Článek
Společnosti vyvíjející umělou inteligenci si dělají zálusk na Indii. Tedy konkrétně na místní obyvatele, kterým řada z nich aktuálně nabízí své služby zdarma. Miliony Indů podle BBC například získaly roční bezplatný přístup k novému, levnému chatbotu „Go“ od ChatGPT. Po roce se pak předplatné začne automaticky strhávat.
Podobný krok udělaly také další společnosti, které uzavřely partnerství s místními mobilními operátory, aby uživatelům poskytly roční nebo delší bezplatný přístup ke svým nástrojům umělé inteligence.
Poradci a poplatky. Kdo nakonec vydělává?
Zveme na natáčení podcastu Ve vatě: Komu věřit s penězi
Lesk a bída finančního poradenství. Jsou provizní poradci ve střetu zájmů? A jak je to s poplatky, na kolik vás takový poradce vlastně vyjde a vyplatí se nakonec?
Obsazení slibuje třaskavou debatu. Hosty speciálu tentokrát budou Petr Borkovec (Partners), investiční bloger a nový expert podcastu Ve vatě Lukáš Nádvorník a nezávislá finanční poradkyně Michala Janatová.
Těšíme se na vás, vaše dotazy o setkání po natáčení! Vstupenky jsou ke koupi zde.
Například společnost Perplexity AI se dohodla s druhým největším poskytovatelem mobilních sítí v zemi, společností Airtel. Technologický gigant Google pak s Reliance Jio, největším indickým telekomunikačním gigantem. AI nástroje chce bezplatně nebo s velmi velkou slevou nabízet společně s měsíčními datovými balíčky.
Analytici ovšem upozorňují, že takové nabídky by neměly být zaměňovány za velkorysost, protože se jedná o promyšlené investice a dlouhodobou sázku na digitální budoucnost Indie.
„Plánem je nalákat Indy na generativní umělou inteligenci dřív, než ji zpoplatní. Indie nabízí především široký rozsah a mladé publikum,“ řekl pro BBC Tarun Pathak, analytik společnosti Counterpoint Research.
Podobné možnosti, alespoň co se obyvatel týče, by podle něj mohla nabízet také například Čína, kvůli přísné regulaci je ovšem jejich technologické prostředí pro zahraniční firmy těžko přístupné. Indie v porovnání s tím představuje otevřený a konkurenční trh.
Globální technologické společnosti se proto snaží využít příležitosti získat zde miliony nových uživatelů, kteří budou pomáhat trénovat jejich modely umělé inteligence. Indie dlouhodobě patří mezi země s nejlevnějšími daty na světě, internet v zemi využívá přes 900 milionů lidí. Většina uživatelů internetu je podle BBC mladší 24 let a patří ke generaci, která žije, pracuje a komunikuje online prostřednictvím chytrých telefonů.
Propojení AI nástrojů s datovými balíčky tak pro technologické firmy vytváří obrovskou příležitost, protože spotřeba dat v Indii převyšuje většinu světa. Čím víc Indů tyto platformy používá, tím víc dat od nich mohou firmy získávat.
„Indie je neuvěřitelně rozmanitá země. Příklady využití AI, které zde vznikají, se stanou cennými případovými studiemi pro zbytek světa. Čím víc unikátních, prvotních dat společnosti získají, tím lepší jejich modely, zejména ty generativní, budou,“ vysvětluje Pathak.
Jinde by to tak snadno nešlo
Situace je ovšem výhodná především pro samotné společnosti. Z pohledu spotřebitelů spíš nabídky vyvolávají obavy, co se týče ochrany osobních údajů.
„Většina uživatelů byla vždy ochotná vzdát se dat výměnou za pohodlí nebo něco zdarma – a to se nezmění,“ říká technologický analytik a novinář z Dillí Prasanto Roy. Podle něj je ale právě tady nutný zásah státu.
„Regulace bude muset zesílit, jakmile se úřady pokusí zvládnout širší problém lidí, kteří tak snadno rozdávají svá data,“ dodává Roy.
V současnosti Indie nemá žádný zvláštní zákon, který by upravoval oblast umělé inteligence. Existuje sice širší zákon o digitální ochraně osobních údajů z roku 2023, který se týká digitálních médií a ochrany soukromí, ten ovšem zatím v praxi nefunguje.
Zatím tak v Indii funguje velmi pružné regulační prostředí, které umožňuje firmám jako OpenAI nebo Google nabízet bezplatné AI nástroje v balíčcích s telekomunikačními službami – což by bylo v jiných zemích mnohem obtížnější.
Například Evropská unie má pro nakládání s daty velmi přísná pravidla, příští rok budou muset být texty, videa a obrázky generované umělou inteligencí označeny a uživatelé by měli být informováni, když budou s umělou inteligencí pracovat.
Jižní Korea požaduje označování obsahu vytvořeného pomocí AI už nyní a činí provozovatele zodpovědnými za způsob, jakým jsou jejich systémy používány. V těchto regionech by podle BBC podobné nabídky okamžitě spustily povinnost získat souhlas uživatelů a dodržovat ochranu dat, což by ztížilo jejich masové zavádění.
Podle Roye Indie potřebuje silnější povědomí uživatelů i jasnější regulaci. Měla by ale najít cestu jak toho docílit, aniž by potlačila inovace.
„V tuto chvíli potřebujeme jen mírnou, citlivou regulaci, která se však musí vyvíjet podle toho, jak se budou odhalovat možná rizika,“ myslí si Roy.
Podle BBC sice nelze očekávat, že by AI fungovala na vysoce zpoplatněném modelu, ale spíše jako nízkonákladová služba. Indický trh pro umělou inteligenci představuje i tak velký potenciál.
„Například, i kdyby se platícími stalo jen pět procent uživatelů bezplatné verze, pořád by to bylo obrovské číslo,“ myslí si Pathak.
