Článek
Léto je v plném proudu a řadě profesí nastalo volnější období, kdy je práce méně. Neplatí to ale napříč obory, řada pracovníků má podle nového Barometru zaměstnanců společnosti Up Benefity přes prázdninové měsíce práce víc než ve zbytku roku.
Výrazné snížení pracovního tempa v červenci a srpnu podle průzkumu pociťuje pouze 14 procent zaměstnanců, téměř čtvrtina má práce jen o něco méně než obvykle. Vzniklý prostor podle průzkumu využívají k dohánění restů nebo se věnují dlouhodobým úkolům. Prakticky nulovou změnu zažívá během letních prázdnin 38 procent zaměstnanců.
„Zdá se, že něco jako okurková sezóna je pro naprostou většinu zaměstnanců mýtus. Častějším scénářem je vykrývání kolegů nebo dohánění restů z dřívějška. Jinými slovy, žádný letní odpočinek se nekoná,“ říká Stéphane Nicoletti, šéf společnosti Up Benefity.
Podle personální ředitelky správce zaměstnaneckých benefitů Pluxee ČR Martiny Machové se v létě spíše mění pracovní rytmus. „Kvůli dovoleným bývá složitější svolat schůzky, získat potřebná rozhodnutí nebo posouvat projekty, na kterých spolupracuje více lidí,“ vysvětluje. Navenek se tak může zdát, že se toho ve firmách během léta děje méně, běžný provoz ale pokračuje dál.
Pro pětinu lidí je léto nejtěžší
Přes zažité představy o klidném létě pětina zaměstnanců naopak tyto měsíce vnímá jako nejnáročnější období. Zhruba pro polovinu z nich je to kvůli nastupující sezóně.
„Klasickým příkladem sezónní špičky je gastronomie, hotelnictví a cestovní ruch. Jen během třetího čtvrtletí roku 2025 se podle Českého statistického úřadu v tuzemských hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 7,9 milionu hostů, kteří zde strávili 21,2 milionu nocí,“ vysvětluje analytik portálu JenPráce.cz Michal Španěl.
Dodává, že za těmito čísly je práce recepčních, pokojských, kuchařů, číšníků, řidičů i sezonních brigádníků. V širším segmentu cestovního ruchu se jedná asi o 233 tisíc lidí.
Vedle toho zažívají zvýšenou aktivitu i výrobní a logistické provozy navázané na letní poptávku, jako je stavebnictví, zemědělství, doprava nebo maloobchod s letním sortimentem, kde sezonnost kopíruje počasí a spotřebitelské chování. „Pro tyto pracovní týmy jde o velký test duševní i fyzické odolnosti, který prověří také pracovní vztahy i celkovou pracovní atmosféru. Pokud zaměstnavatelé celý rok zanedbávají péči o tyto oblasti, právě v takových vypjatých chvílích se to nejčastěji ukáže,“ popisuje Nicoletti. Podobný tlak však může vznikat i v oborech, kde nelze léto označit za hlavní sezónu. Pracovní zátěž se podle průzkumu znatelně zvyšuje také tam, kde si v létě mnoho zaměstnanců vybírá dovolenou a jejich práci za ně musí odvést kolegové.
Podle Halbrštáta se jedná především o provozní profese. „Firmy musí zajistit běžný provoz i přes čerpání dovolených a zároveň v řadě odvětví vrcholí sezóna. Typicky jde o výrobu, logistiku, zdravotnictví, sociální služby, stavebnictví nebo cestovní ruch,“ vysvětluje.
Právě zde podle něj zaměstnanci často přebírají část agendy svých kolegů a někdy tak přes léto musejí pracovat přesčas. „Potvrzují to i evropská data Eurofound, podle kterých patří výroba, doprava, zdravotnictví nebo stavebnictví mezi odvětví s nejvyšším podílem přesčasové práce. Nejde ale o plošný letní jev, spíše o důsledek charakteru konkrétního provozu,“ dodává.
„Důležité je podle mě především realisticky nastavit priority a počítat s tím, že během dovolených nemusí všechny činnosti pokračovat stejným tempem jako po zbytek roku,“ uvádí Machová.
Kdy vzniká nárok na příplatek
Záskok za kolegu může do běžného pracovního dne přinést řadu povinností navíc, málokdy to ale přináší nějakou kompenzaci vyššího pracovního výkonu.
„Samotné zastupování kolegy během dovolené automaticky neznamená nárok na vyšší odměnu. Pokud zaměstnanec pouze převezme část agendy v rámci své běžné pracovní doby, zpravidla se jeho mzda nemění,“ vysvětluje Halbrštát. Mimořádnou odměnu nebo dočasný příplatek za rozšířenou odpovědnost poskytují jen někteří zaměstnavatelé.
Jiná situace podle něj ovšem nastává ve chvíli, kdy kvůli vyššímu objemu práce zaměstnanci slouží přesčasy, za které mají nárok na příplatek nebo náhradní volno podle zákoníku práce.
Za přesčas má zaměstnanec vedle své obvyklé hodinové mzdy nárok na příplatek ve výši nejméně 25 procent průměrného hodinového výdělku. U práce v noci nebo o víkendu se výše příplatku liší podle typu zaměstnavatele: v podnikatelské sféře je to nejméně deset procent průměrného výdělku, u zaměstnavatelů ve státní a veřejné sféře je sazba vyšší – 20 procent za noční práci a 25 procent za práci v sobotu či neděli.
Za práci ve svátek náleží zaměstnanci primárně náhradní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Náhradní volno může nahradit stoprocentní příplatek, pokud se na něm zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou.
Machová doplňuje, že je podstatné, aby byly rozsah práce, priority i očekávání nastaveny férově a aby zaměstnanec nevnímal zvýšenou zátěž jako něco, co se od něj automaticky očekává bez jakékoli domluvy.
Viditelná metafora
Proč tedy bývá léto spojené s představou volnějšího pracovního tempa? „Okurková sezóna přežívá i díky tomu, že jde o výstižnou a snadno zapamatovatelnou metaforu, která popisuje konkrétní a viditelné instituce – Parlament, část státní správy, školy, do jisté míry i soudy, což je spíše praxe, reálné soudní prázdniny v české legislativě neexistují, jejich chod se ale v létě zpravidla zpomaluje,“ vysvětluje Španěl s tím, že veřejnost si tuto zkušenost s klidnými prázdninami v byrokracii promítá i na zbytek trhu práce.
Skutečné letní zpomalení se podle něj mimo státní správu nejčastěji projevuje u kancelářských profesí, jejichž práce závisí na dostupnosti klientů, obchodních partnerů nebo zaměstnanců s rozhodovací pravomocí. Týkat se může například některých částí B2B obchodu, poradenství, korporátních právních služeb, náboru nebo administrativy.
Po návratu klientů a rozhodujících pracovníků se ale odložené úkoly často nahromadí a musí se vyřešit během září, uzavírá Španěl.
