Firmy, které vznikly po roce 1989 na troskách plánovaného hospodářství, dnes aktivně „kolonizují“ zahraniční trhy. Podle dat OSN Trade & Developement dosáhly kumulativní přímé zahraniční investice českých společností výše, která je zhruba dvojnásobná oproti Maďarsku a výrazně vyšší i než třeba ve čtyřikrát lidnatějším Polsku.
„Investice českých firem v zahraničí výrazně zrychlily okolo let 2016 až 2017 a od té doby si udržují vysoké tempo,“ říká analytik J&T Banky Pavel Ryska. Podle posledních údajů dosáhla kumulovaná výše přímých investic českých firem do zahraničí ke konci roku 2023 69,2 miliardy dolarů (1,4 bilionu korun).
V této sumě přitom ještě není započítána největší česká zahraniční investice, jíž byl loňský nákup britské pošty Royal Mail skupinou EP Group Daniela Křetínského. Transakcí za 3,6 miliardy liber (cca 100 miliard korun) ovládl Křetínský tradiční britský podnik.
Malý trh
Pronikání českých firem do zahraničí nahrával jednoduchý fakt. Když investiční skupiny i úspěšné firmy dosáhly určité velikosti, najednou už na domácím trhu nebyl dostatek příležitostí, takže se „musely“ vydat za hranice.
Právě tak začal například i příběh loterijního Allwynu Karla Komárka, který nejprve s Jiřím Šmejcem vstoupil do řecké společnosti OPAP, k níž začal postupně přidávat další evropské loterijní firmy. „Když firma dosáhla úspěchu na domácím trhu, vyvinula své know-how a získala profesionální management, domácí trh jí již mohl být malý a byla tak připravená k expanzi za naše hranice,“ popisuje Ryska.
Tento trend se nejvíce urychlil ve třetí dekádě tržní ekonomiky (2010 až 2020), kdy české firmy již nabraly dostatečnou velikost. Pestrost českých zahraničních investic napříč obory je pozoruhodná, od energetiky přes reality, telekomunikace a média, loterie, chemický průmysl až po boom obranného průmyslu.
Mezi další největší transakce v dějinách českého kapitalismu patří loňský nákup muniční divize americké Vista Outdoor za 53 miliard korun, který vzbudil pozornost i v americkém Kongresu.
Masivní bylo v roce 2022 i ovládnutí realitní rakouské společnosti Immofinanz a spřízněných rakouských firem jako S Immo Radovanem Vítkem. Jeho CPI Property Group tím zhruba zdvojnásobila svůj majetek na přibližně 20 miliard eur (500 miliard korun), avšak zároveň jí výrazně vzrostlo zadlužení, s nímž se snaží vypořádat do současnosti.
Obrovsky se rozmáchla i společnost Sev.en Global Investments Pavla Tykače, která se za čtyři roky rozrostla na globální skupinu rozkročenou na čtyřech světadílech, a teď plánuje vstup do amerického těžaře ropy a plynu.
Tykač podobně jako Křetínský neváhá jít proti proudu. Když se například západní investoři začali pod vlivem trendu „ozeleňování ekonomiky“ odvracet od některých aktiv z oblasti energetiky, zbrojařiny či herního byznysu, čeští podnikatelé si toho všimli a příležitosti využili. Oba byznysmeni tak provozují elektrárny ve Velké Británii o výkonu tisíců megawattů.
Česká cesta
V celém příběhu českých investic v zahraničí sehrál důležitou roli i způsob privatizace z 90. let, která proběhla poměrně rychle pod vedením Václava Klause. „Privatizace v Česku byla mnohem větší než v Polsku, kde drží stát stále hodně aktiv,“ říká partner poradenské KPMG Igor Mesenský, který se specializuje na fúze a akvizice.
Zatímco v Polsku si stát ponechal kontrolu nad klíčovými sektory včetně zbrojního průmyslu, energetiky a bankovnictví, česká transformace důsledně oddělila firmy od státu.
„Z 80 procent pronikají do zahraničí právě české private equity fondy, rodinné kanceláře nebo skupiny jako CSG, PPF, které kupují firmy při akvizicích v Česku. V Polsku přitom takováto skupina lokálních investorů vůbec není,“ upozorňuje Mesenský.
Zahraničních akvizic se ale nebojí ani menší hráči. Elektrotechnický holding Elko EP z Holešova, který vyrábí a exportuje elektrické spínače, letos od německého koncernu Siemens odkoupil španělskou značku BJC, lokálního výrobce spínačů a zásuvek, který v roce 2026 oslaví sto let.
Změna je dramatická. Zatímco dříve do Česka přicházeli zahraniční investoři a české poradenské společnosti dostávaly zakázky z ciziny, dnes je situace opačná. „Myslím, že je to už minimálně 50 na 50, že my dáváme práci lidem v Anglii, v Německu, ve Spojených státech,“ popisuje Mesenský.
Zahraniční kanceláře se dnes ptají českých poradců, zda české firmy a investiční skupiny nechtějí koupit zahraniční majetky, které jsou na prodej. Podle Mesenského mají české investiční skupiny v zahraničí dobrý zvuk.
České firmy tak dokázaly v relativně krátkém čase transformovat nevýhodu malého domácího trhu na konkurenční výhodu. Díky nutnosti expandovat získaly globální zkušenosti a dnes patří mezi významné hráče na mezinárodních trzích, čímž předčily mnohem větší sousední ekonomiky.
