Článek
Nabídka jihokorejské společnosti KHNP na dostavbu nových bloků Dukovan zůstává podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše ve hře. Ale jen do konce června, dokdy platí nabídka Korejců. Pak se může karta obrátit – a s ní i celý tendr na klíčový energetický projekt Česka.
„Nemáme žádné indikace od korejské strany, že by svoji nabídku nechtěli prodloužit, a my určitě o prodloužení požádáme. V tuto chvíli vidíme jejich odhodlání to nevzdat. Nicméně to nebude trvat donekonečna. Riziko roste s délkou problému, který dnes máme, což je to předběžné opatření soudu,“ varuje Beneš v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
Záleží, jak rozhodne soud, který momentálně podpis smlouvy zakázal. Francouzská společnost EDF, která věc k soudu podala, podle Beneše spoléhá právě na to, že Korejci už nebudou chtít čekat a nabídku prostě neprodlouží.
Čas běží, soudní blokace trvá
Podepsání smlouvy s jihokorejskou KHNP minulý týden překazil předběžný zákaz brněnského krajského soudu. EDF, která neuspěla ve výběrovém řízení, totiž tvrdí, že byla při výběru znevýhodněna.
EDF od chvíle, kdy byla jako preferovaný dodavatel jaderných bloků vybrána KHNP, rozjela proti vítězi tendru i ČEZ boj na všech frontách a snaží se dokázat, že postup zadávání zakázky nebyl správný a že jihokorejský dodavatel není pro Česko dobrou volbou.
„Francouzi udělají vše pro to, aby taková elektrárna nevznikla. Což je pro národní bezpečnost ČR dramatická zpráva,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, kterého kroky EDF rozzlobily. U tohoto vrcholného manažera energetického kolosu ČEZ přitom není obvyklé, aby se veřejně vyjadřoval tak ostře, jak to v posledních dnech dělá na adresu EDF. „Ten kontrakt, co nám EDF nabídla, bych v životě nepodepsal,“ řekl například před dvěma týdny Beneš novinářům.
Proč se hraje o čas
Francouzská EDF podle svého vyjádření sáhla k právním krokům ve chvíli, kdy ztratila důvěru v regulérnost soutěže. ČEZ to odmítá a tvrdí, že proces byl naprosto transparentní. Jihokorejská KHNP zatím prohlašuje, že je připravena kontrakt podepsat a zahájit práce. Zdržování ale může podkopat její ochotu v projektu pokračovat, a tím ohrozit celý plánovaný harmonogram výstavby nových jaderných bloků.
Vše důležité o Dukovanech na Seznamu
„Výběr zadavatele jaderné elektrárny je všude ve světě politikum. První politikum bylo, když se vybíral okruh přizvaných, protože naší povinností nebylo přizvat všechny,“ uvedl bývalý generální ředitel ČEZ a někdejší zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl. Řeč je o velkých sporech o možné účasti ruské firmy Rosatom. Tu nakonec vláda z tendru na dostavbu Dukovan vyřadila z bezpečnostních důvodů.
Francouzská EDF tvrdí, že závazek Korejců postavit elektrárnu za pevnou cenu a v pevném termínu není v evropském prostředí obvyklý. Podle EDF to může svědčit o tom, že KHNP počítá s pomocí svého akcionáře, tedy jihokorejského státu, pokud by nastaly komplikace. A právě to by mohlo být považováno za nedovolenou podporu, která podle Francouzů narušuje férovou soutěž.
EDF proto požádala Evropskou komisi, aby prověřila případné zahraniční subvence pro KHNP. Podle Beneše by se tento krok neměl brát na lehkou váhu.
„Jestliže Francouzi říkají, to je divné, že někdo jiný umí dodržet cenu a harmonogram, tak tvrdím, že oni neumí stavět elektrárnu včas a za slíbené peníze,“ komentuje pro Český rozhlas Plus Daniel Beneš. Beneš argumentuje tím, že požadavek na pevnou cenu a jasný harmonogram je naprosto legitimní a od seriózního dodavatele se očekává, stejně jako je seriózní ho nabídnout.
To však francouzské nabídce chybělo. „Pokud vám nějaký uchazeč dá úplně gumový harmonogram, pokud vám dá ceny, které nemají žádné limity, tak po vás vlastně chce, abyste podepsali bianko šek. To nepovažuji za seriózní, protože vlastně nemáte vůbec žádnou jistotu, kolik bude stát elektřina, kterou by vyráběl takový zdroj,“ řekl Beneš v Českém rozhlase.
„Je legitimní se tím zabývat. My máme od KHNP jasně deklarováno, že žádnou takovou subvenci v našem projektu nemají, takže pokud to bude Evropská komise prověřovat, tak věřím, že dojdou k tomu, co nám KHNP deklarovalo,“ uvedl Beneš.
„KHNP nevyužívá žádné neomezené záruky ze strany státu. Konkurenceschopnost její nabídky vychází ze špičkové technologické úrovně a odborných schopností, které společnost získala během více než 50 let nepřetržité úspěšné výstavby jaderných elektráren, a nikoli z nespravedlivých finančních výhod,“ komentovala KHNP výrok společnosti EDF.
Tendr se však začátkem května přesunul do diplomatické roviny, když francouzský eurokomisař Stéphane Séjourné zaslala dopis ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN), což je nestandardní i proto, že francouzský velvyslanec věděl o dopisu dříve než ministr.
Evropská komise poslala dopis i do ČEZ, a to letos v únoru. „Mimochodem, ten dotaz vůbec nebyl na Foreign Subsidies Regulation. Ten dotaz byl jenom o tom, jestli je pravda, že chceme stavět až čtyři bloky místo jednoho. To je jeden jediný dotaz, který v tom dopise je,“ řekl Beneš.
Co bude dál?
Zatímco vláda i ČEZ věří, že se situaci podaří urovnat a smlouva s KHNP bude podepsána ještě letos, napětí kolem tendru roste. Pokud by korejská nabídka opravdu propadla, může to mít dalekosáhlé dopady – nejen pro harmonogram výstavby, ale i pro celkovou důvěryhodnost Česka jako investičního partnera v oblasti energetiky.
Elektrárna Dukovany II se snaží přiblížit stavbě dvou nových jaderných bloků. ČEZ podal v pondělí kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu proti předběžnému rozhodnutí Krajského soudu v Brně, které zakazuje podepsat smlouvu s KHNP.
Zákon však dle právníků nestanovuje žádnou lhůtu, v níž by musel soud o kasační stížnosti rozhodnout. Justice se tak řídí pravidlem, že kasační stížnosti řeší v takovém pořadí, v jakém je dostane.
„Zákon nicméně umožňuje, aby závažné případy byly soudem projednány přednostně. Lze tedy v této věci očekávat tlak na rychlé rozhodnutí,“ uvádí Lydie Šimsová, advokátka a specialistka na problematiku veřejných zakázek z kanceláře Doucha Šikola advokáti. Ve věci veřejných zakázek podle ní trvá řízení o kasační stížnosti v řádu měsíců.
Smlouvu na Dukovany nebude možné podepsat do pravomocného rozhodnutí soudu o kasační stížnosti. Samotné podání stížnosti předběžné opatření nezruší. „O přiznání odkladného účinku lze v kasační stížnosti požádat, jeho přiznání je však v případě předběžného opatření nepravděpodobné,“ říká Šimsová.
Ani Nejvyšší správní soud však nemusí mít poslední slovo. Záleží na tom, jak rozhodne. „V případě, že shledá, že předběžné opatření je nezákonné, předběžné opatření zruší a věc pravděpodobně vrátí k rozhodnutí Krajskému soudu v Brně,“ říká Šimsová.
Bude tak na brněnském soudu, jestli uzná, že je potřeba předběžné opatření znovu vydat. „Krajský soud tak může předběžné opatření vydat znovu a podpis smlouvy znovu zakázat,“ varuje právnička.
Po celou dobu trvání řízení o žalobě EDF proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) může francouzská společnost opakovaně podávat návrhy na vydání předběžného opatření.
„Nicméně pokud bude předběžné opatření zrušeno a potvrzeno, že nejsou důvody pro jeho vydání, pak teoreticky lze i v průběhu řízení o žalobě proti rozhodnutí ÚOHS smlouvu uzavřít. EDF po uzavření smlouvy již zakázku získat nemůže a soudy budou rozhodovat o tom, zda došlo k nezákonnému postupu ze strany ÚOHS a zadavatele,“ vysvětluje Šimsová.
Červen tak může být pro projekt Dukovan zásadní měsíc. A výsledek sporu mezi ČEZ a EDF může rozhodnout o tom, zda se výstavba nové jaderné elektrárny vůbec rozjede.
