Článek
Do konce dekády skončí fotovoltaickým elektrárnám z doby prvního solárního boomu provozní podpora. Nyní těží z pevných výkupních cen, po dvaceti letech od spuštění těchto solárních zdrojů je ale čeká změna.
„Dnes je výkupní tarif po odečtení solární daně asi 14 korun na kilowatthodinu. Myslím si, že budou rádi (po roce 2030, pozn. red.), pokud budou mít cenu třeba 2,5 koruny. A to bude dobrá cena. Najednou budou mít úplně jiný příjem,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Majitelé těchto elektráren se proto začínají připravovat na dobu, kdy jim cenu za vykoupenou elektřinu nikdo garantovat nebude. Investují do takzvaného repoweringu, aby díky výměně starších panelů za nové zvýšili výkon a výrobu svých elektráren.
„Panely sice mohou sloužit mnohem déle, ale realita je taková, že zatímco máte ještě garantovaný příjem na několik let, tak investovat do fotovoltaiky je jednodušší z pohledu banky,“ říká Krčmář.
Například společnost Solar Global má ve svém portfoliu řadu fotovoltaických elektráren z let 2009 a 2010, které z dnešního pohledu využívají méně efektivní technologie. „Proto se vyplatí zainvestovat do repoweringu. Chystáme projekty na všechny původní elektrárny tak, abychom zachovali výkon a přitom zvedli účinnost výroby elektrické energie i s ohledem na nižší využití plochy,“ popisuje výkonný ředitel Solar Global Tomáš Buzrla.
Dnešní panely umí vyrobit na plochu mnohem více elektřiny, v některých případech i dvojnásobek toho, co dokázaly panely před dvaceti lety. „Díky tomu můžete třeba uvolnit část plochy, kterou elektrárna zabírá. Nové panely umí vyrábět lépe i za horšího počasí - když je polojasno nebo ráno či večer, kdy je cena elektřiny vysoká,“ vysvětluje Krčmář.
Investice do navýšení výkonu solárních elektráren zvažují i další provozovatelé. „Aktuálně do repoweringu investujeme v rámci běžné údržby, nicméně kompletní repowering v letech 2028 až 2030 je u nás momentálně ve fázi zvažování,“ říká mluvčí Pražské energetiky Karel Hanzelka.
Staré zdroje mění majitele
Někteří provozovatelé se starších zdrojů, především těch postavených v letech 2008 až 2010, začínají kvůli nejisté budoucí výkupní ceně zbavovat nebo o tom uvažují. „Posuzujeme možnosti a budoucí ekonomickou rentabilitu těchto projektů, ale rozhodnutí v této záležitosti zatím nepadlo,“ uvedl Hanzelka.
Solar Global už některé své solární výrobny prodal. „Již jsme několik vlastních realizací prodali a určitě je k debatě i další prodej stávajících solárních elektráren z našeho portfolia. Vše je jen otázkou ceny a dohody s potenciálním zájemcem,“ říká Buzrla.
Také více než 120 MW fotovoltaických elektráren Skupiny ČEZ dosud má garantovanou výkupní cenu. Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže je ještě čas na to se rozmyslet, jak s těmito zdroji naloží.
„U každé jednotlivé elektrárny budeme její další provoz před uplynutím platnosti garantovaných výkupních cen posuzovat individuálně podle technického stavu zařízení, ekonomiky provozu a legislativních podmínek,“ říká Kříž.
Podle Krčmáře by se ale měli provozovatelé rozmýšlet rychle a případně vyměnit panely co nejdříve. Dokud totiž mají zajištěný výkup elektřiny za garantovanou cenu, investice bude výhodnější. Nyní mají majitelé solárů ještě stabilní cash-flow, což se ale na přelomu dekády změní.
„V roce 2030, když podpora skončí, nové panely už mohou být profinancované a elektrárna bude připravena na další provoz,“ vysvětluje. Pokud by majitel elektrárny investoval až v situaci, kdy bude cena elektřiny nejistá nebo mnohem nižší či dokonce záporná, bude mít podmínky mnohem horší než nyní.
Investice odložila nejistota
V předchozích letech do modernizace solárních elektráren investoval málokdo. Předchozí ministr financí Zbyněk Stanjura totiž chtěl provozní podporu těmto zdrojům škrtnout úplně nebo alespoň zpřísnit podmínky pro její čerpání. Mnoha výrobcům hrozilo, že o podporu přijdou, a tak v době nejistoty do elektráren neinvestovali.
To se nyní mění. „Teď vidíme, že si firmy budují větší portfolia s více elektrárnami, třeba skupují malé projekty, které v tom nechtějí dál pokračovat. Někteří vyčkávají do roku 2030, jestli se jim provoz dál vyplatí. Pokud se ukáže, že ne, fotovoltaiku se pokusí prodat. Varujeme ale před tím, že v roce 2031 možná už nebude nikdo, kdo ji bude chtít koupit, protože fotovoltaiky budou mít staré panely a starou technologii,“ popisuje Krčmář.
Náklady na údržbu elektrárny a případný pronájem pozemku, na kterém stojí, mohou podle informací Seznam Zpráv dle velikosti projektu dosahovat milionů korun ročně.
Ani ukončení činnosti fotovoltaické elektrárny ale není zadarmo. Rozebrání a likvidace zařízení může vyjít i na desítky milionů korun.
