Škoda v září ukáže nástupce Octavie. Čeká rozruch i pochybnosti

Nejprodávanější české auto Škoda Octavia bude příští rok na trhu 30 let. Vyrábí se už ve čtvrté generaci, v prodejních číslech automobilky si drží skoro pětinový podíl.

Je ale v nabídce jen se spalovacími motory, což úplně nejde dohromady s budoucí vizí autoprůmyslu postaveného na elektřině. V září Škoda ukáže, čím bude chtít jednoho dne svůj stěžejní výrobek nahradit.

„Bude to hodně radikální,“ říká k chystanému konceptu nové modelové řady šéf Škody Auto Klaus Zellmer. „Bude spousta diskuzí a mnozí budou mít pochybnosti, zda toto je ta správná cesta,“ varuje. Rozruch je ale podle něj zapotřebí, stejně jako schopnost ukázat budoucnost a splnit očekávání, že tvář značky se vyvíjí.

K vidění po prázdninách ještě nebude hotové auto do výroby, ale ukázka, jak chce Škoda pracovat s novou modelovou platformou chystanou do budoucna pro celý koncern VW. Dnešní elektromobily z Mladé Boleslavi jsou poskládané na platformě jménem MEB, ta se ale podle Zellmera pro elektrického nástupce Octavie úplně nehodí a čekalo se až na nové řešení.

Skupina VW, kam Škoda patří od 90. let, se sdílenými platformami pracuje dlouhodobě i u klasických vozů se spalovacími motory. Jde o architekturu nebo skládačku, aby šlo ve velkém vyvíjet a vyrábět společný základ aut, na kterém pak jednotlivé značky stavějí vlastní variace.

Škoda jako obvykle v tomto ohledu následuje s mírným zpožděním to, co se děje u značky Volkswagen. V únoru její vedení oznámilo, že i německý bestseller Golf bude mít elektrického nástupce na nové platformě jménem SSP. A že s touto modelovou řadou společnost počítá jako s hlavním výrobním programem pro svou centrálu v německém Wolfsburgu.

„Jde o posun na další úroveň, protože právě to potřebujeme. Koncem této dekády a začátkem té příští budou lidé čekat další vývoj tváře značky Škoda,“ uvedl na vysvětlenou k nově představeným vizím Zellmer na videokonferenci s novináři v rámci prezentace pololetních hospodářských výsledků.

Auto, které bude k vidění v září jako vize možného elektrického nástupce Octavie, má zároveň fungovat i jako ukázka pokroku v autonomním řízení. „Pokud jde o jízdy na dlouhé vzdálenosti, v příštích pěti letech určitě uvidíme rozsáhlé možnosti, jak vyrazit na dálnici a dělat i jiné věci než jen držet ruce na volantu,“ slibuje šéf Škody.

Nový koncept má podle něj nastínit, jak řidiče „zbavit zátěže“ spojené s tím, že se dnes musí neustále věnovat dopravní situaci kolem sebe. Snahou automobilky je, aby auto přestalo být vnímáno jako stroj určený k točení volantem, ale spíš jako „kokon“, kde má majitel svůj vlastní prostor.

Jiná cesta než elektromobily podle Zellmera neexistuje. Z pohledu automobilek nejde jen o plnění regulačních nároků na emise, elektrifikace má podle Zellmera smysl sama o sobě v tom, že zvyšuje účinnost pohonu a využití energie.

„Jsem přesvědčen, že budoucnost je v elektřině,“ říká šéf Škody. Budoucnost značky si představuje tak, že celý její sortiment bude do pěti až deseti let elektrifikovaný, byť nemusí jít nutně jen o ryzí elektromobily s baterií, ale v některých případech o kombinované pohony.

Autoprůmysl podle Zellmera kvůli elektromobilitě a autonomnímu řízení čekají v nadcházejících pěti letech větší změny než za uplynulých sto let. Tato revoluce má být i leitmotivem letošních oslav 130. výročí automobilky, které musí podle Zellmera běžet v duchu rčení hudebního skladatele Gustava Mahlera, že místo uctívání popela je potřeba myslet na to, jak předat dál pochodeň s hořícím ohněm.

Odklon od fosilních paliv, na kterém stojí klimatická politika Evropské unie, ale i některých dalších zemí, žádná z automobilek veřejně nezpochybňuje. Podle Zellmera dává smysl zpoplatnění emisí včetně hojně diskutovaného rozšíření emisních povolenek i na malospotřebu, včetně uhlíkové daně na benzin a naftu, plánovaného v rámci EU od roku 2027.

Klimatickou politiku by ale EU mohla podle šéfa Škody ještě v některých ohledech vylepšit. Kromě tradiční poptávky po norské cestě větších finančních pobídek pro nákupy elektromobilů by podle Zellmera v dopravě pomohlo také větší soustředění na stávající vozový park a na „hledání dalších řešení“, jak snížit emise aut, která jsou již v provozu.

„V roce 2035 bude v rámci evropského vozového parku 290 milionů automobilů, z toho dvě třetiny budou stále vybaveny spalovacím motorem. Dvě třetiny, to je téměř 200 milionů automobilů. Nepřítelem je oxid uhličitý, nikoli technologie spalovacího motoru, proto musíme najít způsob, jak snížit uhlíkovou stopu těchto aut,“ apeluje Zellmer. Za řešení považuje větší důraz na biopaliva.

Po modelu Enyaq letos Škoda začala prodávat svůj druhý, menší elektromobil Elroq a do konce roku chce představit třetí, ještě menší řadu Epiq. Mělo by jít o auto s cenou od 25 tisíc eur (615 tisíc korun). Vzhledem ke sdílení platforem půjde o příbuzného s nedávno představeným Volkswagenem ID. EVERY1 – menším elektromobilem, od kterého si německá matka Škody slibuje návrat ke kořenům, tedy k dostupnosti aut pro každého, jak to kdysi bývalo s broukem, jen v nových časech elektromobility.

I v případě Škody platí, že s nástupem nových elektromobilů má růst jejich podíl na prodeji. Letos v prvním pololetí tvořily 23 procent z koláče všech škodovek prodaných na evropském trhu. Toto číslo musí podle Zellmera růst i proto, aby se povedlo splnit čím dál přísnější emisní limity, počítané v EU pro každou značku na celou flotilu prodaných vozů.

U řady automobilek vedly k propadu poptávky a hospodářské kondice, Škody ale jako by se nic takového netýkalo. V prvním pololetí předběhla BMW a stala se třetí nejprodávanější značkou v EU. Celkem po světě prodala rekordních 506 tisíc aut.

Podle Zellmera se možná letos povede překročit hranici jednoho milionu. Zdolat ji v jubilejním roce by prý bylo příjemné, ale z pohledu řízení firmy jde jen o „vedlejší produkt“, a nikoli o primární cíl. Tím je vydělat na prodeji aut co nejvíc peněz. „Ze všeho nejdůležitější pro nás je zůstat na růstové trajektorii,“ uvedl Zellmer.

I v tomto ohledu Škoda letos boduje. Provozní zisk zvedla meziročně skoro o 12 procent na 31,5 miliardy korun. Rekordní byla i její marže, měřená jako podíl provozního zisku na tržbách. Ta mírně stoupla na 8,5 procenta.

Naproti tomu celému Volkswagenu – i přes mírný růst prodejů o půl procenta – pololetní zisk klesl meziročně o třetinu. Provozní marže za celou skupinu, kam patří dále mimo jiné značky Audi a Seat, byla oproti Škodě poloviční. V počtu prodaných vozů má Škoda v rámci celé skupiny VW podíl 11 procent, v provozním zisku 19 procent.