Hlavní obsah

Cash Only: Průšviháře Michalika je škoda. Měl politický talent i vize

Foto: Profimedia.cz

Pokud by se nezamotal do lží o svém podnikání, byl by dobrým ministrem. Věslav Michalik měl znalosti a drive, píše Zuzana Kubátová.

Reklama

19. 6. 10:00

Začátek tohoto týdne poznamenala událost, která mne šokovala stejně jako spoustu dalších, kteří v neděli večer koukli na internet. Na selhání srdce nečekaně zemřel politik a byznysmen Věslav Michalik.

Článek

Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová a Jiří Zatloukal každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.

Ani ne šedesátník, s nímž jsem ještě před pár dny klábosila o privatizaci ČEZu a zdražování. Chlápek, jehož názory bylo vždycky zajímavé slyšet. A který chybí nejen své rodině a blízkým, svým spolustraníkům ze STAN, ale tak trochu nám všem. I když to poslední si mimo Michalikovu společenskou bublinu jen málokdo uvědomuje.

Místopředseda hnutí STAN a dlouholetý starosta Dolních Břežan je zapsán v povědomí širší veřejnosti hlavně jako neúspěšný kandidát na ministra průmyslu. O místo ve vládě ho připravily zprávy o jeho finančních operacích spojených s Kyprem. Což v očích většiny Čechů automaticky vyvolalo podezření, že muselo jít o čachry a podvody.

Michalik ale ve vrcholné politice neuspěl nikoliv proto, že by na něj prasklo, že někoho podvedl. „Pouze“ lhal a mlžil o svém podnikání. Nejspíš nikoliv proto, že chtěl skrýt korupci, krádež nebo zpronevěru. Snažil se prostě jen zastřít potenciální střet zájmů mezi rodinným byznysem a svými posty v politice. Ono se to tak v Česku dělá.

Byznysmen – tím spíš bohatý a úspěšný – je v naší rovnostářské, plebejské a k levici tíhnoucí společnosti automaticky podezřelý z nepoctivosti. A tak se někteří čeští boháči, bez ohledu na to, zda se k majetku dostali díky schopnostem, štěstí nebo krádeži, běžně snaží majetek tajit. U Michalika šlo navíc o to, že rodinný byznys souvisel i s veřejným sektorem. Byť volně a okrajově.

Pokud si nevzpomínáte, šlo o dvě celkem banální situace: Jednak Michalik přes investiční fond vlastnil tři solární elektrárny, které pobírají dotace. Legislativu týkající se podpory obnovitelných zdrojů řeší u nás Ministerstvo průmyslu a obchodu, takže by se tu soukromé a veřejné zájmy Michalika jako ministra opravdu střetávaly, byť jen teoreticky. O dotacích pro soláry včetně těch jeho se rozhodovalo dávno před tím, než se z Michalika stala hvězda komunální politiky s ambicemi mluvit do té celostátní.

Pak se tu rýsoval druhý zájmový konflikt: Michalik byl zastupitelem Středočeského kraje, který si od firmy napojené na jeho manželku pronajal v Břežanech kanceláře.

I potenciální střet zájmů je pro politika v normální společnosti nepřijatelný. Jenomže v Česku tomu s ohledem na dlouholetou úspěšnou politickou kariéru Andreje Babiše s jeho mnohačetnými střety zájmů málokdo věří. Takže se dá celkem pochopit, že to Michalik podcenil.

Každpádně, lhát se nemá a v politice se lež snadno vymstí. Takže bylo jistě správné, že břežanský starosta dostal přes prsty a musel na ministerskou kariéru zapomenout. Kdyby dostal od pánaboha víc času, mohl si udělat v byznyse i v hlavě pořádek a pozastavený politický růst nastartovat časem. Myslím, že to plánoval.

Každopádně je nálepka nepoctivce, která Michalikovi zničila vládní kariéru, jednak nespravedlivá, hlavně ale škodlivá pro nás všechny. Úspěšný břežanský starosta, vystudovaný fyzik a zkušený byznysmen by se na ministerském postu zřejmě osvědčil lépe, než jeho narychlo sehnaný náhradník Jozef Síkela. Bankéř s hvězdným životopisem a s ohromující schopností být neviditelný, a to dokonce i v momentě, kdy se řeší energetická krize a občané potřebují slyšet, že si s ní správci státu vědí rady.

Když jsem s Michalikem loni v říjnu – ještě před vypuknutím jeho „skandálu“ – dělala rozhovor, líbil se mi jeho realismus. Upozorňoval, že energetický trh nefunguje, že elektřina není běžné zboží, že je třeba přehodnotit energetickou liberalizaci. Věděl, o čem mluví, zjevně nepapouškoval nastudované myšlenky. Bylo to krátce po pádu Bohemia Energy, rozsah, podstatu a hrozící rizika nastupující krize v té době většina českých politiků vůbec nevnímala.

Kromě znalostí měl Michalik schopnost vize. A také chuť i ambici posunout společnost. Dokázal to ve svých domovských Dolních Břežanech, jejichž tvář změnil k nepoznání. A kde si udržel popularitu i poté, co média proprala jeho kyperské půjčky a investiční fondy ze všech stran. Udržel si vliv ve STAN, dál radil i svému nástupci Síkelovi. Komentoval energetiku na Twitteru, kde měl tisíce sledujících, ovlivňoval veřejnou diskusi. Do vlády by se hodil.

Lidí jako on, u nichž se pojí zkušenost, znalosti a drive, je v politice strašně málo. Bohužel je neumíme ocenit. Ale bez nich se nevyhrabeme z marasmu, do něhož zabředáme.

Zajímá vás, kam se vyvíjí kauza investora Michala Mičky? Nebo jak po kryptopropadu funguje „bitcoinový“ Salvador? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované