Revoluce teprv přijde, plánuje polský král výdejních boxů ze stáje PPF

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Místo tahání kufrů na letiště mají Poláci od loňska k dispozici lákavou alternativu. Kdo letí do Francie, Itálie nebo Španělska, může si poslat zavazadlo přes výdejní box. Stačí jen doma zaklapnou dvířka, zaplatit sedm euro a zásilka pod 25 kilo dorazí do cíle po vlastní ose.

Strůjcem nápadu je Rafał Brzoska z firmy InPost, kterou v Česku málokdo zná, ale v Polsku platí za velké jméno místní start-upové scény. Má tam 30 tisíc výdejních boxů, po Evropě skoro jednou tolik. Žádná větší síť v Evropě neexistuje.

Kufry jsou pro ni jen doplněk, skutečný byznys je jinde. Brzoska staví boxy kvůli doručování balíčků z e-shopů, loni jich přepravil 1,1 miliardy a vydělal v přepočtu 20 miliard korun. Stejně jako česká Zásilkovna nebo Alza sází na to, že on-line nákupy dál porostou a s nimi i poptávka po doručovacích službách.

„Vítěz bere všechno,“ říká Brzoska v rozhovoru ke své podnikatelské vizi, která stojí na prostém plánu – do pěti až šesti let předehnat německou DHL a z InPostu udělat „číslo jedna v Evropě“. Myšleno nejen v počtu boxů, ale v tom, o co ve finále jde, tedy v počtu doručených balíčků a tržbách za tuto službu.

Svůj plán Brzoska uskutečňuje už pár let nabíráním nového kapitálu a skupováním zahraničních sítí. Ve Francii a ve Španělsku získal lídry trhu, velkou síť má také v Itálii a od letoška i v Británii. Záměrně postupuje tak, že začíná u největších a nejbohatších zemí, proto se poohlíží také v Německu, ale ne už v malých zemí jako Česko.

„Upřímně řečeno, jde nám o to netříštit pozornost,“ říká Brzoska na vysvětlenou, proč v Česku před lety zkusil s boxy štěstí jen na pár místech a vzápětí je stáhl. Jako jeden důvod udává zdejší velkou konkurenci, jako druhý standardní manažerskou zkušenost, že den má jen 24 hodin a že čas je třeba věnovat tomu, co má největší efekt.

„Rozhodli jsme se plně soustředit na západoevropské trhy, protože ty jsou mnohem větší. Když se podíváte na Českou republiku, Slovensko a Maďarsko, tyto tři země jsou pro náš byznys dohromady stejně velké jako Londýn a okolí,“ vysvětluje sedmačtyřicetiletý polský podnikatel.

Česko má pro Brzosku od loňska ale jinou důležitost. Pochází odsud nový hlavní akcionář InPostu, investiční skupina PPF. Loni a předloni na etapy vykoupila předchozího hlavního vlastníka, mezinárodní investiční fond Advent. V InPostu má PPF nyní 28,75 procenta akcií, zbytek je rozdrobený mezi menší společníky.

Pro PPF jde o jeden z největších nákupů od smrti zakladatele Petra Kellnera před čtyřmi lety. S akciemi InPostu se obchoduje na amsterdamské burze, balík PPF má aktuálně cenu 50 miliard korun. První porci PPF kupovala po 10,5 eurech, teď jsou akcie o třetinu výš.

S polským tahem tedy v PPF panuje spokojenost. Nejen díky zhodnocení, ale i kvůli tomu, co končící šéf PPF Jiří Šmejc popisuje jako funkční souhru s managementem. Navíc InPost díky působení na Západě zapadá do toho, o co se teď PPF snaží – místo někdejších dobrodružných výpadů v Asii nebo v Rusku uložit rodinný majetek do předvídatelných firem v bezpečných zemích.

„S panem Brzoskou máme velmi dobrou komunikaci. Z hlediska toho, jak nám naše pozice umožňuje směřování firmy ovlivňovat, se v InPostu cítíme velmi komfortně,“ uvedl Šmejc v květnu při prezentaci výsledků PPF, když InPost srovnával s druhou svou velkou post-kellnerovskou akcí. Tou je koupě minoritního podílu v německé televizi ProSieben, kde PPF zatím bojuje o vliv s dalšími vlastníky a stěžuje si na pomalou digitální transformaci.

Komfortně se podle všeho cítí i Brzoska. Genezi vstupu PPF popisuje tak, že vlastně sám české investory předloni přivedl. Šmejce jako zájemce o InPost znal už z dřívějších časů. A když fond Advent chtěl z InPostu předloni vystoupit, tak Brzoska obě strany propojil.

„Dobré je, že se nic nezměnilo,“ pochvaluje si Brzoska. Zůstává druhým největším akcionářem InPostu po PPF s podílem 12,5 procenta. A se Šmejcem se prý vždy shodli, co firma potřebuje. „Růst, růst růst, to je jediná cesta,“ říká. Stejná vize je základem Brzoskovy dohody s PPF, která trvá, i když Šmejc teď v PPF končí.

Brzoska podle ní má nárok na určitá procenta z toho, za kolik PPF jednou své akcie InPostu zpeněží. Podstatou dohody je, že PPF chce jednoho dne dvojnásobek vstupního vkladu, jinak Brzoska nedostane nic. V roce 2030 kontrakt vyprší, PPF ho ve své loňské výroční zprávě vykázala jako závazek ve výši 208 milionů eur (5,2 miliardy korun). Tato částka by ale měla stoupat ruku v ruce s růstem hodnoty InPostu.

Do Brzoskovy plánované expanze by jednoho dne přece jen mohlo zapadnout i malé Česko. Doručování balíčků z e-shopů tu šlo trochu jinou cestou než v Polsku, vysvobození z poštovního monopolu nejdřív přinesla Zásilkovna se svou sítí výdejen, samoobslužné boxy přišly až později.

„Dá se říci, že to byl jeden ze subjektů, který inspiroval,“ říká na adresu InPostu Tomáš Havryluk, bývalý výkonný ředitel Alzy, když vzpomíná na to, jak budování výdejních automatů začínalo. Jako zjevnou budoucnost je vykresluje i současný šéf Zásilkovny Erich Čomor.

Jít sem napřímo s vlastními boxy sice nemá pro InPost smysl, ve hře je ale jiná cesta – a to právě přes Zásilkovnu. Ta totiž od loňska patří právě Šmejcovi a jeho vlastní investiční společnosti Emma Capital, kterou si budoval separátně vedle PPF. Jeho Zásilkovna – respektive Packeta, jak zní širší název české firmy zahrnující i její pobočky na Slovensku a v Maďarsku – by měla do budoucna sloužit jako prodloužená ruka InPostu.

„Už jsme zahájili spolupráci v oblasti přeshraničních dodávek, Packeta se stává jedním z našich partnerů pro doručování balíků tam, kde působí,“ přibližuje Brzoska. Spojenectví podle něj bylo logickým důsledkem známosti se Šmejcem, který si rovněž pochvaluje vzájemné „přátelské vazby“.

Co přesně bude výsledkem aliance optikou zdejších zákazníků, se teprve uvidí. Podle toho, co říká Brzoska, by se ale měli dočkat podobných služeb jako Poláci. A nejen v přepravě kufrů na dovolenou. Zasíťování Evropy má v Brzoskových vizích ještě širší dimenze.

„Nejprve se lidé přesunuli z reálných supermarketů online a nyní přecházejí z domácích e-shopů na ty mezinárodní. A to bude revoluce, protože pak budete mít mnohem větší výběr,“ prorokuje Brzoska. Z InPostu chce udělat kanál, který revoluci umožní, protože levné posílání balíčků přes hranice dnes e-shopům mnohdy chybí.

„Budeme doslova hlavním konsolidátorem tohoto provozu,“ plánuje Brzoska. Věří si v tom, že už teď je napřímo v devíti zemích a v dalších má lokální partnery, jako je právě Packeta: „Propojíme naši síť s Packetou, aby mohla posílat zboží od českých obchodníků do Francie, Británie, Itálie nebo Španělska, anebo aby mohla doručovat zásilky opačným směrem.“

Jako příklad Brzoska uvádí litevský online bazar s módou Vinted, který zatím funguje v různých částech Evropy odděleně. Jeho uživatelé a uživatelky v Česku si zatím mohou vybírat jen z domácí nabídky nebo z nabídky v Polsku a na Slovensku.

Ale už ne z Francie nebo Itálie. Klíčem je podle Brzosky usnadnit mezinárodní přepravu, která dosud v režii zavedených přepravních firem byla hodně drahá. „Polsko také není napojeno na francouzský trh Vinted. Ale dříve či později budou muset všechny trhy propojit. A levná logistika k tomu určitě přispěje,“ věří Brzoska.