Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Chemička Deza patřící Andreji Babišovi zažívá kvůli sporu s americkým partnerem nejhorší období své historie. Přestože firma loni dokázala celkově skončit v zisku, už druhý rok po sobě vykazuje provozní ztrátu, tentokrát 125 milionů korun (provizní zisk či ztráta je rozdíl mezi příjmy a výdaji podniku bez zahrnutí příjmů z mimořádných firemních aktivit a před příjmovými odpočty). Hlavním viníkem je podle firmy probíhající arbitráž s americkou Cabot Corporation.
„V případě, že by společnost měla zajištěny tržní podmínky na dodávky oleje na saze, zcela jistě by vykázala kladný provozní výsledek hospodaření,“ uvádí Deza ve své aktuálně zveřejněné výroční zprávě za rok 2024. Právě nevýhodné podmínky dlouhodobé smlouvy s americkým partnerem jsou podle firmy hlavním důvodem červených čísel. Olej na saze je speciální druh dehtového oleje, který se používá k výrobě sazí, které pak slouží jako zpevňující plnivo například do pneumatik.
Arbitrážní řízení, které začalo předloni na podzim, se týká smluv mezi akcionáři společného podniku CS Cabot, tedy mezi Dezou a americkou Cabot Corporation. Spor se konkrétně zaměřuje na úpravu parametrů dlouhodobé smlouvy o dodávkách oleje na saze a kompenzaci emisních povolenek ze spalování koncového plynu.
Spor pokračuje
Problém je v tom, že současné smluvní podmínky podle Dezy neodpovídají tržní realitě ovlivněné především legislativními změnami. „Prakticky po celý rok se Deza potýkala se zhoršenou ekonomikou našeho objemově významného výrobku oleje na saze,“ uvádí firma s tím, že právě tato komodita byla „hlavním důvodem vykázání provozní ztráty“.
Situaci komplikuje fakt, že Deza dodává olej na saze výhradně společnosti CS Cabot na základě dlouhodobé smlouvy vyplývající ze smlouvy o společném podniku s americkým partnerem. Nemůže tak hledat výhodnější odběratele na volném trhu.
DEZA
- Zabývá se zpracováním černouhelného dehtu a surového benzolu.
- Počátky činnosti firmy spadají až do 12. června 1892, kdy Julius Rütgers zahájil v Zábřehu u Moravské Ostravy výstavbu závodu na destilaci dehtu. Současná DEZA.
- V červnu 1989 se závody osamostatnily jako státní podnik se sídlem ve Valašském Meziříčí. Tento státní podnik by později zrušen bez likvidace a vložen do společnosti DEZA, akciová společnost. (akronym DEhtové ZÁvody). Od 6. srpna 2001 pak společnost nese současný zkrácený název DEZA, a. s.
- Podnik byl privatizován a jeho vlastníky se staly investiční fondy IKS Komerční banky a Spořitelní investiční společnost. Jako potenciální investor byla vybrána firma Agrofert Andreje Babiše.
- V květnu 1999 se Agrofert holding stal majoritním vlastníkem společnosti s podílem 59,6 %, za který zaplatil 528 milionů korun.
- Agrofert Holding se stal jediným akcionářem Dezy. Od 31. října 2017 je Deza majitelem polské společnosti Petrochemia-Blachownia, která má podobný výrobní program jako mateřská společnost.
Zdroj: Wikipedie
Dopad sporu na hospodaření Dezy je dramatický. V roce 2023 firma vykázala provozní ztrátu 724 milionů korun, vůbec první ztrátu v historii firmy. Loni se situace sice zlepšila, ale provozní ztráta 125 milionů korun znamená, že Deza už druhý rok nemá z hlavní činnosti zisk.
Celkově firma skončila v zisku 137 milionů korun před zdaněním, což je oproti předchozí ztrátě zlepšení, ale jen díky díky dividendám a finančním výnosům. Tržby však poklesly o sedm procent na 9,1 miliardy korun.
„Ekonomika společnosti byla stále i v roce 2024 negativně ovlivněna ruskou invazí na Ukrajinu a souvisejícími protiruskými sankcemi,“ vysvětluje Deza část problémů. Hlavní příčina ale tkví v arbitrážním sporu s americkým partnerem.
Valašskomeziříčský CS Cabot, který z 52 procent ovládá americká Cabot Corporation a ze 48 procent Babišova Deza, přitom dosáhl za rok 2023 obrovského zisku ve výši 1,8 miliardy korun.
Nicméně americká Cabot Corporation ve své výroční zprávě za loňský rok otevřeně přiznává, že spor s českým partnerem její byznys poškozuje. „Například se v současnosti účastníme arbitráže po probíhajícím sporu s naším společným podnikem v České republice, který měl a nadále má negativní dopad na tyto operace,“ uvedla firma.
Pro americkou stranu ale jde spíše o snížení ziskových marží, zatímco Deza kvůli sporu prodělává stovky milionů.
Společný podnik CS Cabot funguje od roku 1991 a vyrábí především saze pro pneumatiky a technickou pryž. Majoritní podíl drží americká Cabot Corporation, jejíž akcie se obchodují na newyorské burze, zatímco menšinový podíl patří Dezе z holdingu Agrofert.
Konec v létě
Arbitrážní řízení by mělo skončit v červenci letošního roku. Deza jako menšinový akcionář společného podniku podala první žádost o arbitráž už v říjnu 2023, finální žalobu pak v březnu 2024.
Cabot Corporation na to odpověděla protižalobou prostřednictvím CS Cabot kvůli údajnému neplnění množstevních závazků ze strany Dezy v roce 2024. Situaci komplikuje i fakt, že od dubna loňského roku nemá Deza uzavřenou smlouvu na dodávky koncového plynu od CS Cabot, přesto v odběrech pokračuje a faktury reklamuje.
K probíhajícímu sporu se žádná ze stran nechce vyjadřovat. „Máme pravidlo, že se nevyjadřujeme k probíhajícím soudním sporům,“ uvedla pro Seznam Zprávy Emily Moran, mluvčí Cabot Corporation. Mluvčí holdingu Agrofert, kam Deza patří, Pavel Heřmanský spor rovněž nechtěl komentovat.
„Pro společnost dosavadní průběh arbitrážního řízení nepředstavuje významné riziko,“ uvádí Deza ve výroční zprávě. Firma patří do Agrofertu, který ovládá expremiér Andrej Babiš.
