Komentář: Jak vznikl slavný, ale přeceňovaný Buffettův indikátor

Různí věštci akciové apokalypsy si rádi půjčují jména úspěšných investorů. O poměru celkové tržní kapitalizace akcií k HDP se často hovoří jako o Buffettově ukazateli nebo jako o jeho oblíbeném ukazateli. „To je ale trochu zavádějící, protože Buffett se o tomto ukazateli zmínil pouze jedinkrát. Bylo to skoro před 25 lety, v roce 2001, kdy komentoval, proč již několik let předtím považoval akciový trh za bublinu.“ O tomto ukazateli Buffett řekl, že má svoje limity, průběžně poroste a může poukazovat spíše na extrémní situace.

Z této doby je i jeho komentář o hranici 200 procent, vycházející z ukazatele cenové valuace trhu, jež porovnává celkovou tržní kapitalizaci s americkým HDP. Když tento ukazatel, nazývaný nyní také Buffettův indikátor, přesáhne 200 procent, naznačuje to podle finančníka značné přehřátí trhu a potenciální riziko. V minulosti varoval, že hodnotu nad 100 procent a zejména právě kolem 200 procent přirovnává k „hraní s ohněm“.

I sám věštec z Omahy ale bere tento ukazatel s velkou rezervou, jako indikátor extrémních situací a jeho hodnotu je potřeba posuzovat relativně. Od roku 2001 se Buffett o tomto indikátoru nikdy nezmiňoval, nepíše o něm ani ve svých dopisech akcionářům, kde shrnuje nejdůležitější informace, ani v jiných rozhovorech. Jeho jméno používají spíše senzacechtivá média a ti, kdo chtějí tomuto ukazateli dodat falešnou sílu.

„Označovat tento ukazatel jako Buffettův je v podstatě na úrovni fake news, je to hoax. Je to způsob, jak mu dodat falešnou váhu. Strašení Buffettovým indikátorem poslouchám posledních deset let, a kdo se jím řídil, přišel na trhu o ohromné výnosy,“ upozorňuje Tomáš Tyl.

Na růst ukazatele v čase má vliv několik různých trendů. Jak Buffett poukazuje, podíl velikosti akcií na celém trhu bude mít dlouhodobě rostoucí tendenci. To, že ukazatel roste, je normální. Akciový trh v minulosti rostl dlouhodobě tempem deseti procent ročně (což neukazuje na přehřívání). HDP zemí jako USA ale takovým tempem neroste a nemůžeme takový růst ani očekávat.

Před 20 lety byl očekávaný růst HDP USA pět procent, teď je ještě nižší. Akciový trh proto i bez jakýchkoliv dalších vlivů poroste rychleji a celý indikátor bude dlouhodobě růst. Za 25 let by to znamenalo, že akciový trh vyroste 3,2× rychleji než HDP (při růstu trhu deset procent a HDP pět procent), aniž by to znamenalo bublinu. Na vrcholu bubliny byl ten ukazatel 150 procent a nyní je 217 procent, to je jen 1,4× rychlejší růst.

Tržní kapitalizace a HDP firem spolu souvisí velmi nepřímo. Zatímco tržní kapitalizace ukazuje celkovou hodnotu akciových firem, HDP ukazuje celkovou hodnotu nově vytvořených statků. Svým způsobem by tedy mohlo jít o alternativu k ukazateli celkových tržeb. Až na to, že v HDP nejsou jen hodnoty vyprodukované akciovými firmami, ale také neveřejnými společnostmi a státem. A na druhou stranu akciové společnosti jsou často nadnárodní firmy, takže jejich tržby pocházejí z různých oblastí.

To má důležité dopady právě na obě hodnoty. Na jednu stranu dochází k růstu ukazatele, i když se firmy dostávají na burzu. Z neveřejně obchodovaných společností se stanou akciové společnosti a ty najednou zvýší tržní kapitalizaci. Ta je ostatně různá v různých zemích. Země jako Německo a země eurozóny mají podíl tržní kapitalizace akcií vůči HDP podstatně nižší, protože se firmy méně financují na burze.

Naopak Hongkong je o řád výše, protože se zde obchodují akcie čínských společností. To samo ale nevypovídá o tom, že by akcie obchodované v Hongkongu nebo třeba Švýcarsku (akciový trh na úrovni 220 procent HDP) byly drahé a v Německu levné (akciový trh na úrovni 62 procent HDP).

Americký akciový trh určitě není levný. Na druhou stranu z našeho pohledu se na něm ani v tuto chvíli nenafukuje bublina. Když se podíváme na technologické giganty, které jsou hlavním důvodem vyšších valuací celého trhu, tak můžeme vidět, že jejich valuace za posledních pět let se příliš nezměnily (Microsoft, Apple), nebo dokonce klesly (Nvidia, Alphabet, Amazon).

To znamená, že růst jejich ceny byl kompenzován růstem zisků. To není nezdravý růst ukazující na bublinu ani na šílenství. Například Nvidia, která rostla o 1280 procent, tak je nyní z fundamentálního hlediska o polovinu levnější. To ukazuje, že růst ceny má své důvody. Ostatní akcie za pět let ani nijak dramatický vývoj nezaznamenaly (ve srovnání s růsty před rokem 2000).

Řada investorů je posedlá P/E, aniž by tomuto ukazateli skutečně rozuměli. P/E vyjadřuje poměr mezi tržní cenou akcie a čistým ziskem na akcii., resp. tržní kapitalizací dané firmy a jejím čistým ziskem.

Pak dochází k různým historickým srovnáním, která ale nereflektují řadu účetních odlišností (například že došlo ke změnám v účetním systému GAAP, tedy souboru standardů, pravidel a postupů pro sestavování a prezentaci finančních výkazů) nebo například rozdíl v tom, jak se odepisují kapitálové výdaje (postupně) a jak se odepisují výdaje na výzkum (najednou).

Nyní je na americkém akciovém trhu větší podíl technologických firem, protože i naše životy jsou mnohem více spjaty s technologiemi než dříve a stejně tak i společnosti. A tyto firmy mají velké výdaje na vědu a výzkum. Kdyby je odepisovaly postupně, jejich čisté zisky by byly vyšší a P/E nižší.

Zjednodušeně – když srovnám dvě identické společnosti a jedna koupí továrnu a druhá dá stejnou částku do výzkumu a vývoje, druhá bude mít výrazně nižší účetní zisk, a tím výrazně vyšší P/E. Větší podíl technologií či velkých společností a výdaje na vědu a výzkum jsou faktory, které valuace tlačí výše. Trh levný není, ale rozhodně na něm ani není nebezpečná bublina.