Hlavní obsah

Tvrdý postup Číny proti covidu otřásá dopravou zboží. Pocítit to mohou i Češi

Foto: Shutterstock.com

Čínskou Šanghaj sužuje tvrdý lockdown. Ilustrační obrázek.

Reklama

5. 4. 17:33

V čínské Šanghaji má zázemí řada nadnárodních společností, od továrny automobilky Tesla až po zábavní letovisko Disney a komplex Disneytown. Po nárůstu případů koronaviru se ale obvykle rušné finanční centrum doslova zastavilo.

Článek

Úřady v Číně bez předchozího upozornění v úterý vyhlásily uzávěru pro více než 25 milionů obyvatel přístavního města Šanghaj. Podle původního záměru se přitom měla uzavírat vždy jenom polovina města. Omezení byla dále rozšířena, protože nepřestává přibývat případů nákazy koronavirem, za minulých 24 hodin jich bylo přes 13 000, o den dříve 9 000.

Nekompromisní postup čínské vlády proti pandemii otřásá globálními dodavatelskými řetězci. A pocítit to může i Česko.

Aktuálně uvalená karanténa je v Číně nejrozsáhlejší od konce roku 2019. Mnoho továren a firem se snaží udržet provoz tak, že zaměstnanci přespávají na pracovištích. Současná omezení by mohla být pro druhou největší ekonomiku světa obzvláště nákladná. Kromě toho, že je Šanghaj hlavním finančním centrem Číny, je také středobodem výroby polovodičů, elektroniky a automobilů.

Důležitou roli hraje také šanghajský přístav, který je od roku 2010 z hlediska objemu přepravy největším kontejnerovým přístavem na světě.

Tuzemský dopad

Lodní doprava z Asie je pro logistiku na celém světě nenahraditelná a momentálně ji ovlivňují právě tvrdé lockdowny jako ten v Šanghaji. I kvůli nulové toleranci ke koronaviru dochází k ohrožování dodavatelských řetězců, protože je víceméně zastavena výroba a překládka zboží. Minulý měsíc bylo například kvůli hromadnému testování uzavřeno průmyslové centrum Šen-čen.

Tuzemští spotřebitelé by to ale podle oslovených distribučních firem měli pocítit jen částečně.

„Kontejnery, u nichž mělo zkraje března dojít v Šen-čenu k nalodění, dorazí do Evropy až v počátku května. Zpoždění tedy bude zhruba měsíční oproti normálu,“ říká David Fuchs z distribuční a logistické firmy Agora DMT, která do Česka dováží elektroniku nebo chovatelské potřeby. Lodí trvá cesta kontejnerů zhruba tři týdny až měsíc, zboží se vyloďuje v Hamburku.

Predikce na další týdny není podle Fuchse možná. „V Číně se ze dne na den zavírají desetimilionová města, ve kterých jsou továrny nebo naloďovací přístavy. Při objednávání proto kalkulujeme s delším dodáním v řádu týdnů. Většina zboží je pro spotřebitele stále dostupná. Krátkodobé výpadky, podobně jako v loňském roce, mohou nastat u velmi poptávaného zboží,“ dodává David Fuchs.

„Přímo kvantifikovat či jinak odhadovat dopad situace na tuzemskou ekonomiku či firmy v podstatě nejde. Nicméně dá se usuzovat, že se opět může zkomplikovat situace v lodní dopravě, která zůstává i na konci pandemie extrémně drahá, a navíc i pomalá,“ říká pro SZ Byznys Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.

Podle něj si ale tuzemské firmy už zvykly na problematickou logistiku, jejíž ceny jsou výrazně nad předcovidovou úrovní. Podle některých indexů zhruba o 50 procent výše než ve stejné době loňského roku.

Růst HDP v ohrožení

Čínský ekonom Xu Tianchen z analytické divize Economist Intelligence Unit pro zpravodajskou BBC uvedl, že i krátkodobé narušení dodavatelského řetězce bude mít dopad na čínskou ekonomiku jako celek vzhledem k úzkému propojení Šanghaje s dalšími čínskými regiony.

Současný lockdown se podle ekonoma již projevuje v poklesu spotřebitelských výdajů. „Ztráty obchodů, hotelů a restaurací by mohly Šanghaj připravit o 3,7 procenta jejího ročního hrubého domácího produktu (HDP),“ uvedl Xu Tianchen.

Čínská vláda si stanovila cíl, že HDP země v letošním roce vzroste o 5,5 procenta. Někteří analytici se však domnívají, že se jí tento cíl splnit nepodaří. Právě to podle nich naznačují ekonomické údaje z konce minulého týdne, které ukázaly zpomalení březnového růstu v čínském výrobním sektoru a sektoru služeb.

Stalo se tak poté, co minulý měsíc došlo k uzavření průmyslových center Šen-čen a Ťi-lin na severovýchodě Číny, aby úředníci mohli provést hromadné testování všech lidí a pokusit se tak omezit šíření vysoce přenosné varianty viru omikron.

„Nejnovější údaje PMI ukazují, že výrobní sektor i sektor služeb jsou skutečně silně zasaženy. A to zde ještě není zahrnut lockdown v Šanghaji,“ uvedla pro BBC Peiqian Liuová, ekonomka pro Čínu ze společnosti NatWest Markets. Ta zároveň očekává pokles čínského HDP za první a druhé čtvrtletí.

Údaje PMI jsou souhrnem tržních podmínek získaných na základě průzkumu mezi manažery a vedoucími pracovníky v klíčových průmyslových odvětvích. Vzhledem k rostoucímu počtu případů koronaviru by v případě dalších lockdownů mohly problémy přibývat, zejména pak majitelům menších podniků.

„Klíčové nyní bude, jak se udrží zaměstnanost při dlouhodobém lockdownu a v konečném důsledku epidemie. Sektor služeb nečelí pouze krátkodobému tlaku, ale čelí mnohem většímu tlaku z nejistoty ohledně dalších kroků vlády,“ tvrdí Peiqian Liuová.

Dodrží Peking plán?

I když většina ostatních zemí světa postupně otevírá nebo již otevřela hranice a zmírňuje omezení, zdá se, že Čína se od svého přísného přístupu k pandemii stále nechystá upustit.

„Nízká úroveň infekcí a úmrtí v Číně je v domácích médiích často srovnávána s jinými zeměmi. Výsledkem je, že většina obyvatelstva v Číně stále podporuje politiku nulové promořenosti, a to navzdory rostoucím ekonomickým nákladům,“ uvedl ekonom Xu Tianchen.

Ekonomka Liuová ovšem vidí světlo na konci tunelu, neboť Peking se zavázal podpořit ekonomiku k dosažení svého ambiciózního cíle růstu. „Vláda reaguje na tuto situaci uvolněnou fiskální a měnovou politikou. Tyto kroky snad prozatím stabilizují domácí růst a zajistí hladký chod dodavatelských řetězců,“ dodala ekonomka.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované