Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Cena zlata se v posledních týdnech drží poblíž historických maxim a na finančních trzích nadále přitahuje pozornost investorů i centrálních bank. Zatímco před třemi lety se jedna trojská unce obchodovala kolem 1700 dolarů, dnes stojí více než dvojnásobně. Jen oproti lednu je cena zlata zhruba o 40 procent výše.
Velké investiční domy věří, že růst ještě zdaleka nekončí. Například Deutsche Bank očekává, že v roce 2026 se průměrná cena vyšplhá na 4000 dolarů za unci. To je přibližně osm procent nad současnou cenou kolem 3700 dolarů. „Změny ve složení amerického Fedu a politické tlaky na jeho nezávislost vytvářejí dodatečnou nejistotu, která zvyšuje atraktivitu zlata jako bezpečného aktiva,“ uvádí banka.
Stratégové Goldman Sachs nyní varují, že pokud by nezávislost americké centrální banky (Fed) byla výrazně narušena – zejména v důsledku politického tlaku na změny ve vedení banky –, cena zlata by mohla vystřelit až k pěti tisícům za unci.
Další růst zlata očekává i švýcarská UBS, která zvedla svůj cíl na 3800 dolarů do konce letošního roku a na 3900 dolarů v polovině příštího. Hlavní argumenty pro růst se opakují – postupně klesající úrokové sazby v USA, slabší dolar a nebývale silná poptávka ze strany centrálních bank.
„Není překvapením, že velké banky na Wall Street postupně zvyšují své cílové ceny. Na trhu se totiž stále více projevuje kombinace faktorů, které drahé kovy dlouhodobě podporují – geopolitická nestabilita, vysoké zadlužení států a očekávání, že centrální banky nebudou schopny držet úrokové sazby na současných úrovních,“ říká analytik Golden Gate Pavel Ryba.
K poslední vlně růstu přispělo zářijové rozhodnutí amerického Fedu snížit sazby o čtvrt procentního bodu a naznačit další uvolňování měnové politiky na příštích zasedáních. Nižší sazby znamenají, že držba zlata, které nenese žádný úrok, přestává být relativně nevýhodná.
Centrální banky kupují stovky tun
Nejsilnějším motorem růstu jsou ale přímo centrální banky. Ty od roku 2022 významně zvýšily své nákupy zlata, a to zejména po vypuknutí války mezi Ruskem a Ukrajinou. Od začátku letošního roku do konce července přidaly do svých rezerv zhruba 410 tun zlata, jak vyplývá z údajů Světové rady pro zlato.
Největším kupcem je Polsko, které nakoupilo 67 tun. Následuje Ázerbájdžán s více než 35 tunami a Kazachstán s 25 tunami. Turecko i Čína dál pravidelně přikupují menší množství, přičemž čínská centrální banka hlásí růst rezerv devět měsíců v řadě.
Podle Jakuba Rochlitze, analytika investiční platformy eToro pro Českou republiku, centrální banky letos směřují k nákupům zhruba tisíce tun zlata, což by znamenalo už čtvrtý rok v řadě mimořádně silné poptávky. „Většina z nich navíc plánuje, že v příštích pěti letech své zásoby ještě navýší. Jen ve druhém čtvrtletí byly jejich nákupy o 41 procent vyšší, než je dlouhodobý průměr,“ dodává.
Zajímavostí je i Česká národní banka, která v červenci navýšila zásoby o další dvě tuny a v sérii nákupů pokračuje již 29. měsíc bez přerušení. Motivy centrálních bank jsou jasné – snaha o diverzifikaci svých rezerv, obavy z geopolitických tlaků či sankcí, ale i omezení závislosti na americkém dolaru.
Prostor pro další růst
Výraznou roli hrají také investoři prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů (ETF). První pololetí roku přineslo do těchto fondů příliv 38 miliard dolarů, což odpovídá zhruba 397 tunám zlata – největšímu pololetnímu nárůstu za posledních pět let. Největší z fondů, SPDR Gold Shares (GLD), drží téměř tisíc tun kovu. Jen v srpnu přiteklo do zlatých ETF dalších 5,5 miliardy dolarů.
Dalším faktorem, který může hrát ve prospěch zlata, je chování správců velkých fondů. Podle průzkumu Bank of America činí průměrná váha zlata v portfoliích pouze 2,4 procenta. To je velmi nízká úroveň – více než třetina správců dokonce uvedla, že zlato vůbec nedrží.
Jinými slovy, pokud by investoři v budoucnu začali i jen mírně zvyšovat podíl zlata, znamenalo by to značnou dodatečnou poptávku, která by mohla cenu kovu posunout ještě výše.
Jak si stojí zlato ve srovnání s akciemi? Americký akciový index S&P 500, který sleduje přibližně 500 největších amerických firem, vzrostl za poslední tři roky o zhruba 63 procent, zatímco zlato za stejné období přidalo přes 110 procent. Nejenže se tedy ukázalo jako spolehlivý nástroj pro diverzifikaci portfolia, ale zároveň přineslo investorům vyšší výnosy než samotné akcie.
Kdyby se do výnosu S&P započítaly i dividendy, rozdíl by byl menší, ale i tak je vidět, že drahý kov se stal jedním z nejvýnosnějších aktiv posledních let. Růst cen ale přináší i určitá rizika. Vysoké ceny už tlumí šperkařskou poptávku v Indii a v Číně se objevují větší slevy oproti světové ceně.
A pokud by růst akcií pokračoval ještě výrazněji a investoři by se ve větší míře vraceli k rizikovějším aktivům, část kapitálu by se mohla dočasně od zlata odklonit. Přesto však platí, že centrální banky a velcí hráči v čele s fondy zůstávají významnými kupci a posilují víru, že zlatá spanilá jízda ještě nekončí.
Od začátku letošního roku se zlato dostalo na více než 30 nových rekordů a každý další měsíc přináší nová maxima. Pro některé investory je to důvod k obavám z přehřátí, pro jiné příležitost svézt se na zlaté vlně. Faktem ale zůstává, že zlato se znovu ocitá v centru pozornosti jako už dlouho ne.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
