Hlavní obsah

Dotační strop jako hrozba Agrofertu? Hlavně má obnovit slávu sedláků

Foto: btwcapture, Shutterstock.com

Rozhodnutí o dotačním stropu postihne zejména Agrofert.

Reklama

26. 11. 2021 14:26

Členské státy sice nemusí zavádět strop na zemědělské dotace, nastupující vláda Petra Fialy se však k němu v koaliční smlouvě přihlásila. Pravidlo začne platit v lednu 2023.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropský parlament odhlasoval v tomto týdnu strop zemědělských dotací ve výši 100 tisíc eur, tedy dva a půl milionu korun ročně. Hlavním postiženým bude logicky největší zemědělský koncern Agrofert ze svěřenských fondů odstupujícího premiéra Andreje Babiše.

Dosud ročně pobíral miliardu korun především díky tomu, že podle dosavadních pravidel měl nárok na šest tisíc korun podpory za každý hektar, na kterém hospodaří.

Členské státy nemusí strop zavádět, v koaliční smlouvě se však k němu přihlásila nastupující vláda Petra Fialy. Pravidlo začne platit v lednu 2023, kdy EU spouští reformu Společné zemědělské politiky.

„Strop se nedotkne 90 až 95 procent zemědělských podniků,“ uklidňuje sedláky europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), která návrh podpořila jako vyvážený kompromis. O ušetřené peníze podle ní Česko nepřijde, protože je bude možné přerozdělit mladým rolníkům a na podporu ekologie.

Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek strop podporuje. „Může být prvním krokem k nápravě zdejšího zemědělství,“ uvedl šéf organizace zastupující převážně malé a střední zemědělce.

Omezení dotací naopak odmítá Agrární komora zastupující právě velké podniky.

„Z historických důvodů je průměrná velikost farem větší než v jiných státech. Zastropování by je značně znevýhodnilo v rámci evropského trhu,“ upozorňuje mluvčí Barbora Pánková. O peníze by podle ní přišlo až tisíc podniků, které využívají víc než tisíc hektarů. Jde o méně než pět procent českých zemědělských provozů, hospodaří však skoro na dvou třetinách půdy.

Komora získala spojence v nastupujícím ministru zemědělství Zdeňku Nekulovi (KDU-ČSL), který v otázce stropů nepřímo polemizuje s programem své vlády. „Pokud by se to udělalo hrubě a necitlivě, mohlo by to mít fatální dopady,“ varoval v rozhovoru pro SZ Byznys.

Jako příklad, co se změní, může posloužit zmíněný Agrofert, jehož 66 zemědělských a potravinářských podniků loni na dotacích inkasovalo 1,066 miliardy korun.

Podle údajů Státního zemědělského intervenčního fondu to je trojnásobek dotací pro druhého největšího příjemce Agro-Měřín a čtyřikrát víc, než získaly Spojené farmy realitního magnáta Radovana Vítka. Pokles na dva a půl milionu by takovým konglomerátům vygumoval většinu současných zisků.

Strop však neznamená, že Agrofert či Agro-Měřín dostanou opravdu jenom dva a půl milionu. Omezení totiž platí pouze na tzv. přímé platby, které činí zhruba tři tisíce korun za každý obdělávaný hektar.

Vedle toho však může zemědělec žádat o další tři tisíce, při kterých musí splnit určité podmínky. Až na 1 900 korun mohou dosáhnout tzv. ekoplatby pro zemědělce, který střídá plodiny nebo například udržuje meze. Pro velké podniky není těžké podmínky splnit, obdobně mohou využívat platby na „citlivé plodiny“, jakými jsou chmel nebo některé druhy zeleniny a ovoce. Fakticky nemohou využít jen příplatek na první hektary, který účinně pomáhá těm nejmenším.

Strop na přímé platby se přitom může navýšit o část personálních nákladů, které u průměrného podniku z impéria Agrofert, jakým je třeba ZAS Podchotucí z Křince, přesahují polovinu získaných dotací.

Navíc omezení neplatí pro národní dotace. V uplynulých letech se blížily pěti miliardám ročně, tedy šestině bruselského příspěvku zemědělcům. Mířily často do projektů v hodnotě okolo 100 milionů na obnovu velkokapacitních drůbežáren a vepřínů, převážně tedy na účty koncernů. Velké podniky typu Agrofert proto mají šanci udržet víc než polovinu dosavadních dotačních příjmů, bude to pouze stát trochu byrokracie navíc.

Lidé z koncernu také reagují na zprávu o stropech uvolněně.

„Až budou pravidla definitivně schválená, tak je budeme dodržovat a respektovat,“ připomněla Adéla Čabayová, že směrnici z Bruselu musí ještě upřesnit zdejší vláda. „Dovolíme si připomenout, že podnikání koncernu Agrofert není založené na dotacích, dotace tvoří asi procento z tržeb,“ doplnila mluvčí.

Ani předseda soukromých zemědělců Šebek stropy nepřeceňuje. „Jejich zavedení však může být signálem, že se v zemědělství něco mění k lepšímu,“ míní. Namísto průmyslové výroby potravin mohou dostat větší prostor místní sedláci, kteří už dnes dokážou lokálními potravinami zajistit soběstačnost svých regionů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované