Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi nebo stáhnout do podcastové aplikace.
V robotice nebo rozpoznávání obrazu patří čeští vědci k evropské špičce. Přesto u nás vzniká jen málo startupů. „Žalostně málo,“ říká rektor ČVUT Michal Pěchouček. „Jeden z klíčových cílů mého volebního programu bylo drasticky zvýšit produkci startupů na ČVUT. Mým cílem je, aby to bylo 20 ročně,“ říká Michal Pěchouček, který stojí od února v čele pražské technické univerzity.
Cesta k tomu podle něj vede přes výrazně větší počet projektů v rané fázi. ČVUT chce vytvořit systém technologické inkubace, který by ročně podpořil zhruba 150 projektů. Z nich by následně mělo vzniknout zmíněných 20 startupů.
Nejde přitom jen o to přesvědčit akademiky, aby si založili firmu. Univerzita chce vytvořit prostředí, kde mohou vědci a studenti své nápady nejprve otestovat a teprve potom se rozhodnout, zda z nich má smysl postavit nezávislou firmu nebo spin-off (tedy podnik, který je majetkově propojený s univerzitou).
Podle Pěchoučka je zásadní ochota riskovat. Byznys a věda mají podle něj odlišné tempo práce i očekávání. „Frustrace vychází z toho, že ty dva světy spolu zatím neumí efektivně spolupracovat. Každá z těch stran má jiné očekávání a jiné horizonty. Pro univerzitu je důležité, jak bude vypadat svět za pět, deset let. A byznys to potřebuje hned.“
Česko podle Pěchoučka potřebuje také firmy, které jsou ochotné přijmout, že část technologických projektů zkrátka nevyjde. „Potřebujeme jednak odvážný průmysl, který bude ochoten riskovat. Protože prostě přijme to, že když se inovuje z vědy a výzkumu, tak ne všechno je garantovaný úspěch.“ Jinými slovy: pokud má z deseti projektů devět neuspět, nesmí být každý neúspěch automaticky považován za vyhozené peníze.
ČVUT chce lovit mozky v zahraničí
Podmínkou pro vznik technologických firem je podle rektora taky kvalitní výzkum a lidé. Univerzita proto chce výrazně posílit nábor zahraničních vědců. Pěchouček hned po nástupu do funkce otevřel konkurz na deset profesorských míst pro mladé odborníky ze zahraničí. „Už je máme. Všech deset. Vyšli z konkurzu, kam se přihlásilo 150 lidí,“ uvedl rektor.
A univerzita chce v náboru pokračovat. „Chceme být schopni přijmout deset nových talentů ze zahraničí, kteří nám budou pomáhat inovovat ČVUT, každý rok.“ Bez špičkové vědy podle Pěchoučka žádná skutečně technologická firma nevznikne. „Představa, že bez té špičkové kvalitní vědy na univerzitě budou vznikat startupy, je lichá. Budou vznikat nějaká s.r.o., která v sobě nebudou mít tu kompetitivní výhodu, která pochází z čisté inovace.“
Přijde éra deep techu
Michal Pěchouček očekává, že význam technologických startupů založených na vědě a výzkumu bude v dalších letech růst. Výhodou podle něj budou technologie, jejichž vývoj je složitý a nelze je jednoduše napodobit. „Něco netriviálního, něco složitého, co vám ChatGPT jen tak nesestrojí během večeře.“
ČVUT přitom podle rektora už dnes v některých oborech patří k evropské špičce. Jmenuje například umělou inteligenci, robotiku, jaderné inženýrství nebo energeticky efektivní budovy. Právě v těchto oblastech chce univerzita potenciál pro vznik nových firem využít.
ČVUT zároveň nechce být většinovým vlastníkem firem, které na univerzitě vzniknou. Podle Pěchoučka by takový model ve většině technologických oborů nedával smysl.
„Je špatná praxe, aby univerzita podporovala startupy, kde bude většinu držet ta univerzita.“ Výjimkou mohou být podle něj některé obory, například vývoj léků, kde univerzita drží významné intelektuální vlastnictví. U technologií, inženýrství nebo computer science ale chce ČVUT držet pouze malý podíl.
„ČVUT razí filozofii opravdu malých majetkových účastí univerzity ve startupech. V řádu nižších jednotek procent,“ upřesňuje.
Cílem podle Pěchoučka nejsou firmy, které vyrostou pouze pro český trh. Česko je podle něj příliš malé na to, aby tu technologické firmy mohly dlouhodobě vyhrát globální konkurenci. Úspěšné firmy se podle něj mohou v určité fázi přesunout do zahraničí.
Smyslem je ale podle něj vytvořit v Evropě takové podmínky, aby nemusely automaticky mířit do Spojených států. Jedním z nástrojů má být podle něj hlubší evropský kapitálový trh. Pěchouček podporuje také takzvaný 28. režim, známý jako EU Inc., který má podle zastánců zjednodušit fungování firem napříč Evropskou unií.
Byznys a akademici si musí přestat nedůvěřovat
Spolupráce s firmami ale podle Pěchoučka naráží také na vzájemné předsudky. Univerzity podle něj stále bojují s představou, že akademici podnikání nerozumějí. „Takové klišé tam je. Myslím si, že nikomu nepomáhá, je potřeba tady ty předsudky opustit.“
Pro Česko je podle něj větší propojení vědy, univerzit a firem zásadní. Země je průmyslová, ale průmysl se podle něj musí dívat dopředu. „Česko je průmyslová země. A potřebuje průmysl, který inovuje, který je zaměřený na budoucnost. Protože ten průmysl, který se dívá zpátky, asi prohraje.“
Za hlavní hrozbu přitom označuje především rychlý technologický nástup Číny. „Přichází mamutí konkurence Česka, primárně z Číny, která se stává výrobním hegemonem nových technologií. Jediné, jak se může střední Evropa bránit, je být vizionářská a umět rozvíjet technologie budoucnosti.“
Agenda
Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.
Od pondělí do čtvrtka na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.
Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
