Článek
Podle návrhu výroční zprávy Evropské komise o jednotném trhu, do níž měl možnost nahlédnout deník Financial Times, se vzájemný obchod mezi členskými státy jako podíl na hrubém domácím produktu (HDP) Unie propadl z 23,5 procenta v roce 2023 na 22 procent v roce 2024. Pokud nepočítáme dopady lockdownů spojených s covidem-19, jde o první meziroční pokles od roku 2016.
Zároveň se prodloužila doba potřebná k přípravě a schválení celounijních norem pro zboží, a to z 3,2 roku v roce 2023 na čtyři roky v roce 2024, dodává zpráva.
Tato čísla potvrzují varování unijních lídrů, včetně prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové, že vnitřní trh „ustrnul na místě“, a to i přes rostoucí hrozby v podobě amerických cel a sílící čínské konkurence.
„Jednotný trh je naší největší devizou v boji proti vnějšímu tlaku a je načase stavět na jeho silných stránkách,“ uvádí se ve zprávě, která má být zveřejněna koncem tohoto měsíce a jejíž znění se ještě může změnit.
Evropa si škodí sama
Ačkoliv v některých oblastech, jako je vzájemné uznávání odborných kvalifikací v celé EU či zavádění digitálních technologií, došlo ke zlepšení, zpráva v jiných směrech konstatuje „zřetelné zhoršení“. Podíl EU na přímých zahraničních investicích klesl za posledních pět let o 22 procent. Dokument varuje, že „roztříštěné“ národní právní předpisy „nadále komplikují a prodražují zakládání a provozování firem napříč EU, přičemž v této věci dosud nedošlo k žádnému pokroku“.
„Ztrátu konkurenceschopnosti si Evropa způsobila z velké části sama,“ uvedla Francesca Stevensová, generální tajemnice organizace Europen, která sdružuje evropský obalový průmysl. „Problémem není jen složitá a zatěžující regulace, ale i falešný ideologický rozpor mezi konkurenceschopností a udržitelností – mylné přesvědčení, že jedno může existovat bez druhého.“
Komise na žádost o komentář bezprostředně nereagovala. Unijní úředníci naznačují, že pokles obchodu mezi členskými státy lze přičíst výkyvům cen energií po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu. Podnikatelský svaz BusinessEurope však varoval, že pro evropské firmy je „stále atraktivnější vyvážet na trhy mimo EU než obchodovat v rámci jednotného trhu“.
Jako by platila vnitřní cla
Hlubší integrace jednotného trhu se stala hlavním bodem snah Bruselu o posílení evropské ekonomiky v době, kdy USA zavádějí cla a asijské země konkurují nižšími cenami evropským výrobcům, kteří se potýkají s vyššími náklady na energie i na pracovní sílu.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová zveřejnila strategii pro jednotný trh loni v létě. Do září se očekává představení „cestovní mapy“, která určí, jak má blok dosáhnout plné integrace do roku 2028. Od roku 2003 přitom Komise vydala již nejméně osm strategií týkajících se jednotného trhu.
ECB odhaduje, že skryté náklady spojené s obchodováním se zbožím v rámci EU odpovídají clu ve výši 65 procent. V případě služeb tento odhad stoupá až na 100 procent.
