Článek
Do roku 2027 by měla v polské Vratislavi stát továrna na výrobu čipů, která zaměstná zhruba 2000 vysoce kvalifikovaných pracovníků. Firma Intel v pátek v tiskové zprávě oznámila, že právě v tomto polském městě bude montovat a testovat mikroprocesory.
Ještě nedávno se mluvilo o tom, že mezi uchazeči o továrnu byla i Česká republika. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) se při cestě do Spojených států totiž setkal se zástupci Intelu a navštívil jeho kanceláře.
Důležitou součástí podnikatelské mise byl také možný rozvoj spolupráce 🇨🇿 s moderními technologickým firmami jako @intel, @honeywell, @amazon a další. pic.twitter.com/R2vmvlGWRf
— Jozef Síkela (@JozefSikela) March 19, 2023
Při výrobě čipů se rozlišuje mezi továrnami na destičky a montážními a testovacími závody na zařízení polovodičů. V továrnách na destičky se vyrábějí velké křemíkové plátky, takzvané wafery, na kterých jsou umístěny integrované obvody. Takováto zařízení Intel provozuje mimo jiné ve Spojených státech, Irsku a v Izraeli.
Výstavba továrny na výrobu waferů za 17 miliard eur (bezmála 405 miliard Kč) je v plánu také v německém Magdeburgu. V montážním a testovacím závodě, který má vzniknout ve Vratislavi, se čipy z waferů vyřezávají, pak se balí do jakéhosi pouzdra s potřebnými rozhraními a nakonec se testují před instalací do počítačů, automobilů nebo do jiných zařízení, jak uvedla agentura DPA.
Stejně jako u téměř všech nových továren na výrobu čipů po celém světě bylo rozhodnutí umístit továrnu ve Vratislavi spojeno se státní dotací. Intel neuvedl, jak vysoký grant od polské vlády má slíbený. „Plánovaná investice v Polsku spolu se stávajícím závodem na výrobu waferů v irském Leixlipu a s plánovanou továrnou na výrobu waferů v Magdeburgu pomůže vytvořit jedinečný komplexní hodnotový řetězec pro výrobu polovodičů v Evropě,“ poznamenal Intel.
Rozhodnutí o umístění továren ve Vratislavi a v Magdeburgu souvisí se snahou Evropské unie stát se technologicky více nezávislou na Číně. EU proto dala zelenou miliardovým dotacím na umístění velkých závodů mezinárodních výrobců čipů v Evropě.
Postavit linku na výrobu polovodičových integrovaných obvodů je ohromnou investicí. Pokud ale vše běží, jak má, pak si na sebe velmi dobře vydělá.
„Měsíčně může taková linka vychrlit třeba milion waferů. A na každém waferu pak můžou být stovky nebo i tisíce čipů,“ popisuje Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT. „Obrovské počáteční investice na výstavbu a vývoj linky se tak rozpočítají do miliard vyrobených čipů. Proto mohou být jednotlivé čipy tak levné.“
Produkce počítačových čipů je nesmírně komplexní, jde o kombinaci poznatků z fyziky, chemie, informatiky, robotiky a v neposlední řadě také logistiky. Návrh čipu je jen jedna část, pak je potřeba navrhnout proces, jak ho vyrobit, postavit linku, která tuto výrobu zajistí a nastavit procesy tak, aby výsledkem byla konzistentní kvalita čipů, které na platech z této linky vyjedou.
Postupem času se tedy řada firem, které se dříve výrobou čipů zabývaly, rozhodla onu titěrnou a zdlouhavou práci outsourcovat, prostě ať ji udělá někdo jiný. Americké firmy Apple, IBM, AMD, ARM nebo Nvidia nevyrábějí čipy ve svých vlastních továrnách. Namísto toho si platí výrobní kapacity u firem, které se specializují právě na výrobu. A jednou z těch největších je právě Intel.
