Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tisíc eur za megawatthodinu. Tuto nesmyslnou metu v pátek 26.srpna olizovala energetická burza v Lipsku, ve Francii ji dokonce přesáhla (stejně jako v pondělí v Praze). Avšak ještě předtím, v pátek ráno, vyzvala Asociace krajů ústy hejtmana Martina Kuby vládu ke konkrétním krokům v oblasti energií, tedy například ke zřízení státního obchodníka a ke garanci maximální ceny.
Vše nasvědčuje tomu, že si hejtmani, na rozdíl od vlády, uvědomili vážnost situace. Krajům už nejde o nějaké abstraktní smlouvy a teoretický trh, jakožto zřizovatelé zodpovídají třeba za chod nemocnic, ústavů pro seniory či škol, pro které nemohou sehnat rozumné kontrakty.
Elektrické energie přitom máme nadbytek, asi pětinu výroby vyvážíme, ale čelíme nedostatkovým cenám, aniž bychom všechnu tu energii mohli dokonce reálně vyvézt.
Správci regionů si uvědomují, že za těchto cen nejen elektrické energie je vlastně celý systém veřejných služeb kvůli váhavosti vlády neufinancovatelný – a de facto v krachu. Hejtmani včas rozpoznali hrozící zhroucení sociální smlouvy a rozpad celého společenského systému. Jen nemají v ruce dostatečně praktické nástroje pro řešení – a tak jim nezbylo nic jiného než otevřeně vystoupit proti vládě.
Paradoxní je, že elegantní řešení bylo nedávno před prázdninami na stříbrném podnose na stole. Nabídka na nákup energií za předválečné ceny mimo burzu dokonce proběhla médii. Místo výhodného nákupu pro stát jsme však svědky nekoncepčního programu půjček na burzovní garance.
Státem (ne)ovládaná firma ČEZ tak dostala půjčku tři miliardy eur (asi 74 miliard korun) na tyto garance a ostatní výrobci se, nepřekvapivě, k žádostem o podporu přidali. Stát místo toho, aby chytře využil situace podmíněním půjčky výrobcům dodávkou energie veřejnému sektoru za rozumné ceny, jen svým konáním přitakal, že burza je fajn, vysoké ceny nevadí, a poslal všem peníze na garance – a elegantně hodil přes palubu domácnosti i celý veřejný sektor nejen v gesci krajů.
Zúčastnění si asi mysleli, že si běžný daňový poplatník ničeho nevšimne, když má slíbenou dotaci na úsporný tarif. Jinak si totiž bezpodmínečné poskytnutí úvěrů na burzovní garance a odložení výplat dividend z ČEZ nelze vysvětlit.
Ale to platilo jen do chvíle, než lidem začaly chodit složenky a kraje zjistily, že za současné situace nejen nezaplatí, ale ani neobjednají energie pro jimi zřizované instituce.
Předrevoluční, dětmi oblíbené, uhelné prázdniny jim už problém stejně nevyřeší.
