Hlavní obsah

Neohlášené razie či vyšší kapitál. Regulátor navrhl řešení krize energetiky

Návrhy ERÚ mají zpřísnit obchodování s elektřinou a plynem. Ilustrační fotografie.

Reklama

4. 2. 13:17

Energetický regulační úřad dal dohromady návrhy, jak zařídit, aby se loňské problémy na energetickém trhu neopakovaly. Opatření mají předejít krachům dodavatelů energií a zajistit zákazníkům větší ochranu.

Článek

Ministerstvo průmyslu a obchodu si v reakci na energetickou krizi v lednu vyžádalo od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) návrhy opatření, jež by zajistila, aby se loňská situace na trhu s energiemi neopakovala. Šéf resortu Jozef Síkela (za STAN) chce zpřísnit podmínky pro obchodování s energiemi.

ERÚ poslal Síkelovi zhruba 30 návrhů, jak trh s energiemi více regulovat. Ministerstvo aktuálně navrhovaná opatření vyhodnocuje. V pátek o tom informovaly Hospodářské noviny (HN).

Regulátor by podle nich mohl například provádět neohlášené kontroly u dodavatelů elektřiny a plynu, pokud bude mít podezření, že pro své zákazníky nemají zajištěné dodávky energií. Opatření je reakcí na situaci v závěru loňského roku, kdy kvůli růstu velkoobchodních cen energií ukončilo dodávky celkem 12 obchodníků.

Jestliže budeme mít důvodné podezření na to, že některá ze společností pravidla obchodování nedodržuje a nemá zajištěné dodávky, chceme mít možnost okamžité neohlášené kontroly, která prověří skutečný stav věcí v sídle společnosti.
Michal Kebort, mluvčí Energetického regulačního úřadu

Podle ERÚ je dosavadní systém prakticky bezzubý a právě to je hlavním důvodem k umožnění neohlášených „razií“. „Popišme si dnešní praxi. Když chce úřad vykonat kontrolu u dodavatele, musí mu předem písemně ohlásit, že zahajuje kontrolu, a to včetně titulu, pro který je kontrola zahájena. Dokážete si asi představit, jak je takový postup účinný, pokud stíháte například nekalé obchodní praktiky,“ řekl Hospodářským novinám mluvčí ERÚ Michal Kebort.

Prověřovaný obchodník tak získá prostor na přípravu, kdy se může například zbavit důležitých záznamů. Zabránit by mu v tom mělo nové opatření. „Jestliže budeme mít důvodné podezření na to, že některá ze společností pravidla obchodování nedodržuje a nemá zajištěné dodávky, chceme mít možnost okamžité neohlášené kontroly, která prověří skutečný stav věcí v sídle společnosti,“ uvedl pro HN Kebort.

Experti však o tomto opatření pochybují. „Není zřejmé, o jaké by se mělo jednat podklady, u nichž by mělo reálně hrozit zničení či falšování, aby je ERÚ zajišťoval při neohlášených kontrolách. Nedomnívám se, že by k něčemu takovému v současnosti docházelo,“ řekl HN energetický expert společnosti EY a bývalý místopředseda ERÚ Blahoslav Němeček.

Podle něj může regulátor podle zákona provádět namátkové kontroly už nyní. ERÚ to však odmítá s tím, že účel kontrol je zákonem velmi omezený.

Největší problémy loni spotřebitelům způsobila společnost Bohemia Energy, která po sobě zanechala na 900 tisíc odběrných míst. Bývalí klienti spadli do režimu dodavatele poslední instance (DPI), kde kvůli systému nákupu energií museli platit mnohonásobně víc a některé domácnosti se kvůli tomu dostaly do takzvané energetické chudoby. Společnost přitom zákazníkům slibovala dodávky energií za nízké ceny.

Podobným problémům by mělo předejít například pojištění. Dodavatel by měl být podle jednoho z návrhů ERÚ několik měsíců pojištěn na takovou částku, která pokryje rozdíl mezi původní smluvní cenou a tou vyšší od DPI. „Během této doby spotřebitel získá na výběr nového dodavatele, aniž by byl vystaven vysokým cenám energie, která DPI musí nakupovat na krátkodobém, nyní velmi drahém trhu,“ vysvětlil Kebort. Podle něj by toto pojištění fungovalo jako jakékoli jiné pojištění odpovědnosti.

Podle ředitele Bidli energie Marko Bodase je pojištění z hlediska ochrany zákazníka správný krok, ale pro společnosti by mohlo být problém. „Je možné, že kvůli tomuto kroku několik dalších energetických společností raději ohlásí bankrot, protože pro ně bude výše pojistného likvidační nebo povede ke zvýšení záloh,“ myslí si.

Síkela v lednu také zmínil problematiku výše základního kapitálu, která u většiny menších obchodníků odpovídá 200 tisícům korun. Začínající společnost musí zaplatit u ERÚ poplatek 100 tisíc korun, za který při splnění ostatních podmínek získá licenci.

Nově by měli mít dodavatelé také předepsanou výši základního kapitálu. Tu však musí určit stát. Podle ERÚ by toto opatření mohlo z trhu vytlačit menší společnosti. „Pokud stanoví, že základní jmění musí dosahovat několika desítek milionů korun, malí dodavatelé skončí, to je zkrátka fakt. Nižší hranice by ale podle ERÚ, pokud je záměrem ponechat na trhu pouze silné společnosti, neměla význam,“ řekl Kebort HN.

Odborníci však varují před tím, že vyšší kapitál by mohl položit některé menší hráče na trhu. Ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor už dříve upozorňoval na to, že krachy nejsou jen případem malých dodavatelů, protože svou činnost ukončily i velké společnosti jako právě Bohemia Energy a Lumius. Podle něj se dá v energetice podnikat i v malém a poctivě.

Většina navrhovaných opatření by se však pro dodavatele podle ERÚ mohla měnit podle typu jejich odběratelů. Přísnější podmínky by se týkaly těch, kteří zajišťují energie spotřebitelům a chráněným zákazníkům.

Podle ERÚ by stát mohl obchodníkům pomoci také s překonáním období, kdy jsou ceny energií extrémně vysoko. V takovém případě by se měl stát zaručit za překlenovací bankovní úvěry v době krize. „V podstatě jde o obnovu pomoci, kterou stát poskytoval podnikatelům, na které dopadla epidemická opatření,“ popisuje Kebort.

Pokud se však nepodaří očistit trh od firem, jež se kvůli své obchodní strategii dostaly do potíží, hrozí prý státu riziko vysokých nákladů. „Současná situace na trhu je ale natolik extrémní, že potíže s likviditou mohou mít i obezřetní a konzervativní dodavatelé,“ upozornil ERÚ s tím, že v případě dočasných problémů může být pomoc výhodná jak pro stát, tak pro spotřebitele.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované