Článek
Tlak na přesun výroby a lokalizaci není pouze doménou Spojených států. Pomocí cel a sankcí nutí evropské firmy k otevírání místních továren i asijské či africké země.
„Cla jsou hodně využívaná ve slabých ekonomikách, hodně je používá například Indie, Thajsko či Indonésie. Právě tam jsme se dostali do situace, kdy nebylo možné většinu našich produktů dovážet. Cla, která už v minulosti byla relativně vysoká, se totiž nově proměnila na úplnou blokaci,“ vysvětluje pro SZ Byznys Tomáš Kolář, šéf Linetu.
Cla, která v minulosti dosahovala výše 30 až 70 procent, totiž doplnilo nové nařízení, podle kterého není možné dovézt do země položku, pokud se v Indonésii už vyrábí. To přimělo řadu firem, včetně Linetu výrobu přesunout.
Linet
- Česká firma se sídlem v Želevčicích nedaleko Slaného v okrese Kladno. Specializuje se na výrobu nemocničních a pečovatelských lůžek s příslušenstvím, včetně speciální zdravotnické lůžkové techniky, jako jsou porodní lůžka nebo gynekologická vyšetřovací křesla.
- Stoprocentním vlastníkem je zastřešující holding LINET Group SE se sídlem v Nizozemsku, který vlastní také německou partnerskou společnost WiBo GmbH.
- Firma byla založena v roce 1990 skupinou tří českých podnikatelů v čele se Zbyňkem Frolíkem. Výroba byla zahájena v provizorním provozu zřízeném v prostorách pobořeného bývalého statku. Z firmy se postupně stal jeden z největších výrobců zdravotnických lůžek na světě, má odbyt v USA, Austrálii i v Asii.
Cesta na trh? Výroba v místě
„Týkalo se to řady našich produktů, hlavně těch objemových, akutních lůžek. Snažili jsme se to nějakým způsobem řešit a nakonec jsme došli k tomu, že nám nezbývá nic jiného, než zřídit v Indonésii montáž a lokalizovat tam výrobu, popisuje Kolář. Linet tak v Indonésii začal vyrábět řadu dílů, má tu finální montáž, ale i kontrolu kvality či trénink.
V továrně dnes pracuje zhruba 20 lidí. „Slibujeme si od toho ale i to, že jsme se díky tomu dostali nazpět do registrovaných produktů, které lze ve zdravotnictví nabízet. To by nám mělo zásadně zvýšit obchod v Indonésii,“ dodává Kolář.
Náklady na „stěhování“ byly v milionech, ale spíš byl proces náročný v tom, že firma musela celé své know-how předat Indonésanům a vyškolit zaměstnance, kteří neměli do té doby s podobnou výrobou žádné zkušenosti. „Celý projekt se ale dal zvládnout za šest měsíců“ dodává Kolář.
Další zastávka: Egypt
Aktuálně Linet řeší stejnou situaci i v Egyptě, kde má velké kontrakty. „Pokud chceme růst někde v zahraničí, je to taková nutná – nikoliv dostačující podmínka, abychom tam mohli prodávat,“ říká Kolář.
Trhů, které si snaží vlastní firmy ochránit, je podle něj čím dál víc. „Například i Čína je extrémně protekcionistická a pokud nevyrábíte v Číně, tak tam nelze prodávat. Nemocnice mají navíc tvrdou kvótu a z dovozu mohou mít pouze 10 procent zdravotnických prostředků. Velká cla jsou ale také například v Indii,“ jmenuje Kolář.
České firmy vyrábí v zahraničí
Linet není rozhodně jedinou českou firmou, která své výrobní kapacity nyní přesouvá do zahraničí a lokalizuje tam výrobu. Například česká chemická skupina Draslovka postaví továrny v Egyptě, Peru a Indonésii. „Indonéské ministerstvo pro investice nám řeklo jasně: Jestli tady chcete být úspěšní, postavte dodavatelský řetězec,“ řekl pro Seznam Zprávy už dříve generální ředitel Draslovky Pavel Brůžek.
Velké téma je pak výroba v USA – tam se aktuálně chystá rozjet montáž, nebo část výroby například společnost Svahové sekačky Dvořák, nebo Wikow Industry Martina Wichterleho. Jiné firmy tam posilují svou přítomnost. Společnost Silon tam nedávno rozšířila svůj závod v Atlantě, posiluje tam i výrobce desek GZ Media.
