Hlavní obsah

Češi museli kvůli drahým energiím začít šeřit i na jídle

Foto: Shutterstock.com/Singkham

Ilustrační foto

Reklama

Z čeho mají Češi největší strach? Optikou zdražování jsou tu dva strašáci, kteří děsí většinu tuzemských obyvatel – další zvýšení cen energií a zdražení potravin. Od loňska se nálada ale zlepšuje. S výdaji si poradí více lidí.

Článek

Energetická krize bere Čechům z jejich rodinných rozpočtů podstatnou část financí a řada domácností kvůli tomu loni upravila své výdaje. Čtyřicet šest procent domácností omezily výdaje na volnočasové aktivity nebo začala opatrněji hospodařit s rodinným rozpočtem. Jedenáct procent muselo dokonce výrazně omezit základní výdaje na jídlo nebo zdravotní péči. Ukazují data průzkumu agentury Ipsos.

Ačkoliv podstatná část domácností musela v průběhu minulého roku začít šetřit, aby zvládla pokrýt výdaje za energie, průzkum ukazuje celkové zlepšení očekávání lidí. Ještě loni, kdy se výzkumníci ptali na stejnou sadu otázek, se omezení základních výdajů na jídlo, oblečení nebo zdravotní péči, případně i nutnosti půjčky obávalo až 38 procent lidí. V prvním čtvrtletí letošního roku se však ukázalo, že se takový scénář netýká ani třetiny domácností, které takový dopad očekávaly.

Nižší je oproti očekáváním i omezení výdajů na volnočasové aktivity, jako jsou například dovolená nebo kulturní akce. Výrazně naopak proti loňským predikcím přibylo lidí, kteří své výdaje nijak neomezili, případně jen trochu. Z loňských osmi procent tento počet vzrostl na 44 procent.

„V polovině loňského roku, kdy byla situace v důsledku války na Ukrajině a začínající energetické krize velmi nejistá, panovaly poměrně vysoké obavy domácností ze zvládnutí situace. Dnes vidíme, že přijatá opatření nejen v podobě zastropování cen, ale i úsporných opatření na straně domácností, vedla ke stabilizaci situace,“ řekl k výsledkům analytik společnosti Ipsos Michal Straka.

Obavy z rostoucích nákladů však i přes zmírnění negativních očekávání přetrvávají. Největší panují v segmentu nízkopříjmových domácností, kde se do budoucna obává výrazného dopadu vyšších cen energií 35 procent dotazovaných. V domácnostech, kde měsíční příjem přesahuje 30 tisíc korun, jsou obavy mírnější (18 procent).

Největší obava Čechů z pohledu rostoucích nákladů na život zůstává při porovnání loňského a letošního průzkumu stejná – lidé se nejvíce bojí nárůstu cen energií a také potravin a nealkoholických nápojů. V těchto dvou kategoriích přesahuje obava respondentů devadesát procent. Ale ani u dalších sledovaných položek se však Češi nedostali pod 60 procent.

Celkové zmírnění obav v oblasti výdajů za energie odborníci částečně přisuzují úsporným opatřením, která velká část domácností v posledních měsících zavedla.

Nějaká z nich realizovalo 55 procent domácností, dalších 17 procent je plánuje. Z konkrétních opatření Češi nejčastěji přistoupili k výměně spotřebičů či žárovek za úspornější či realizaci některých stavebních úprav.

Domácnosti také šetřily energiemi, například častěji využívaly sprchu místo vany, instalovaly LED osvětlení, nezakrývaly radiátory, optimalizovaly nastavení lednice, snížily teplotu během noci či pobytu mimo domov.

„Z průzkumu Ipsos i z naší zkušenosti vyplývá, že zákazníci zvládají současnou náročnou situaci v energetice lépe, než se čekalo. Velkým dílem i kvůli tomu, že domácnosti začaly opravdu šetřit a více si kontrolují spotřebu,“ říká generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.

Aktuální průzkum se uskutečnil letos v lednu a zúčastnilo se ho 5005 respondentů. Výsledky agentura porovnávala s průzkumem z loňského června, kdy se tázala 5076 lidí.

Reklama

Doporučované