Hlavní obsah

Elektřina je příliš levná. Skandinávci se zlobí i radují

Překvapivě mokrá zima pomohla hydroelektrárnám (ilustrační foto).

Reklama

2. 3. 2020 19:10

Cena severských energií je nejnižší za více než poslední desetiletí. Může za to nejteplejší a nejdeštivější zima za dlouhá léta. Zatímco vyšší teploty zaznamenaly všechny trhy od Asie po Ameriku, severské ceny klesly ještě hlouběji kvůli nadbytku dešťové vody, která naplnila rezervoáry pro hydroelektrárny. Ty jsou největším zdrojem elektrické energie pro celý skandinávský prostor. Ne všichni se ale radují.

Článek

„Za 25 let, kdy se pohybuji na trhu, jsem nikdy neviděl nic podobného,“ řekl Fredrik Bodecker pro agenturu Bloomberg. Bodecker je zakladatel specializované společnosti, která pomáhá ostatním firmám s risk managementem energií. Za dva měsíce klesla cena megawatthodiny z 45 pod hranici 15 eur. Taková situace nejspíše pomůže severské ekonomice přesedlat na bezemisní provoz.

A cena by mohla padat dále kvůli probíhající epidemii koronaviru, která drasticky snižuje celosvětovou poptávku po energiích. Například obrázky publikované vesmírnými agenturami NASA i ESA zobrazují obrovský propad skleníkových plynů nad Čínou poté, co země uzavřela mnoho svých továren a celkově omezila transport. „Strach z koronaviru a snižování ceny paliv už situaci zhoršily a nyní dále snižují ceny energií,“ řekl Bloombergu analytik Christian Holtz.

Bankéři si nevědí rady

Situací se začala zabývat i rada centrální banky Švédska Riksbank ve Stockholmu. Banka musela po pěti letech v prosinci minulého roku opustit záporné úrokové sazby. Největší skandinávská ekonomika se ocitla v situaci, kdy nedokázala dosáhnout na svůj dvouprocentní inflační cíl a nízké ceny energií trend pouze prohlubují. „Je velmi složité přizpůsobovat měnovou politiku předpovědi počasí,“ bránil se guvernér banky Stefan Ingves po únorové schůzi. Naopak jeho náměstek Martin Flodén řekl: „Není tak jednoduché ignorovat nízké ceny energií, když inflační tlaky jsou již tak slabé.“

Pro těžaře, výrobce kovu i papíru je ale nízká cena energií výbornou zprávou. Velká část jejich nákladů pochází právě z nákupu energie. Pro hlavního výrobce hliníku, Kubikenborg Aluminum AB, představuje účet za energie okolo jedné třetiny všech nákladů. „Pokud kupujete elektřinu na spotovém trhu, je to pro vás fantastická situace,“ okomentovala pro Bloomberg průmyslová společnost. Situaci si pochvaluje i firma Boliden, která provozuje doly a hutě ve Švédsku a Finsku. Cena za elektřinu pro ně představuje 15 až 20 procent z výrobní ceny. Do budoucna se ale Boliden obává o nestálost cen, které mohou velmi rychle vzrůst, podobně jako nyní rapidně spadly.

Ke kolísání cen také přispívá rychle se rozvíjející větrná energetika. Například bouře Sabine, která řádila v Evropě minulý měsíc, zapříčinila na několik hodin dokonce negativní ceny elektřiny, což se stalo ve Švédsku vůbec poprvé. I nukleární reaktor Forsmark 1 musel snížit svůj výkon o 20 procent, aby nadbytek energie vyrovnal.

Ztráty pro výrobce elektřiny

Švédská energetická společnost Vattenfall, která je hlavním výrobcem energie v severní Evropě, by mohla podle odhadů analytika Bloombergu Elchina Mammadova ztratit okolo 18 procent ze svého provozního zisku (EBITDA). Pro finskou energetickou společnost Fortum Oyj by ztráta mohla převýšit jednu čtvrtinu a pro norský Statkraft by se mohlo jednat o ztrátu až 13 procent.

Fortum prodal tři čtvrtiny své energie pro rok 2020 již na konci prosince, kdy cena za megawatthodinu byla ještě 25 eur, v tzv. forwardových kontraktech. Zjednodušeně se jedná o dohodu dvou stran o budoucím obchodu. Obdobně svou energii prodal i Statkraft.

„Nyní jsme všichni přilepení k obrazovkám a čekáme na další předpověď počasí. Pouze doufáme, že už bude sucho,“ řekl pro Bloomberg Marcus Annell, šéf finančního oddělení v energetické společnosti Bixia. Uvedl také, že ceny se blíží ke svému dnu, ale varoval před opětovným zhoršením situace později v tomto roce kvůli dopadu koronaviru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované