Článek
Energetický trh se oklepává z loňských extrémních výkyvů cen a velkoobchodní ceny energií od rekordu z loňského srpna pomalu, ale stabilně klesají.
Pokles křivky na burze dal obchodníkům s energiemi prostor pro snižování cen pro koncové zákazníky. S tím se na trh začala také vracet konkurence. „Situaci na trhu vnímáme jako stabilizovanější, nicméně bude přece jen ještě nějakou dobu trvat, než se navrátíme do standardního tržního prostředí,“ říká ředitel strategie společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer.
Počátkem roku ještě většina zákazníků platila zastropované ceny, dokud jejich hranici jako první neprorazil E.ON se svou cenou pod stropem a ostatní obchodníci se pak k němu hromadně přidávali.
To byl znak toho, že se konkurence na trhu výrazně zlepšuje. E.ON na tom má velké zásluhy a několikrát zvýšil laťku.
„To byl znak toho, že se konkurence na trhu výrazně zlepšuje. E.ON na tom má velké zásluhy a několikrát zvýšil laťku,“ popisuje ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. Ostatní dodavatelé rovněž využili poklesů na burze a následně několikrát upravovali ceníky směrem dolů.
Pokles cen však dodavatelům nenabízí jen možnost lákat zákazníky svými ceníky, ale přinesl i nové hráče. Řada zájemců o vstup do odvětví totiž spatřuje v poklesu cen šanci na úspěch na energetickém trhu.
To potvrzují i data Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o udělování licencí na obchod s elektřinou, které jsou nutné pro to, aby subjekt mohl energii dodávat. Od začátku roku 2023 do 16. června jich regulátor „přiklepl“ 19, ve stejném období loni jich bylo 13 (za celý rok 34) a v roce 2021 udělil 14 licencí (31 za rok).
Stejně je to i s licencemi na obchod s plynem, kdy ERÚ od ledna do 16. června 2023 poskytl 10 licencí, o rok dříve ve stejnou dobu devět (za celý rok 22) a před dvěma lety 12 (celkem 22 za rok 2021).
„To, že má subjekt licenci na obchod, nemusí znamenat, že je dodavatelem. Například může obchodovat s energií jen na burze, aniž by ji dodával odběratelům. Licenci na obchod potřebuje, dodavatelem ale nemusí být,“ vysvětluje mluvčí ERÚ Michal Kebort. I tak ale čísla svědčí o zájmu na trhu být.
Jsme zase v době, kdy trh začíná fungovat úplně normálně. Budou vznikat noví obchodníci, někteří pravděpodobně méně seriózní, ale to je standardní byznys. Ochránit všechny zákazníky nelze.
Podle dat Operátora trhu s energiemi začali od začátku roku doposud elektřinu reálně dodávat čtyři noví dodavatelé více než stu odběrných míst. Ve stejném období roku 2022 to nebyl žádný. V roce 2021 na trh vstoupilo 12 obchodníků s elektřinou, v první polovině tohoto roku ale byly ceny energií ještě velmi nízko.
„Jasně vnímáme, že trh začíná fungovat standardně. Budou vznikat noví obchodníci, někteří pravděpodobně méně seriózní, ale to je klasický byznys. Ochránit všechny zákazníky nelze a je jedno, jestli jde o obchod s pohovkami, auty, nebo s energiemi,“ říká Macenaur.
Dodavatelé lákají na nové produkty
Na trhu však mají za současných podmínek ambice na expanzi i stávající dodavatelé. „Tito obchodníci budou chtít navyšovat svůj podíl nebo ho přinejmenším nebudou chtít snižovat,“ potvrzuje Macenauer.
Mezi nimi je například společnost TEDOM Energie, která chce posílit v segmentu dodávek energií pro domácnosti. V květnu sice nabízela ceny o 50 procent níž, než je vládní strop, tedy 2993 Kč za MWh s DPH, ale jde o produkt s fixací na jeden měsíc, jehož cena se postupně vyvíjí podle dění na burze. Pod vládní maximum cena klesla poprvé v únoru.
„Tradiční dodavatelé se snaží zákazníkům vsugerovat, že podle nabídky fixovaných produktů se pozná kvalita dodavatele. Není to ale pravda. Fixované produkty aktuálně nenabízíme ne proto, že bychom to neuměli, ale proto, že to podle nás nedává pro zákazníka smysl,“ říká ředitel TEDOM Energie Jakub Odložilík.
Některé společnosti tento druh produktu do nabídky zařadily teprve poté, co vláda zakázala nabízet spotové produkty zákazníkům, kteří nemají průběhové měření. Jednak se tím snaží obcházet vládní nařízení a zároveň se snaží přinést co nejnižší nabídku. „To, že dodavatelé vymysleli produkt a nabízejí ho, jim slouží spíše ke cti. Zkrátka co není zakázáno, to je povoleno. Takhle funguje byznys a bylo by smutné, kdyby fungoval jinak,“ popisuje Gavor.
Stejně jak se v tomto případě do cen pro zákazníky promítá jejich pokles hned následující měsíc, může jim cena ale také rychle vyskočit. Loni zákazníci na spotových cenách v době růstu platili i přes 10 000 Kč za MWh.
Nižší ceníky také tlačí větší obchodníky ke zlevňování. „S tím, jak se trh uklidňuje, přichází opět šance pro jednotlivé alternativní dodavatele i s jejich cenovými nabídkami,“ popisuje Macenauer. Ty kolikrát bývají opravdu nízko, a mohou tak konkurovat již zavedeným firmám.
Někteří dodavatelé se také snaží udržet stávající zákazníky a přilákat nové na neveřejné ceníky, které jsou zpravidla nižší než ceny zveřejňované na webech. Dodavatelé, které redakce oslovila, přiznali, že tyto ceníky využívají. Jde o klasické „vyjednávání“, kdy zákazník, který oznámí plán odejít od stávajícího dodavatele, se při jednání dozví, že by mohl dostat úplně jinou cenu než na oficiálních letácích.
K neveřejným nabídkám přitom není zas tak těžké se dostat. „Když měl zákazník spády přejít k jinému dodavateli, tak se něco z tajného šuplíku vytáhlo. Je to nedílná součást konkurenčního boje,“ říká Gavor.
„Přál bych si, aby na energetickém trhu byly ceny transparentní, a nikoliv skryté,“ říká Jiří Matoušek, marketingový ředitel společnosti Centropol, která rovněž neveřejné ceny nabízí. „Na trhu, kde ceny komodit klesají, někteří dodavatelé poskytují nižší cenu novým zákazníkům. Děje se tak často i prostřednictvím zprostředkovatelů,“ dodává Matoušek.
Tyto ceníky vzhledem k současným cenám energií bývají například až o více než 400 Kč nižší než částky ve veřejné nabídce.
Tato praktika však není ničím novým. „Retenční produkty jsou standardním nástrojem, který používá nejen většina dodavatelů energií, ale také společnosti v jiných odvětvích, např. v telekomunikacích. Nabízíme je tedy i my. Vývoj v letošním roce ukazuje, že trh s energiemi u nás funguje: zdravá konkurence tlačí ceny dolů, což je ve prospěch zákazníků,“ říká mluvčí ČEZu Alice Horáková.
Důvodem pro neveřejné ceníky je fakt, že můžeme nabídnout konkrétnímu zákazníkovi nabídku, která více odpovídá jeho požadavkům a situaci. Tlak na nižší ceny sílí ze všech stran.
Například dodavatel energií Yello využívá „podpultové“ nabídky podobně intenzivně jako v minulosti. „Důvodem pro neveřejné ceníky je fakt, že můžeme nabídnout konkrétnímu zákazníkovi nabídku, která více odpovídá jeho požadavkům a situaci. Tlak na nižší ceny sílí ze všech stran,“ říká ředitel společnosti Michal Kulig.
Podle Gavora však tato praktika nepřispívá k transparentnosti na trhu ani k lepší orientaci zákazníků v nabídkách a nelze se pak spoléhat ani na různé srovnávače. „Není to nic, co bych já osobně chválil nebo z čeho bych byl nadšený,“ popisuje Gavor.
Pokud zákazník zvažuje výměnu dodavatele, tak podle odborníků stále platí to, že má nejprve kontaktovat svého stávajícího obchodníka. „Nabídky podléhají tomu, jak dodavatelé nakoupili do budoucna. Situace v současné době ještě není zcela v normálu. Všichni snížili rizikové marže na samotné minimum. Pro zákazníka není nic jednoduchého se v nabídkách jednotlivých obchodníků zorientovat. Určitě je ale vhodné srovnat nabídky různých dodavatelů,“ říká Macenauer.
