Komentář: Kvůli inflaci Češi méně utráceli, celkové bohatství si ale udrželi

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Inflace měřená vzestupem cenové hladiny dosáhla ke konci roku 2022 ve srovnání s prosincem 2019 celkem 26,2 %. Obvykle bývá tento údaj vykládán tak, že občané ČR přišli o více než čtvrtinu úspor – tedy že o více než čtvrtinu zchudli.

Data o čistém jmění domácností publikovaná Českým statistickým úřadem ale ukazují, že lidé i v době mimořádně vysokého tempa růstu cen navýšili svoje jmění větší měrou, než činila inflace – tedy že reálně naopak zbohatli. Jak je takový rozpor možný? Jsou ve skutečnosti Češi chudší, nebo bohatší než před pandemií, válkou na Ukrajině a inflační vlnou?

Pro odpověď na tuto zdánlivě jednoduchou otázku je potřeba si nejprve uvědomit, z čeho se čisté jmění (zjednodušeně řečeno bohatství) domácností skládá. Zdaleka nejde jen o peníze v hotovosti či na bankovním účtu. Je nutné započítat také další finanční aktiva – akcie, podílové listy v investičních fondech, dluhopisy, ale třeba i prostředky vložené do penzijního spoření, kapitálového životního pojištění a řady jiných finančních produktů. Jmění pak dále zvyšují nefinanční aktiva – domy, byty, pozemky, dopravní prostředky, cennosti a další typy majetku.

Opačným směrem pak působí závazky. Každá hypotéka, spotřebitelský úvěr, kontokorent či jiná forma dluhu naopak bohatství domácností snižuje. Data o čistém jmění domácností za rok 2023 ještě statistici nezveřejnili, proto si při hledání odpovědi na otázku, zda Češi v období zvýšené inflace zchudli, nebo ne, musíme prozatím vystačit s porovnáním let 2019 a 2022.

Čisté jmění domácností se podle ČSÚ mezi roky 2019 a 2022 zvýšilo o bezmála 30 %, což je o něco více, než činilo tempo růstu cen. Reálně tedy lidé podle statistických dat navzdory inflaci zbohatli. Odkud se tedy bere dojem, že je to naopak? Bližší pohled na data ukazuje, že nadprůměrně vzrostlo jmění hlavně ve formě nevyráběných aktiv – například majetek v podobě pozemků a dalších přírodních zdrojů se zvýšil o celou polovinu. V případě bytů či domů šlo o skoro třetinový nárůst.

Pozoruhodný vývoj nastal v roce 2022, kdy objem nemovitostních aktiv vzrostl o celý bilion korun, což je výrazně nad trendem poslední dekády. Jinými slovy, bohatnutí domácností se odehrálo především v oblasti, kterou v běžném každodenním životě vnímáme obvykle méně než zůstatek na svém bankovním účtu, ze kterého můžeme peníze čerpat prakticky okamžitě a na cokoli. O to zajímavější je pohled na vývoj jmění v oblasti finančních aktiv.

Ta v případě domácností mezi lety 2019 a 2022 vzrostla o 23 %, tedy o něco méně, než činil vzestup cenové hladiny. Zde už si inflace opravdu z majetku lidí reálně trochu „ukousla“. Finanční produkty se liší mírou svého zhodnocení v závislosti na stupni rizikovosti a míře likvidity – tedy toho, jak rychle je možné je proměnit na peníze. Je celkem přirozené, že domácnosti volí spíše nižší riziko a rychle dostupné finanční prostředky. Přesto je ale zarážející, že z celkového objemu téměř čtyř bilionů korun, které mají domácnosti u domácích bank, jsou stále téměř tři čtvrtiny uloženy na běžných účtech, které jsou prakticky neúročené.

Možnost alespoň částečně ochránit svoje finanční aktiva před inflací jednoduchým přesunem například na spořicí účty lidé využili jen omezeně. I přesto finanční aktiva jako celek svým zhodnocením inflaci téměř stačila. Finanční závazky domácností ve stejném období vzrostly o 19 % a dosáhly 2,6 bilionu korun.

V kontextu výše finančních a nefinančních aktiv, která lidé drží, je tedy zřetelné, že ani během náročného období pandemie následovaného energetickou krizí v důsledku ruské agrese na Ukrajině nijak výrazně nezměnili tempo svého zadlužování. A to i přesto, že příjmy domácností reálně klesly. Reálné mzdy se mezi lety 2019 a 2022 snížily reálně v průměru o téměř čtyři procenta. Nesmíme ale zapomenout, že v čistém vyjádření byl pokles podstatně nižší kvůli nižšímu zdanění mezd po zrušení superhrubé mzdy.

Individuální vývoj situace každého jednotlivce se od sebe může výrazně lišit – od výrazného zbohatnutí až po propad do existenčních potíží. Souhrnná data pro Českou republiku jako celek ale ukazují poměrně jednoznačné odpovědi na otázky z úvodu článku. Paradoxně se zde odehrálo obojí zároveň – lidé subjektivně vnímají, že zchudli, protože si z peněz, jež pravidelně dostávají za svoji práci, mohou kvůli inflaci dovolit koupit méně zboží a služeb než v roce 2019. Ve skutečnosti jsou však české domácnosti jako celek nepatrně bohatší.

Nominálně čisté jmění stouplo o 29,7 %, inflace činila ve stejném období 26,2 %. Chudší si tak připadáme hlavně proto, že jsme dočasně omezili spotřebu a čekáme na lepší časy, což se ostatně nepříznivě projevilo na výkonnosti české ekonomiky. Reálně ale máme za zády přibližně stejné jmění jako před covidem. A to je v zemi, kde skoro 80 % lidí bydlí ve vlastní nemovitosti, a kde už období vysoké inflace definitivně odeznělo, rozhodně dobrá zpráva.