Hlavní obsah

Ruská ekonomika se obejde i bez západu. Nahradila ho Čína

Foto: plavi011, Shutterstock.com

Si Ťin-pching a Vladimir Putin. Ilustrační foto.

Reklama

Ačkoliv se většina západních zemí od Ruska odstřihla, Moskva nestrádá. Řada firem si díky obchodu s Čínou i polepšila. Na riziko spolupráce s nestabilním Ruskem upozorňuje řada expertů, Kreml se ale zatím konce obchodu nebojí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rusko našlo způsob, jak obcházet sankce, kterým čelí v důsledku invaze na Ukrajinu v únoru 2022, a tamní ekonomika tak roste i navzdory sankcím. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) loni HDP vzrostlo o tři procenta a dařit se má zemi i letos.

Nutno ale dodat, že udělat si pravdivý obrázek o ruské ekonomice je v současné době poměrně obtížné. Oficiální čísla vycházející z Moskvy řada odborníků zpochybňuje a i sama ruská centrální banka například nedávno omezila šíři zveřejňovaných dat.

Poté, co západní státy začaly opouštět ruský trh, se Rusko zaměřilo na obchod zejména s Čínou a Indií. Právě tyto státy od Ruska nakupují levnou ropu, čímž přispívají nejvýdělečnějšímu ruskému sektoru.

Podle informací ministra energetiky Ruské federace Alexandra Novaka tvořil na konci minulého roku export ropy do obou států 90 procent celkového vývozu. Podíl Evropy klesl podle ministra z asi 50 procent na pouhých pět.

„Sankce ztrácí na síle“

Největším tahounem ruské ekonomiky zůstává obchod s Čínou. „Jedná se o systematický, oboustranně výhodný rozvoj obchodní a hospodářské spolupráce,“ řekl podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Doufejme, že to ještě není vrchol a že se budeme dále rozvíjet.“

Čína se po únoru 2022 totiž stala jednou ze zemí, která nahradila dosavadní evropskou klientelu. „Prudký nárůst rusko-čínského obchodu jednoduše ilustruje, že sankce časem ztrácejí na síle, protože nezúčastněné země využívají ekonomických příležitostí, které zůstávají po ústupu západních firem,“ řekl zástupce ředitele think tanku Centre for European Reform Zach Meyers pro Reuters.

Obchod mezi Čínou a Ruskem loni stoupl o 64 procent na 240 miliard dolarů. Kromě nákupu levné ropy se Pekingu vyplatí udržovat dobré vztahy s Moskvou i kvůli úspěšnému prodeji zboží, zejména automobilů, na ruském trhu.

Spolupráce obou států se odráží i na úspěchu některých ruských firem, které v minulém roce hlásily vyšší obraty.

Z obchodování s Čínou těží například logistická firma Eurasia Logistics Group Nikity Minenkova, která sídlí nedaleko řeky Amur, jež tvoří rusko-čínskou hranici. Obrat firmy, která kromě poskytování logistických služeb zajišťuje dovoz například stavebních zařízení, se od začátku války zdvojnásobil.

„Číňané se rychle přizpůsobují“

Proč je v současnosti Čína v Rusku oblíbeným dodavatelem například automobilů, si vedoucí prodeje automobilky Changan nedaleko Moskvy Vladislav Veršinin vysvětluje tím, že se ruskému trhu „Číňané velmi rychle přizpůsobují.“

Automobilka, která do začátku války na Ukrajině, kterou čerstvě znovuzvolený prezident Vladimir Putin označuje za „speciální vojenskou operaci,“ prodávala evropské značky aut jako Volkswagen nebo Renault, tak nyní nabízí čínské značky, třeba Geely nebo Chery.

Changan tak loni prodal téměř 48 tisíc aut oproti dvěma a půl tisícům z předchozího roku, uvedla podle Reuters analytická agentura Autostat. Stal se tak pátým nejvyužívanějším prodejcem aut v Rusku.

Pro automobilový průmysl jsou čínské značky klíčové. Počet celkově prodaných kusů se dosud nevrátil nad předválečnou úroveň, kdy byl ruský trh schopen prodat více než milion a půl kusů a právě díky čínským dodávkám se ale částečně vzpamatoval. Po výrazném poklesu v roce 2022, kdy firmy prodaly jen 626 tisíc aut, se tak loni prodej zvedl na více než milion kusů.

Rizika si Kreml nepřipouští

Někteří experti vnímají rusko-čínskou spolupráci jako riziko pro obě strany. „Západ zůstává pro Čínu mnohem větším obchodním partnerem než Rusko a Čína může hodně ztratit, pokud západní sankce začnou postihovat značný počet čínských firem,“ sdělil Meyers.

Kreml si však hrozbu nepřipouští. Posílit rusko-čínské obchodní vztahy bylo podle mluvčího Kremlu Peskova cílem obou zemí už před zahájením „speciální vojenské operace“.

V následujících letech plánuje Rusko usnadnit dovoz ropy a dalších surovin asijským partnerům zvýšením kapacit železnic přepravujících zboží. Jedním z cílů je například navýšit kapacitu Transsibiřské magistrály, která by měla být schopná do roku 2030 převézt 210 milionů tun zboží ročně oproti současným 173 milionům.

Americká televize CNN nedávno uvedla, že ruské státní pokladně loni pomohl i prodej ropy Indii, za kterou další asijská velmoc zaplatila celkem 37 miliard dolarů, což je 13krát víc než před únorem 2022. Ačkoliv prodej surovin Indii nepodléhá sankcím, odborníci, kteří zkoumají lodní trasy dodávek, upozorňují na riziko tzv. stínové flotily ropných tankerů, kterou vytvořila Moskva, aby zamaskovala detaily obchodování.

Hodnota vzájemného obchodu Česka a Ruska loni meziročně klesla o 70 procent na 92,2 miliardy korun, jak uvedla agentura ČTK. Je to nejnižší hodnota od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004.

Reklama

Doporučované