Hlavní obsah

Ceny energií zatím dolů nejdou. Výhledy pro spotřebitele se dál zhoršují

Foto: Radek Cihla, Seznam Zprávy

Ceny energií zatím dolů nejdou. Výhledy pro spotřebitele se dál zhoršují.

Reklama

31. 7. 10:00

Vláda se musí připravit, že 30 miliard korun, které zatím na podporu domácností vyčlenila, nestačí. Většině lidí nezbývá než šetřit na spotřebě.

Článek

Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová a Jiří Zatloukal každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.

Je léto, solární elektrárny jedou naplno a větrníky se uspokojivě točí, přesto se ceny energií v tomto týdnu opět dotkly rekordů. Ve středu stoupla cena elektřiny na pražské burze PXE na historické maximum 376 eur za megawatthodinu a nijak nejeví ochotu k cestě dolů.

Burzy dál panikaří kvůli plynu, který ženou vzhůru obavy z dalšího snížení dodávek z Ruska. Stačí, aby Vladimir Putin přiškrcením dovozu i jen pohrozil, trhy s plynem šílí a zdražují i elektřinu. Boom obnovitelných zdrojů není na trhu vidět.

Pokračuje nicméně i v konzervativním Česku. Podle Solární asociace bylo u nás letos v prvním pololetí instalováno 9354 solárních elektráren. Solární instalovaný výkon se zvedl o 74,8 megawattu, meziročně na dvojnásobek.

V českém energetickém mixu se to zatím ovšem projevuje zanedbatelně. Instalace jsou malé a slouží hlavně pro vlastní spotřebu investorů. „Obnovitelných zdrojů pořád nepřibývá tolik, aby to změnilo cenovou hru. Ta se změní až ve chvíli, kdy k výrobě elektřiny už vůbec nebude potřeba plyn,“ shrnuje zakladatel skupiny Amper a start-upu CO2IN Jan Palaščák.

Cíl je v nedohlednu. Češi se sice bez svých plynových elektráren obejdou, Němci ale ne. A tak cenu na pro nás relevantních burzách i ve dvoustranných kontraktech pořád určuje plyn.

Výhledy pro spotřebitele se tak dál zhoršují. Šéf Pražské plynárenské Martin Pacovský ve Forbesu tento týden varoval, že zákazníci, jimž letos končí fixace, mohou čekat až sedminásobné zvýšení záloh na plyn.

Marketingový šéf Centropolu Jiří Matoušek, který průběžně přepočítává očekávané dopady rostoucích velkoobchodních cen na spotřebitele, mi v pátek poslal svou nejnovější analýzu. Silová elektřina podle něj (v optimistické variantě) bez DPH stoupne v prvním kvartále příštího roku na 7 tisíc korun za megawatthodinu (proti loňským 1 600 korunám). Modelové čtyřčlenné rodině v domku, která elektřinou ohřívá vodu, stoupnou podle něj roční náklady na proud skoro o 36 tisíc. Průměrné čtyřčlenné domácnosti, která elektřinou navíc také topí, ovšem už o téměř 82 tisíc. Měsíční zálohy se jí zvednou proti loňsku o 6 806 korun.

Ještě „apokalyptičtěji“ vychází plyn. U domácností v kategoriích s nejvyšší spotřebou do 45 MWh ročně a do 63 MWh ročně stoupnou podle Matouškových výpočtů měsíční platby za plyn proti loňsku o 8 117, potažmo 10 436 korun.

Centropol analyzuje také dopady úsporného tarifu tak, jak s ním nyní počítá od 1. října Ministerstvo průmyslu a obchodu. V dosud zvažované variantě úsporného tarifu a při plánovaném odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje se sníží celoroční náklady pro domácnost s elektrickým ohřevem vody a vytápěním o 15 737 korun. Odběratelům plynu ve dvou zmiňovaných nejvyšších spotřebitelských kategoriích srazí úsporný tarif celoroční výdaj o necelých 13 tisíc korun. Pokud odběratel zkombinuje poskytované slevy na elektřinu i plyn, může na jednom odběrném místě podle navrhovaných parametrů ušetřit nejvýš 30 tisíc korun.

Vláda slibuje poskytnout úsporný tarif od 1. října, dodavatelé slevu začnou klientům odečítat od měsíčních záloh. „Prakticky tak dojde k tomu, že úsporný tarif bude domácnostmi vyčerpán ještě před tím, než podle našich predikcí udeří nejvyšší ceny. Od ledna tak bude stát domácnostem pomáhat už jen odpuštěním poplatků za obnovitelné zdroje,“ upozorňuje Matoušek v komentáři ke svým výpočtům. A radí, aby klienti vládní slevu neprojedli v době, kdy ji ještě nemusejí akutně potřebovat, ale vytvořili si z ní polštář na horší časy, rýsující se po Novém roce. Nezbývá než šetřit. Jak peníze, tak energie.

Mimochodem právě v tom je dnes hlavní přínos obnovitelných zdrojů, které Češi horečnatě budují na svých domcích, fabrikách, halách i hospodářských objektech. Soláry ani větrníky zatím (a nejspíš samy o sobě nikdy) tržní cenu elektřiny nesrazí, byť v sezoně vyrábějí s velmi nízkými provozními náklady. Pomohou ale majitelům. Ušetří s nimi energii, kterou by za drahé peníze museli nakupovat. Čím víc vyrobené energie využijete na místě, tím lépe pro vaši peněženku.

Jistě, není to obecně platná rada, nemohou ji využít všichni. Dnes už ani ti, kdo by si mohli fotovoltaiku na svou střechu nechat se státní dotací namontovat – nejsou komponenty, nejsou montážní kapacity, dodavatelé vám slíbí instalaci při troše štěstí na příští léto.

Většině lidí tak nezbývá než šetřit na spotřebě. Stovky domácností to ostatně dělají: V zemi do konce roku přibude na 50 tisíc tepelných čerpadel, v rodinných domcích se houfně přechází na topení dřevem a peletami, zatepluje se, mění se okna.

V bytech spotřebitelům nezbývá většinou nic jiného než měnit zaběhané zvyky, vytápět na nižší teplotu a jen v místnostech, kde právě jste. A vytvářet si finanční rezervu. „Nejezděte na drahou dovolenou,“ varuje Jiří Matoušek.

I tak se ale vláda musí připravit, že 30 miliard korun, které zatím na podporu domácností vyčlenila, nestačí. Akci s úsporným tarifem bude třeba téměř jistě v příštím roce opakovat. Zákon, který jej zavádí, s tím ostatně počítá.

Zajímá vás, jak se daří první a druhé nejbohatší Češce? Jak jsou na tom ceny bytů v Praze? A jak poznat investiční podvod? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované