Článek
Průmyslová výroba v Česku v dubnu meziročně stoupla o 1,5 procenta, po čtyřech měsících zpomalování tak zrychlila růst z 0,9 procenta v březnu. Zvýšení výroby podpořily hlavně autoprůmysl a elektrovýroba. Vyplývá to z informací na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ve srovnání s předchozím měsícem se průmyslová produkce zvýšila o 1,4 procenta, hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 2,7 procenta.
„V dubnu průmyslová produkce opět mírně vzrostla, a to hlavně díky výrobě motorových vozidel a jejich dílů a výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. K růstu podle statistiků přispěl i kovozpracující a chemický průmysl a dále výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, zejména těch pro stavebnictví.
Meziroční pokles výroby ČSÚ zaznamenal v těžbě a dobývání, což se týkalo zejména uhlí, a také u oprav a instalací strojů a zařízení. Produkce byla meziročně nižší také v potravinářském a nápojovém průmyslu.
Ke zvýšení hodnoty nových zakázek o 2,7 procenta přispěly objednávky z ciziny i z Česka. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 3,5 procenta, tuzemské nové zakázky stouply o 1,1 procenta. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek vyšší o 3,3 procenta.
„Růst hodnoty nových zakázek v průmyslu podpořila zejména výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Zakázky přibyly i ve výrobě motorových vozidel a také ve výrobě strojů a zařízení, například stavebních strojů,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Objednávky naproti tomu klesly v kovozpracujícím, farmaceutickém, textilním a papírenském průmyslu.
V průmyslu dál ubývalo zaměstnanců. Jejich průměrný evidenční počet se v dubnu 2026 meziročně snížil o rovné procento. Zároveň pokračoval nárůst mezd. Průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslu se v dubnu meziročně zvýšila o 5,9 procenta.
Další vývoj v průmyslu zůstává podle Petra Kymličky, partnera poradenské skupiny Moore Czech Republic, značně nejistý, a to nejen kvůli íránské válce. „Spekuluje se o tom, že Česká národní banka sníží základní sazby o 0,25 procentního bodu, zatímco Evropská centrální banka je naopak zvýší na 2,5 procenta. Zúžení úrokového diferenciálu by mělo první rychlý a pro průmysl pozitivní efekt v podobě oslabení koruny, protože je český průmysl výrazně exportně orientovaný. Slabší měna by zlevnila naše zboží na zahraničních trzích a zvýšila korunové tržby vývozců. Z dlouhodobého hlediska slabší koruna ovšem zdražuje dovážené vstupy a energie. Efekt by tedy byl spíše sporný,“ uzavírá.
