Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když se Češi ptají, kde najít jistotu, často mají na mysli garanci. Produkty jako stavební spoření, penzijní připojištění nebo termínované vklady měly svého času u české populace velkou oblibu. Přinášely stabilitu a pocit bezpečí, ale z dlouhodobého pohledu spíše jen udržují hodnotu peněz - a to ještě ne vždy -, než aby ji reálně zvyšovaly.
Jenže stabilita není totéž co výnos. A ten, kdo chce dlouhodobě budovat majetek, se dříve nebo později musí naučit přijmout takzvanou rizikovou prémii. Jde o rozdíl mezi očekávaným výnosem rizikovějších investic a výnosem bezrizikových nástrojů – typicky státních dluhopisů.
Tato prémie představuje odměnu za to, že investor podstupuje riziko v podobě kolísání hodnoty svého majetku. Jinými slovy: za to, že je ochoten výměnou za vyšší dlouhodobý výnos snášet nejistotu, výkyvy trhů, ztráty krátkodobé, ale někdy také trvalé a fatální.
Stačí jednoduché srovnání. Kdo před 30 lety investoval 10 000 dolarů do 10letých amerických státních dluhopisů, zhodnotil svůj vklad na zhruba 38 500 dolarů. Ten, kdo investoval do akciového trhu, dosáhl více než 211 000 dolarů. Rozdíl? Akcie přinesly o 450 % vyšší zhodnocení - a přitom šlo jen o ochotu zůstat na trhu a přijmout jeho výkyvy. A samozřejmě i riziko, že plán nemusí dopadnout podle představ.
Tento rozdíl není náhoda. Je to právě ona riziková prémie - v tomto případě zhruba 6,1 % ročně navíc oproti dluhopisům. A výrazně také pomohli dva spojenci, které má k dispozici každý investor: čas a složené úročení.
Inspirací, jak zlepšovat vztah k investování, může být například Švédsko. Tamní akciový trh přitáhl v posledních letech na burzu řadu domácích firem i drobných investorů. Lidé přestali vnímat akcie jako výsadu bohatých, investují pravidelně a berou tržní kolísání jako přirozenou součást hry. Výsledkem je rostoucí počet investorů a zdravější vztah k riziku.
Švédsko je ale o několik kroků napřed. Mnoho opatření, která nyní zavádějí další evropské země, tam byla zavedena mnohem dříve. Ostatně i Česká republika dnes v některých směrech dohání západní zvyklosti a vede si velmi dobře.
„Zavedení nového investičního penzijního produktu – takzvaného dlouhodobého investičního produktu, fondy pro kvalifikované investory nebo rozvoj pravidelných investic - nám pravidelně chválí kolegové z řady zemí… Nejenom na východ od nás,“ připomíná Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR.
Jak se DIP odlišuje od klasického penzijního spoření?
V rámci penzijního připojištění (transformované fondy) nebo doplňkového penzijního spoření můžete investovat jen do fondů, které nabízí daná penzijní společnost. Jak u DIP, tak u doplňkového penzijního spoření si můžete sami zvolit, zda budete investovat spíše dynamicky, nebo konzervativně a jaké investiční portfolio si nastavíte. Ovšem u DIP si oproti klasickému „penzijku“ můžete zvolit konkrétní akciové tituly.
V Česku však nadále u mnohých střadatelů převažuje otázka: Kde je jistota? Možná bychom se ale měli spíš ptát: Kde je odměna za trpělivost? Bez ochoty přijmout určitou míru rizika zůstávají možnosti pro růst omezené. Ale samozřejmě přinášejí onu jistotu, kterou někteří lidé preferují.
Garantované produkty, které přišly na trh v 90. letech, měly své místo - pomáhaly lidem spořit, učily finanční disciplínu a přinášely zhodnocení. Zároveň ale vytvořily očekávání, že výnosy lze dosahovat bez nepohodlí a s garancí státu. Dnes, kdy čelíme demografickým změnám a tlaku na budoucí důchodové zabezpečení, už tento přístup nestačí.
Takže: neptejme se jen, co může udělat stát pro nás. Ptejme se spíš, co můžeme udělat my pro vlastní budoucnost - třeba tím, že se zodpovědně postaráme o část svého příjmu na důchod. Spořivost nám nechybí. Teď jde o to více využívat nástroje s rizikovou prémií a efekt času v podobě složeného úročení.
Riziko nelze zcela odstranit. Ale lze s ním vědomě a systematicky pracovat. A čím dříve si tuto dovednost osvojíme, tím menší bolest nás čeká při nutných změnách.
