Hlavní obsah

Hrozba pro bitcoin zažehnána. Europoslanci odmítli kritizovanou regulaci

Foto: ČTK, ČTK

Jaká bude budoucnost kryptoměn v EU? O tom rozhodne tzv. trialog mezi Evropským parlamentem, Komisí a Radou. Ilustrační foto.

Reklama

14. 3. 16:15
aktualizováno • 14. 3. 18:06

Výbor Evropského parlamentu pro ekonomické záležitosti se postavil proti přísné regulaci kryptoměn. Respektive odmítli návrh, který by mohl v krajním případě znamenat konec nebo rozštěpení bitcoinu.

Článek

Kryptoměny – fenomén, který hýbe světem již přes deset let. A začínají stále více zajímat i zákonodárce. Ekonomický výbor Evropského parlamentu v pondělí hlasoval o nové regulaci trhu s virtuálními měnami, které parlament připravuje už od roku 2019.

„Ve výboru Europarlamentu pro ekonomické záležitosti jsme právě odmítli návrh, který požadoval zákaz obchodování s krypto, jako například Bitcoin v EU,“ uvedl ve zkratce na Twitteru europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO, frakce Renew Europe). O zbylých částech regulace známé jako MiCa bude jednat Evropská komise (zastupující EU jako celek), Evropský parlament (zastupující občany) a Evropská rada (zastupující členské státy) v následujících měsících v takzvaném trialogu.

Markets in Crypto-asset regulation (MiCa), neboli regulace trhů s virtuálními aktivy, je součástí Balíčku digitálních financí, který má podle Evropské komise připravit Evropu na měnící se trh budoucnosti. Jde především o strategii v oblasti digitálních financí a maloobchodu, kryptoaktiv (MiCa) a digitální bezpečnosti.

Prakticky by to znamenalo konec Bitcoinu v EU, my doufáme, že tento krok neprojde.
Adam Chvaja, ČKMA

„MiCa zahrnuje několik hlavních bodů. Prvním z nich jsou soukromé kryptoměny, dále reaguje na události z roku 2017, jako jsou ICOs (tzv. prvotní nabídka kryptoměny, neboli její uvedení na trh, pozn. red.). Zabývá se i aktuálními záležitostmi, jako jsou stablecoiny, a oklikou se do hlasování dostal zákaz tzv. proof-of-work coinů (viz níže, pozn. red.),“ vysvětluje obsah směrnice Jakub Jedlinský z krypto poradenské společnosti Altlift. Právě zmíněný zákaz proof-of-work poslanci ekonomického výboru odmítli.

První tři body jsou z pohledu zákazníků i investorů vesměs pozitivní, zaměřují se totiž primárně na bezpečnost koncového uživatele a měly by se postarat o větší kontrolu nad zprostředkovateli kryptoměn. ICO a nové stablecoiny, neboli digitální žetony navázané na konvenční měnová aktiva nebo alespoň kryté takovými aktivy, budou muset obsahovat při uvedení takzvaný white paper, úvodní dokument k nově vydávaným projektům. Proces bude tedy podobný jako u uvádění firmy na burzu.

Opatření ohledně soukromých kryptoměn bylo zaváděno především z obavy kolem projektu Facebooku, který chtěl spustit vlastní kryptoměnu diem/libra. Kvůli silnému tlaku veřejnosti a obavám o bezpečnost takového projektu od něj Facebook upustil.

Poslední ze zmíněných bodů, tedy zákaz tzv. proof-of-work měn, je ovšem komunitou okolo kryptoměn dlouhodobě považován za problematický a v posledních dnech hojně debatovaný.

„Prakticky by to znamenalo konec Bitcoinu v EU. My doufáme, že tento krok neprojde. Znamenalo by to, že se EU zařadí mezi pár rozvojových zemí, kam by rozhodně patřit neměla,“ říká Adam Chvaja z České kryptoměnové asociace (ČKMA) o změně, kterou europoslanci odmítli.

Starý, ale funkční

Proof-of-work konsenzus je koncept, na kterém funguje většina původních kryptoměn včetně Bitcoinu nebo Etherea. Ověřování transakcí v tzv. blockchainu (jde o jakousi globální decentralizovanou účetní knihu, pozn. red.) spočívá v tom, že uživatelé poskytují svoji výpočetní techniku, která za ně počítá složité matematické rovnice a tím následně ověřuje jednotlivé transakce. Tento proces ale využívá velké množství elektrické energie, která je zatím z velké části vyráběná z neobnovitelných zdrojů.

Omezení proof-of-work měn bylo obsaženo už v první verzi regulace, později bylo ale vyňato. Někteří europoslanci tím pravděpodobně chtěli reagovat na prudký růst cen energií a zároveň se snažili zabránit Rusku v obcházení sankcí. Sankce ale především zabraňují Rusku kryptoměny nakupovat, omezení Bitcoinu by tak podle Jedlinského nemělo v tomto směru výrazný vliv.

Někteří zastánci změny podporují především udržitelnější a ekologičtější konsenzus tzv. proof-of-stake, který k autorizaci jednotlivých plateb nepotřebuje velké množství výpočetní techniky.

Evropa je v současnosti největší trh s kryptoměnami a jejich částečným zákazem by se EU střelila do nohy.
Jakub Jedlinský, Altlift

Druhá největší měna Ethereum se na přechod na jiný konsenzus připravuje. V budoucnosti by měla oznámit Ethereum 2.0, které bude fungovat na zmíněném proof-of-stake konsenzu. Například Bitcoin ale na tento systém přejít nemůže. „Technicky to možné je, ale vznikla by tím jiná měna. Pokud to část komunity nepřijme, dojde k takzvanému forku, tedy rozdělení měny,“ říká Jedlinský.

Podle něj je dobře, že existuje mnoho proof-of-stake měn, ale zároveň musí existovat i nějaké proof-of-work měny jako Bitcoin nebo Monero. Ty jsou stabilnější, více decentralizované, a hodí se tak více pro přesun většího množství peněz, ovšem za cenu větší energetické náročnosti.

Daří se anonymním měnám

Přestože omezení největší kryptoměny na světě se zdá jako zásadní krok, trhy stále rostou, i s vědomím potenciálních překážek. „Evropa je v současnosti největší trh s kryptoměnami a jejich částečným zákazem by se EU střelila do nohy,“ míní Jedlinský.

Ve světle ekonomických sankcí, které v současnosti decimují život běžných občanů v Rusku, posilují kryptoměny zaměřené na co největší úroveň anonymity. Zmíněné Monero nebo Zcash od invaze Ruska na Ukrajinu rostly o 30 procent.

Je tedy zřejmé, že ačkoliv jsou robustnější a méně ekologické měny založené na systému proof-of-work ze strany EU upozaďovány, ještě tu s námi nějaký čas budou. „Je to, jako když se do bankomatu vezou nové peníze. Veze je obrněné auto a jsou u toho vojáci. V ten moment se to vyplatí. Ale pokud budu chodit po ulici s tisícovkou v kapse, taková ochrana se mi nevyplatí,“ uzavírá Jedlinský.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované