Článek
Důchodový věk se na 65 letech nezastropuje od příštího roku, ale až v další vlně penzijních změn společně s úpravou důchodů náročných profesí. V první důchodové novele, která by měla platit od ledna, chce kabinet řešit valorizace či navýšení penzí podle věku. Novinářům to v pondělí před jednáním vlády řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Kabinet podle něj teď upřesňuje harmonogram, kdy návrhy důchodových změn předloží.
Podle návrhu vládního legislativního plánu se měl věk zastropovat od ledna příštího roku. Návrh této první důchodové novely by mělo Ministerstvo práce předložit v dubnu. Nastavení dřívějších penzí se pak mělo upravit od roku 2028.
„Varianta je v tuto chvíli taková, že budeme s náročnými profesemi stropovat věk odchodu do důchodu. V té první vlně důchodové reformy budeme řešit finance - to, co přijde lidem hned. To znamená řádné valorizace, věkově podmíněné valorizace a motivaci pracujících důchodců. Takže toto budou dvě vlny,“ řekl Juchelka.
Podle návrhu legislativního plánu měl strop důchodového věku být už v první důchodové novele. „Účelem je zachovat přiměřený důchodový věk, to je 65 let, i po roce 2030,“ stálo v popisu novely v chystaném plánu legislativy. Kabinet ho začal projednávat v únoru, kvůli rozporům podle premiéra Andreje Babiše (ANO) jednání přerušil do doby, než se neshody odstraní.
„Ne, my jsme to neodložili, my jsme takovýto plán měli,“ uvedl ke zmrazení věku Juchelka. Podle něj je věkové zastropování velmi důležité a souvisí s náročnými profesemi. Je potřeba ho projednat se zaměstnavateli i odbory. „Ještě nemáme de facto jasno, jakým způsobem to zastropování věku odchodu do důchodu nebo kdy bude společně s těmi náročnými profesemi. Mělo by to být v té druhé vlně,“ uvedl ministr. Podle něj se nyní cizeluje hlavně časový harmonogram projednávání legislativy.
Důchodový věk se v Česku zvedá už léta u mužů o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři. Na 65 let se dostane ve 30. letech. Podle reformy minulé vlády má kvůli udržitelnosti penzí pak posouvání pokračovat o měsíc ročně na 67 let. V tomto věku by se šlo poprvé do penze za 31 let, tedy v roce 2057. Nárok na dřívější důchod mají pracovníci z takzvané čtvrté rizikové kategorie a pár vybraných profesí. Zaměstnavatelé za ně platí vyšší odvody. Dalším pracovníkům ze třetí rizikové kategorie s prací v chladu, teple, hluku a s vibracemi zaměstnavatelé musí povinně spořit na důchod. Strop věku i dřívější penze zvedají výdaje na penze.
Zaměstnavatelé se stropem věku nesouhlasí. Poukazují na nedostatek pracovních sil i na jejich budoucí velký výpadek po nástupu nejpočetnější generace takzvaných Husákových dětí do penze. Odbory naopak zmrazení vítají, podle nich lidé nemohou kvůli zdraví pracovat déle. Podle ekonomů posun věku posiluje udržitelnost systému penzí.
