Článek
Více než šest desítek velkých firem podniků oznámilo, že hodlá v Německu do roku 2028 investovat 631 miliard eur (15,5 bilionu korun). Zástupci skupiny Made for Germany, v níž jsou i společnosti jako Siemens nebo Deutsche Bank, se mají v pondělí také setkat kancléřem Friedrichem Merzem. Ten už jejich oznámení přivítal, podle nich to pomůže přesvědčit i zahraniční investory.
„Jako aliance mnoha předních podniků chceme ve spolupráci s politiky přispět k tomu, aby Německo a s ním Evropa opět rostly,“ řekl šéf Deutsche Bank Christian Sewing listu Handelsblatt. Podle něj to může pomoci ke změně nálady ve společnosti. „Musíme nyní vyslat společnosti jasný signál, že se něco děje,“ dodal.
Kancléř Merz iniciativu ocenil. „Vysílají tak silný vzkaz směrem k mezinárodním podnikům, aby v Německu zase silněji investovaly,“ řekl. Agentura Reuters podotkla, že není jasné, zda byly avizované investice už dříve v plánu, respektive jaká část z nich jsou nové závazky.
Pondělního „investičního summitu“ v berlínském kancléřství se kromě zástupců iniciativy Made for Germany a kancléře Merze zúčastní také ministr financí Lars Klingbeil a ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová. Šéf společnosti Siemens Roland Busch je chce podle litu Handelsblatt vyzvat mimo jiné k tomu, aby se intenzivněji zabývali nedostatkem pracovních sil. „Máme tu třeba velký potenciál u lidí, kteří mohou pracovat, ale ještě nesmí,“ uvedl se zjevným odkazem na některé skupiny migrantů v Německu. Tlačit chtějí podniky také na digitalizaci, kvůli níž ve své vládě Merz zřídil zvláštní ministerstvo.
Součástí iniciativy jsou převážně německé firmy, vedl Deutsche Bank a Siemensu jde například o automobilky BMW, Mercedes Benz a Volkswagen, pojišťovnu Allianz, výrobce letadel Airbus nebo zbrojní koncern Rheinmetall či softwarovou firmu SAP. Zapojily se ale i americké investiční firmy Blackrock a Blackstone nebo čipový obr Nvidia.
Slabé tempo růstu
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. Některé z velkých německých firem zapojených do iniciativy v Česku přímo působí, například zde mají své výrobní závody. Na další jsou navázaní tuzemští dodavatelé.
V prvním čtvrtletí se hrubý domácí produkt Německa ve srovnání s předchozími třemi měsíci zvýšil o 0,4 procenta, a německá ekonomika se tak vyhnula recesi.
Přední ekonomické instituty podle aktualizovaných výhledů očekávají, že letos německá ekonomika vykáže růst o 0,3 procenta a v příštím roce o 1,5 až 1,7 procenta. Tyto odhady zatím nezohledňují případné zavedení třicetiprocentních amerických cel. Do USA míří zhruba deset procent německého exportu.
Strany Merzovy vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - se dohodly na vzniku zvláštního fondu na investice do infrastruktury, v němž má být 500 miliard eur (zhruba 12,5 bilionu korun) a který bude financován po dobu 12 let z půjček. Peníze mají putovat na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale například i škol, školek a nemocnic. Pětina by měla být investována do klimatických opatření, další pětinu mají obdržet spolkové země.
CDU/CSU a SPD se dohodly také na reformě takzvané dluhové brzdy - ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Cílem bylo především zajistit dostatek peněz na obranné výdaje. Německo podle plánu do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP, už letos by měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.
