Průměrná cena za oběd roste, nový milník je na spadnutí

Růst cen energií, nájmů, paliva, surovin i platů posouvají vzhůru také ceny v restauracích, kam byla velká část zaměstnanců zvyklá chodit na obědy. 172 korun – taková byla v září průměrná cena oběda v tuzemských restauracích. V Praze navíc zbývá už jen necelých pět korun k tomu, aby se cena oběda přehoupla přes hranici 200 korun. Vyplývá to z plateb stravenkovými kartami od společnosti Sodexo Benefity, která je největším poskytovatelem benefitů v Česku.

„Vzhledem k tomu, že meziroční míra inflace dosáhla v září 18 procent, což je nejvíce od roku 1993, a její pokles pod desetiprocentní hranici očekávají odborníci nejdříve v polovině příštího roku, je jisté, že v Praze lidé budou za oběd platit v průměru 200 korun ještě v tomto roce. A s vysokou mírou pravděpodobnosti se k nim připojí i Středočeši,“ konstatuje Jan Michelfeit ze společnosti Sodexo Benefity v tiskové zprávě.

Ještě na začátku letošního roku se dal průměrný oběd za stravenky pořídit v Česku za 157 korun, tedy o desetinu méně než dnes. Nejlevněji tehdy obědvali lidé v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, kteří za polední jídlo vydávali v průměru 124, respektive 126 korun. Dnes (poslední data jsou za září) se nejlevněji najedí lidí v Olomouckém kraji (152,6 Kč) a na Vysočině (154 Kč).

Nejvíc peněz musí za obědy vydat Pražané, a to 195 korun. Obyvatelé Prahy platí za polední jídlo nejenom nejvíce peněz, ale museli se také smířit s nejrychlejším zdražováním v Česku, a to o 35 procent proti roku 2020. S velkým, takřka třetinovým zdražením se však museli za tu dobu smířit také Středočeši, lidé na jižní Moravě a v Plzeňském, Moravskoslezském a Pardubickém kraji.

K největšímu skoku v cenách přitom došlo až v září. „Ceny obědů kontinuálně rostou už dvanáctý měsíc v řadě. Směrem vzhůru zamířily na podzim loňského roku, krátce po uvolnění všech covidových restrikcí. Každý měsíc stoupaly ceny o korunu až dvě. Září ale přineslo o hodně výraznější skok. O více než pět korun,“ popisuje Michelfeit.

Podle něj to souvisí s tím, že provozovatelé restaurací se po skončení prázdnin odvážili do konečných cen výrazněji promítnout své rostoucí náklady. „Už jim totiž nic jiného nezbývalo, růst provozních nákladů v důsledku inflace je pro majitele restaurací stejně drtivý jako růst cen pro všechny ostatní. Navíc se na inflaci výrazně podílí růst cen masa, které v srpnu i v září meziročně zdražilo o více než 20 procent,“ domnívá se Michelfeit.

Luboš Kastner, spolumajitel gastronomické skupiny Hospodska, do níž patří například restaurace Červený Jelen, a zároveň člověk odpovědný za gastronomický sektor v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) s tím naprosto souhlasí. Současné skokové zdražení ho však mrzí, protože podle něj bude mít velký dopad na úbytek hostů v hospodách a zánik řady podniků.

„Nutnost zdražovat zde byla už na konci února. Většina provozovatelů se toho ale bála, a tak i v době, kdy lidé byli po covidu připraveni na nové, vyšší ceny, si restauratéři okopávali kotníky a předháněli se v nabídce nízkých cen podobně jako supermarkety. V létě měli rekordní tržby, ale profitabilita jim razantně klesla a začali se jim tenčit zisky, takže je to dohonilo a v září museli skokově zdražit,“ popisuje Kastner.

Pokud by to neudělali, tak by si nestačili vydělat tolik, aby v lednu a únoru, kdy bývají tržby hospod nejbídnější, mohli jejich provoz dotovat – jak se to mnohde stává. „Je mi to líto, protože prudké zdražení vezme hospodám a restauracím více zákazníků, než kdyby zdražovaly už v únoru a postupně,“ je přesvědčený Kastner. Také podle něj padne v Praze a patrně i ve středních Čechách dvousetkorunová hranice za polední oběd už v prosinci. „Cena hladinky přesáhne 70 korun možná už v listopadu,“ odhaduje zástupce gastronomického sektoru v AMSP.