Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Realitní trh v Česku vstoupil do roku 2025 ve znamení mírného růstu. Meziročně silně rostou ceny bytů i nájmů. Po dvou letech poznamenaných vysokými úrokovými sazbami, utlumenou poptávkou a zdrženlivostí investorů přineslo první pololetí návrat důvěry. Ta se promítá i do vztahu k nemovitostem.
Dle nejnovějšího průzkumu společnosti InsightLab celých 92 procent Čechů považuje nemovitosti za bezpečný přístav a pouze osm procent by v krizi prodalo volnou nemovitost či podíl v nemovitostním fondu. Nejednoznačná ekonomická situace, kterou Česká národní banka „ošetřuje“ svými rozhodnutími o snižování úrokových sazeb, se opět stala impulzem pro oživení nemovitostního trhu.
Ceny nemovitostí se během první poloviny roku vrátily k růstu. Největší zvýšení cen zaznamenaly menší byty a regiony s dosud nižší cenovou základnou. Zde pokračuje zájem drobných investorů i domácností, které začaly využívat výhodnější financování. Růst hodnoty však nebyl rovnoměrný. Ve velkých městech narážejí nové projekty na cenový strop kupní síly, zatímco v regionech zůstávají výnosy z nájmů atraktivní, obvykle mezi šesti až osmi procenty ročně. V oblasti nájemního bydlení se navíc poptávka udržuje vysoko, čemuž odpovídá i růst průměrných nájmů na historická maxima.
Významným milníkem první poloviny roku je také zdokumentovaná změna v přemýšlení investorů, které poznamenal poslední světový vývoj. Celých 70 procent Čechů považovalo za vysoké riziko pro jejich investice Trumpovu celní politiku, 60 procent válku na Ukrajině a 48 procent inflaci. Data vyplynula z aktuálního průzkumu agentury InsightLab pro fond Schönfeld & Co Prémiové nemovitosti. Výsledky zároveň ukázaly, že nemovitosti stále zůstávají nejdůvěryhodnějším aktivem pro českou veřejnost.
Až 92 procent lidí je považuje za bezpečný přístav, 89 procent za nejvýznamnější majetek a 82 procent za pojistku na stáří. V krizi by překvapivě a až jako poslední možnost pouze osm procent investorů zvažovalo prodej nemovitosti nebo podílu v realitním fondu. To je nejméně ze všech investičních nástrojů. Lidé zkrátka psychologicky vnímají nemovitosti jako stabilní jistotu v turbulentním světě. Přitom nehraje zásadní roli, zda vlastní nemovitost přímo, či podíl v nemovitostním fondu investující například do komerčního či logistického segmentu.
Komerční segment pak přináší smíšený obrázek. Zatímco retailové parky vykazují vysokou obsazenost, rychlé reakce nájemců a stabilní nájmy, část kancelářského trhu stále hledá rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Logistika si drží pozici stabilního pilíře. Na investičním trhu je patrný návrat velkých transakcí i zájmu českých institucionálních investorů, což potvrzuje, že prostředí zůstává likvidní a pro řadu investorů bezpečné.
Konec roku 2025 jako pokračující růst bez euforie
Druhá polovina roku pravděpodobně nepřinese žádné zásadní obraty v trendech. Očekávaný pokles úrokových sazeb se možná odkládá na začátek roku 2026, oživení poptávky po nemovitostech to ale příliš nezbrzdí. Ne všechny lokality nebo segmenty však porostou stejně. U nemovitostí, jejichž ceny již narazily na limity kupní síly, může růst zpomalit. Naopak v dobře vedených segmentech typu retail, logistika nebo kanceláře lze očekávat další mírně rostoucí nebo stabilní výkonnost.
Z globálního hlediska mohou geopolitická rizika, včetně vývoje americké celní politiky nebo situace na Ukrajině, přinést větší volatilitu na finančních trzích. Tím zřejmě jen posílí vnímání nemovitostí jako bezpečného přístavu. Průzkum také dokládá, že právě tyto hrozby vnímají Češi nejintenzivněji. Proto pro ně může být řešení investovat do nemovitostí, které nepodléhají tak velkým výkyvům jako například akcie.
Pokud nedojde k nepředvídanému skoku v inflaci a náhlému obratu v měnové politice, bude realitní trh i nadále představovat jednu z nejpředvídatelnějších cest pro dlouhodobé zhodnocování kapitálu. Sázka na nemovitostní stabilitu a trpělivost tak bude i v druhé polovině roku rozumnou investiční strategií.
