Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Podle jedné oblíbené historky jsou nejlepšími klienty velkých investičních firem a brokerů lidé, kteří už dávno zemřeli. Ne snad proto, že by za života znali tajný recept na zbohatnutí, ale z mnohem prostšího důvodu. Po jejich smrti se jejich účtů nikdo nedotýká. Žádné zběsilé nákupy, žádné panické výprodeje, žádné „tentokrát to určitě trefím“. Jen klid a čas, během kterého se investice tiše zhodnocují.
Tahle historka, konkrétně o společnosti Fidelity Investments, koluje finančním světem už roky. Objevuje se v podcastech, článcích i na investičních blozích. Nedávno se k ní vrátil i americký deník The Wall Street Journal, který upozornil, že jde spíš o anekdotu než o doložený fakt. Pravdou ale je, že ten příběh žije svůj vlastní život. A není to náhoda.
Vyjadřuje totiž něco, co si většina investorů nerada připouští. Spousta lidí by na tom byla lépe, kdyby se svých portfolií dotýkali mnohem méně, nebo vůbec.
Stačí se podívat na sociální sítě. Jsou plné grafů a příběhů, jak by se z drobných částek stalo jmění, kdyby někdo před deseti, dvaceti lety nakoupil akcie Apple, Amazonu nebo dnešní hvězdy Nvidie – a hlavně je celou dobu držel. Na papíře to vypadá triviálně, protože stačilo jednoduše vydržet.
Realita je ale mnohem složitější. I ty nejúspěšnější akcie mají za sebou období hlubších propadů, kdy jejich hodnota spadla o desítky procent. V takových chvílích je lidská reakce pochopitelná. Strach, pochybnosti, touha „zachránit, co se dá“. Málokdo má ovšem nervy na to, aby jen tiše seděl, nic nedělal a doufal, že za pár let bude všechno vypadat jinak.
Mrtví investoři žádné nervy nemají, a právě proto je tahle morbidní historka až nepříjemně uvěřitelná. Ukazuje, jak často si do cesty stavíme překážky sami.
Když je aktivita spíš na škodu
Vedle anekdot ale existují i seriózní studie, které podobný efekt popisují velmi přesně a bez nadsázky. Jedna z nejcitovanějších nese výmluvný název „Trading Is Hazardous to Your Wealth“ – volně přeloženo „Obchodování je pro vaše bohatství nebezpečné“.
Autoři, akademici Brad Barber a Terrance Odean, získali v 90. letech přístup k záznamům o účtech několika desítek tisíc domácností u velkého amerického brokera. Zkoumali, kdo obchoduje nejvíc a kdo nejméně, a jaké mají jednotlivé skupiny výsledky. Závěr byl jednoznačný. „Čím víc klienti obchodovali, tím hůř dopadli. Ti nejaktivnější zaostali za těmi nejklidnějšími v průměru o zhruba sedm procentních bodů ročně,“ stojí ve studii.
Podobný obraz nabízejí i každoroční analýzy poradenské společnosti Morningstar, známé pod názvem „Mind the Gap“. Ty porovnávají výnosy, které fondy skutečně vytvářejí, s výnosy, jakých dosahují jejich reální investoři. Rozdíl je způsoben tím, kdy lidé do fondů vstupují a kdy z nich vystupují.
Často se ukazuje, že investoři mají „talent“ přicházet pozdě a odcházet v nejhorší možnou chvíli. Naskakují po růstu, kdy jsou ceny vysoko, a prodávají po propadu, kdy se naopak objevují příležitosti „ve slevě“. Fond jako takový může mít za sebou solidní dekádu, ale typický člověk, který do něj podle emocí přichází a zase odchází, si z tohoto potenciálu odnese mnohdy jen zlomek.
Akcie už se drží měsíce, ne roky
Ještě před několika desítkami let bylo přitom běžné, že investor držel akcie své firmy roky, někdy i celé dekády. Dnes je obraz trhu jiný. „Odhady průměrné doby držení akcií na New York Stock Exchange mluví o zhruba deseti měsících. Historicky přitom nebylo výjimkou, že šlo o pět let,“ píše The Wall Street Journal.
Roli sehrály především technologie a poplatky za obchodování. S rozšířením online platforem a mobilních aplikací se nákup či prodej akcie stal otázkou několika kliknutí. K tomu se přidala vlna brokerů s nulovými či minimálními komisemi. Formálně tak většina překážek k častému obchodování zmizela.
Jenže i když je samotný poplatek zanedbatelný, každá transakce něco stojí. Někdy v podobě daní, ale téměř vždy v podobě promarněných příležitostí a rozhodnutí, která s odstupem vypadají jako chybná. Zvlášť mladší investoři s menšími účty mají tendenci „zkoušet štěstí“, hnát se za spekulacemi nebo rychle přeskakovat mezi tituly, které jsou zrovna v módě.
Jenže podle dostupných dat to častěji připomíná spíše drahý koníček než cestu k dlouhodobému budování bohatství.
Není náhoda, že se k tématu „mrtvých investorů“ vrací i The Wall Street Journal. Ukazuje to, že nejde o osamělý vtípek z investičních fór, ale o metaforu pro širší problém. Moderní trhy, technologie a lákadla krátkodobého obchodování se stále častěji střetávají s lidskou psychikou, která na volatilitu reaguje strachem a přehnanou aktivitou.
Zkušenosti z reálných účtů i akademické výzkumy přitom směřují k jednoduchému závěru. Velká část úspěchu v investování nespočívá v tom, kolik chytrých tahů investor udělá, ale kolika zbytečným tahům se dokáže vyhnout.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
