Článek
Vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa, kdy 2. dubna oznámil uvalení cel na téměř dvě stovky zemí a obchodních bloků, nepotěšilo nejen obchodníky na burze, ale ani majitele firem a investory po celém světě. Trh fúzí a akvizic se totiž kvůli rozpoutání světové celní války a obrovské nejistotě, která nyní panuje na finančních trzích, doslova zhroutil.
Počet podepsaných transakcí na celém světě, což je ukazatel globálního ekonomického zdraví, klesl v dubnu na nejnižší úroveň za dvacet let a byl nejnižší od února 2005. Realizovalo se dokonce méně prodejů firem než během finanční krize 2008 a nástupu koronavirové pandemie.
Podle dat společnosti Dealogic se uskutečnilo celkem 2330 obchodů s firmami, uvedla agentura Reuters. V samotných Spojených státech změnilo minulý měsíc majitele 555 společností, což je nejméně od května 2009, kdy doznívala největší finanční krize od druhé světové války.
Hodnota transakcí pak podle Dealogic dosáhla v dubnu výše 243 miliard dolarů (5,3 bilionu korun), což je o pětinu méně, než je měsíční průměr za více než posledních dvacet let. Oproti březnu jde o pokles o zhruba 54 procent. Objem navíc vytáhlo nahoru jen několik obřích transakcí jako bylo například převzetí společnosti Worldpay ze strany konkurenční Global Payments za 24,25 miliardy dolarů.
Propady na světových burzách a nejistota, jak společnosti zasáhnou cla, přinutila bankéře a výkonné ředitele šlápnout na brzdu ohledně akvizic nebo prodejů firem na burze. Nepříznivý vývoj ve světě se přitom odráží i na tuzemském trhu.
„Zvažovali jsme u dvou firem, že bychom prodali jejich část nebo celé, ale ceny jsou o dvacet procent nižší než před rokem, takže pokračujeme dál a neprodáváme,“ uvádí vedoucí partner investiční společnosti Hartenberg Holding Jozef Janov s tím, že důvodem jsou Trumpovy kroky a pokles cen na burzách. Zároveň je podle něj špatná nálada a nervozita na trzích.
Kroky Donalda Trumpa potopily trh fúzí a akvizic.
Nepříznivý dopad na trh s firmami potvrzují i další experti. „Trh fúzí a akvizic na nejistotu spojenou s celními válkami a obecně s vývojem geopolitické i ekonomické situace reaguje zpomalením a snižováním počtu uzavřených transakcí,“ upozorňuje šéf poradenské společnosti Deloitte Miroslav Svoboda.
Trumpem vyvolaná nejistota totiž přiměla bankéře, aby klientům radili odložit velké investice do firem či plánované vstupy na burzu. „Říkám klientům, aby počkali,“ potvrdil agentuře Reuters Lorenzo Paoletti, výkonný ředitel investičního bankovnictví firmy Truist Securities. A pokračoval: „Výkonní a finanční ředitelé ještě zcela přesně nevědí, jak je zasáhnou cla, takže je lepší mít v rukou peníze.“ A peníze jsou momentálně králem i podle Svobody.
Změnu chování hráčů na trhu potvrzuje také expert na fúze a akvizice poradenské firmy KPMG Adam Páleníček: „Lze pozorovat vyšší míru opatrnosti jak u investorů, tak u samotných firem. Nejde jen o cla samotná, ale o obecnou nepředvídatelnost prostředí.“ Nikdo totiž podle něj neví, „co dalšího se může odehrát v hlavě prezidenta Trumpa a s čím budeme druhý den vstávat. V tomto prostředí se firmám plánuje výrazně obtížněji.“
Propad cen na burzách a růst výnosů u amerických státních dluhopisů zároveň tlačí cenu firem dolů. Od výnosů zmíněných bondů se totiž odvíjí cena dalších aktiv, jako jsou akcie, reality a právě společnosti.
„Valuace jsou v současné době přinejmenším nejisté. Při téměř každodenní změně celních i jiných překážek je důvěryhodnost finančních plánů přinejmenším pochybná,“ popisuje Svoboda s tím, že tlak na náklady, hrozba ztráty trhů nebo překážky pro vývoz se musí projevit ve výsledcích firem a tím i v jejich ocenění. „Kdo tedy nemusí prodávat nebo shánět peníze na trhu, čeká,“ dodává Svoboda.
Vyjednávání mezi investory a majiteli firem jsou proto v současnosti složitější. „Vnímáme, že je snaha kupujících docílit poklesu cen na trhu a využít tak nejistoty v ekonomice, která nyní nešlape na plné obrátky,“ líčí generální ředitel Patria Corporate Finance Marek Rehberger. Na druhou stranu se podle něj „prodávající nechtějí smiřovat s nižšími oceněními“ a kvůli vysoké likviditě u finančních investorů vzniká mezi nimi konkurence.
A výsledek? „Dohoda mezi prodávajícími a kupujícími se teď hledá mírně obtížněji,“ shrnuje Rehberger.
Řada expertů proto očekává, že se transakce přinejmenším protáhnou. Budou například probíhat důkladnější hloubkové prověrky společností. „Bude kladen větší důraz na důkladnější posouzení regulatorních rizik, změn tarifních podmínek a možných obchodních odvet,“ očekává Páleníček. U lokálních transakcí ale zatím k prodloužení dealů podle Rehbergera zatím nedochází.
Situace na trhu by se však ve zbytku roku měla zklidnit. „Letošní rok může být spíše na úrovni loňského, tedy lehce méně aktivního roku,“ odhaduje Páleníček. Současná nejistota nicméně může vytvářet zajímavé příležitosti k nákupům.
Zatím se však nenaplňují očekávání o transakční bonanze, kterou si od Trumpovy administrativy slibovali investiční bankéři.
