Článek
Jedním z prvních kroků Daniela Křetínského v čele Royal Mail bude propouštění. Přinejmenším pokud vše poběží podle plánu, který si český miliardář pro svou dosud největší investici narýsoval.
Během prázdnin jeho firma EP Group vykoupí poslední minoritní akcionáře britské pošty a kompletně ji ovládne. Úřady by pak měly přes léto rozvolnit nároky na frekvenci poštovních služeb a tím pádem i na počty zaměstnaných pošťáků.
Příští středu bude Křetínskému padesát a jubileum se tak trochu potkává se střídáním dvou různých etap v jeho podnikání. Do Royal Mail sám usedne jako předseda představenstva, což dříve při akvizicích nedělal. Po šňůře nákupů teď chce prioritně trávit čas dohledem nad vším, co si před padesátkou pořídil.
„Jsme teď v módu, a to včetně Dana, kdy chceme v našich nových firmách ukázat, že je umíme otočit a dostat do ziskového funkčního módu,“ říká k novým náladám v týmu šéf akvizic EP Group Roman Šilha a nově také jeden z členů představenstva firmy IDS, pod kterou britská pošta patří.
V balíku s Royal Mail Křetínský kupuje nadnárodní logistickou firmu GLS, která působí i v Česku. Současně v Německu dotahuje převzetí nadnárodního řetězce Metro s 13 českými obchody Makro. Za poslední rok dokoupil podíly ve slovenských elektrárnách a německých dolech LEAG, dotáhl převzetí francouzských obchodů Casino a získal pětinu německých železáren Thyssenkrupp.
Jde o sérii kroků s cílem rozložit investice i mimo energetiku, kde český miliardář začínal a v posledních letech pohádkově vydělal na růstu cen a prozíravé sázce na tuhý kořínek fosilních zdrojů. EP Group od loňska funguje jako zastřešující společnost, pod kterou spadá Křetínského podíl v jeho nejznámější energetické firmě EPH i všechny nové účasti.
Spolujezdcem ve starých i nových akcích zůstává dlouholetý Křetínského obchodní společník Patrik Tkáč s československou skupinou J&T a jejími investičními fondy. To platí i pro Royal Mail, kde EP Group drží 56 procent a J&T zbytek. Od čtyř evropských bank mají společně na poštu akviziční úvěr v přepočtu za 67 miliard korun.
Dopisy jen obden
Britská pošta existuje pod značkou Royal Mail už přes pět set let. Zakládal ji Jindřich VIII. jako královský monopol a dodnes – i přes pokles významu poštovních služeb – jde o instituci, kterou lze považovat za součást národní identity. Britové ji mají pořád na očích, ať už díky známkám s panovníky, červeným dodávkám s logem královské koruny nebo postavičce Pošťáka Pata z dětského animovaného seriálu stanice BBC.
Do podniku už nepatří poštovní pobočky, což je oproti Česku rozdíl. Stát je vyčlenil v roce 2013 a nechal si je. Křetínský kupuje jinou část – firmu IDS, kterou vláda zprivatizovala přes burzu a spadá do ní spolu se značkou Royal Mail servis s doručováním dopisů a balíků.
Pořád jde o jednoho z deseti největších zaměstnavatelů v zemi. Křetínský firmu přebírá ve víře, že státní regulační úřady už brzy dotáhnou to, o čem se v Británii už roky mluví. A sice že nemá smysl bazírovat na doručování běžných dopisů každý den, a že tím pádem ani nebude třeba držet všech 130 tisíc zaměstnanců.

„V řádu týdnů budeme stoprocentním akcionářem.“ (Roman Šilha, šéf akvizic EP Group a brzy také člen vedení IDS / Royal Mail)
Úprava regulí už je v běhu, podle Šilhy k ní má dojít ještě před 22. červencem, kdy v Británii začíná letní parlamentní pauza a státní správa se odmlčuje. Dopisy, které nebudou odeslány a zaplaceny jako prioritní, se budou doručovat obden. V praxi tato úleva podle Šilhy znamená prostou věc – pošťáci a pošťačky dostanou dvakrát větší tašku a nebude jich potřeba v terénu tolik.
Pošta už má i spočítáno, že provozní úspora bude 300 až 350 milionů liber – tedy až deset miliard korun, což může Křetínský brát jako příjemný narozeninový dárek. „Ta úspora bude primárně z toho, že odejde možná nějakých osm až deset tisíc lidí. Ale to je už součástí všech dohod a všichni s tím v Británii počítají. Včetně odborářů v zájmu zachování ostatních pracovních míst,“ přibližuje Šilha, šéf týmu, který za EP Group převzetí pošty připravoval.
Pošťácké odbory – i přes vidinu propouštění – Šilha popisuje jako jednoho ze spojenců na cestě k tomu, aby se převzetí starodávného podniku s tolika zaměstnanci povedlo dotáhnout. Pro investory z východu přitom takový obchod nevypadal na začátku příliš nadějně.
Politik chce klid
Cesta k akvizici začala za covidu, kdy burzy po celém světě procházely velkými propady. Křetínský si Royal Mail vyhlédl jako jednu z akcií, kde věřil v obrat a zhodnocení. Nejdřív mělo jít jen o oportunistickou minoritní investici, postupně ale český podnikatel shromáždil čtvrtinový podíl a začal do chodu pošty aktivně mluvit.
V roce 2022 nastaly dramatické časy. Vedení vyplatilo vysokou dividendu, což vybudilo odbory, už tak rozezlené všeobecně vysokou inflací, k tažení za vyšší mzdy. Začaly stávky, jenže počáteční covidový boom e-commerce už tou dobou opadl a podnik se dostal do paralýzy. Na jedné straně přicházel o peníze kvůli menší poptávce a na druhé kvůli výpadkům provozu v době zaměstnaneckých protestů.
Křetínský už měl v Británii šest elektráren, desetiprocentní podíl v obchodním řetězci Sainsbury's a čerstvě vstoupil do fotbalového klubu West Ham United. Šilha tehdejší časy popisuje tak, že Křetínský už měl v zemi jméno, a tak v Royal Mail mohl zkusit zafungovat jako mediátor mezi odbory, managementem pošty a politiky. Aby se z vyhroceného stávkové období našla cesta ven.
„Když odboráři chodí stávkovat, místo aby chodili do práce, tak je to samozřejmě problém. Politický zájem je, aby firma prostě fungovala, byl tam klid, zaměstnanci byli spokojení a nikdo to nemusel řešit,“ říká Šilha k tomu, že perspektiva nového vlastníka nakonec otevřela prostor k urovnání sporů.
Po první nabídce, kterou management pošty odmítl jako moc nízkou, Křetínský loni v květnu cenu mírně navýšil a na londýnské burze pak vyhlásil výkup ostatních akcionářů. Odbory nabídku podpořily jako lepší alternativu oproti tomu, co předtím kritizovali jako agónii. Před Vánoci převzetí povolila i nová britská vláda, ve které krátce předtím zasedli za Labour Party lidé, kteří předtím řešili v opozici spolu s odbory stávkovou situaci a české investory díky tomu znali.
Letos v dubnu Křetínský oznámil, že shromáždil ve firmě dominantní podíl přes 80 procent. V květnu už to bylo 90 procent, což je dost na vytěsnění ostatních bez toho, že by mohli proces blokovat. „V řádu týdnů budeme stoprocentním akcionářem,“ přibližuje Šilha.
Balíky do schránky
Když se o úplném převzetí Royal Mail začalo loni poprvé mluvit, EP Group transakci vykreslila jako „největší investici, jakou kdy česká firma udělala“. Ale proč vlastně utrácet sumu, která zhruba odpovídá letošním výdajům českého státu na stavbu silnic a dálnic, když poštovní služby v dnešní době vypadají jako relikt historie?
První část odpovědi je v tom, co zůstává vedle historické značky Royal Mail ve stínu, tedy převzetí GLS. „Vlastně jsme si tímto koupili třetího největšího logistického hráče v Evropě po Deutsche Post DHL a LaPoste DPD,“ vysvětluje Šilha. Nákupy v e-shopech všeho druhu jsou dlouhodobě na vzestupu a balíčky někdo musí přepravit a vydat.
GLS, což je značka fungující ve 40 zemích včetně USA a Kanady, by tedy o budoucnost měla mít postaráno. Expandovat by měla i v Česku, a to hlavně účastí v boji se Zásilkovnou nebo Alzou o obsazení nejzajímavějších míst pro plechové výdejní boxy, které se u menších balíčků ukazují jako čím dál víc preferovaná forma výdejního servisu.
V případě Royal Mail je důvodem zájmu vidina, že pošta může fungovat podobně, obzvlášť v britském modelu bez hmotné zátěže v podobě drahé sítě kamenných poboček. Místo nich už teď v zemi vyrůstají výdejní boxy s červeným královským logem, obsluhované z mobilní aplikace. „Cílem je udělat z ní moderního poštovního operátora,“ shrnuje Šilha.
Češi proti Čechům
Do Británie se jako přímý konkurent shodou okolností tlačí i polský InPost, ovládaný jinou českou miliardářskou skupinou PPF. InPost už skoupil velké sítě boxů ve Francii, Itálii a Španělsku, podobná akvizice probíhá právě v Británii. Podle šéfa InPostu je ale Británie dost velká na to, aby uživila obě značky.
„V Británii je potřeba 150 tisíc boxů, aby pokrytí bylo stejné jako v Polsku. Dnes jich tam ale máme jen 10 tisíc a nikdo další tam de facto neexistuje,“ uvedl Rafał Brzoska v rozhovoru pro SZ Byznys, kde mluví mimo jiné o tom, jak velký má Británie potenciál a že Londýn a okolí je pro jeho byznys stejně velkým trhem jako celé Česko, Slovensko a Maďarsko dohromady.
Royal Mail má ale doma svoje výhody. Nové plechové boxy dříve či později ve městech budí rozbroje kvůli zabírání veřejného prostoru, zatímco staré červené poštovní kužely jsou v britských ulicích součástí tradice. Po celé zemi jich stojí 115 tisíc a brzy dostanou nový účel. „Budou se postupně předělávat na kombinovanou schránku, do které se vejde i balík,“ prozrazuje Šilha.
Cílem je jít mimo jiné naproti poptávce po vracení nevyhovující módy a jiných on-line nákupů. Což je podle Šilhy jen jeden z mnoha rostoucích segmentů v logistice, která v mnoha zemích včetně Británie „ještě není na peaku“, a naopak jako celek vytrvale roste o vyšší jednotky procent ročně.
„I když přijde DHL jako největší logistický hráč na světě a řekne si, že chce podobnou infrastrukturu v Británii nově vybudovat, tak ji tam prostě nevybuduje. A to je něco, co se nám na těchto infrastrukturních byznysech líbí,“ vysvětluje šéf akvizic v týmu Daniela Křetínského.