Hlavní obsah

Šéf žalobců v Praze řekl, jak přečíst přes 22 tisíc stran spisu za pár dnů

Foto: ČTK

Martin Erazím.

19. 9. 11:22

Martin Erazím, nadřízený žalobce Jaroslava Šarcoha, který zastavil stíhání premiéra v kauze Čapí hnízdo, se popasoval s otázkami novinářů najednou. Vybral si, na co chce ze zaslaných dotazů odpovídat a odpovědi vyvěsil na stránky zastupitelství.

Článek

Městské státní zastupitelství v Praze zveřejnilo ve čtvrtek dopoledne své rozhodnutí o zastavení stíhání v kauze Čapí hnízdo. A následně na svém webu vydalo také doplňující odpovědi šéfa úřadu Martina Erazíma. Reaguje v nich na otázky, které v souvislosti s případem novináři nejčastěji kladli.

Jeho odpovědi přikládáme tak, jak je Erazím nechal zveřejnit.

Otázka: Jaký byl rozsah aprobační činnosti a z jakých podkladů jste vycházel?

Rozsah aprobační činnosti nebyl přirozeně omezen pouze na obsah rozhodnutí dozorového státního zástupce. V rámci aprobace byla studována příslušná judikatura a předpisy Evropské unie, včetně části spisu podstatné pro rozhodnutí. Rád bych zdůraznil, že spisový materiál byl v elektronické podobě k dispozici ještě před předložením textu rozhodnutí. V rámci aprobace jsem rovněž vycházel ze závěrů učiněných vedoucím oddělení ekonomické kriminality a I. náměstkyně městského státního zástupce.

Otázka: Jaké otázky jste ověřoval na podkladě spisového materiálu?

Ověřoval jsem především otázku vývoje tvrzení jednotlivých osob učiněných ohledně poskytnutí půjčky ze strany banky. Opatření těchto výpovědí ovlivnilo výrazně i délku řízení, neboť tito svědci z podstatné části nejsou občany České republiky ani v České republice nežijí.

Projděte si celé usnesení v galerii

Otázka: Jak dlouho jste studoval rozhodnutí JUDr. Šarocha?

Samotným rozhodnutím jsem se zabýval ode dne jeho předložení do dne, kdy došlo k jeho rozeslání oprávněným osobám. Věcí jako takovou jsem se zabýval průběžně. Věc jsem s dozorovým státním zástupcem konzultoval a měl jsem i možnost se seznámit se spisem, respektive jeho elektronickou verzí. Obsahem konzultací byla především informace o zamýšleném postupu a důvodech tohoto postupu. Přesné důvody rozhodnutí mi však byly známy až z předloženého textu.

Samotný text, jeho srovnání s příslušnou judikaturou a konzultace s aprobacemi vedoucího oddělení a I. náměstkyně mě vedly k závěru, že předložené rozhodnutí je zákonné a důvodné.

Otázka: Byly v původně předloženém usnesení JUDr. Šarocha udělány změny a případně jaké?

V textu samotného rozhodnutí byly v rámci aprobace provedeny jen drobné úpravy, které neměnily jeho obsah. JUDr. Šaroch v rámci aprobace tyto návrhy změn akceptoval a vtělil do textu usnesení.

Otázka: Proč došlo k názorovému obratu na věc a měl jste o něm informace?

JUDr. Šaroch mě informoval o svém úmyslu zastavit trestní stíhání ještě před vydáním rozhodnutí. Informoval mě o důvodech změny svého názoru v rovině obecné s tím, že konkrétní právní závěry budou uvedeny v předkládané písemnosti (usnesení o zastavení trestního stíhání).

Důvod změny názoru jsem popsal ve svém tiskovém prohlášení k věci a vyplývá i ze samotného textu usnesení.

Otázka: Proč mohl být názor PČR jiný a proč navrhla podat obžalobu?

Policejní orgán, stejně jako ostatní orgány činné v trestním řízení, postupuje při vyšetřování z vlastní iniciativy (§ 164 trestního řádu) a důkazy hodnotí podle svého vnitřního přesvědčení (§ 2 odst. 6 trestního řádu). Stává se, že každý z orgánů činných v trestním řízení (policejní orgán, státní zástupce, soud) důkazy vyhodnotí odlišně. Je však třeba zdůraznit, že je to státní zástupce, který nakonec obžalobu podává a zastupuje ji v řízení před soudem. Podání obžaloby či skončení věci jiným způsobem musí tedy vycházet z jeho vlastního (odůvodněného) rozhodnutí, nikoli z návrhu policejního orgánu.

V případě zastavení trestního stíhání a vyloučení možné libovůle je zde právě aprobační proces v rámci daného státního zastupitelství, možnost podání opravného prostředku poškozeným a v samém závěru poté v trestním řádu stanovený institut přezkumu již pravomocného rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem.

Otázka: Neměla se otázka, zda je kauza Čapí hnízdo malý a střední podnik, řešit hned na začátku a proč tuto otázku nebylo možné posoudit již na začátku?

Tato otázka byla řešena na začátku celé kauzy, ovšem s opačným výsledkem. Názor na řešení tohoto pojmu se vyvíjel společně s objasňováním věci a vývojem přesvědčivosti některých důkazů. Ne všechny skutečnosti rozhodné pro podání obžaloby nebo zastavení trestního stíhání jsou a musí být známy na začátku vyšetřování. Pro zahájení trestního stíhání postačuje pouze vyšší míra pravděpodobnosti, že se skutek stal a je trestným činem. Tato míra pravděpodobnosti se v dalším řízení buď potvrdí, nebo vyvrátí. V tomto případě byla vyvrácena.

Otázka: Jak se státní zástupce vypořádal se zprávou OLAF, když nevyvrátil její závěry, které tvrdí, že společnost Farma Čapí hnízdo byla propojená se společnostmi koncernu Agrofert?

Zpráva OLAF hodnotila celý případ z jiného pohledu, než jaký je možný pro posouzení otázky viny v trestním řízení. Závěry zprávy nejsou pro orgány činné v trestním řízení závazné. Právě jiný než trestní pohled na věc dovolil hodnocení celé věci týkající se poskytnutí dotace s ohledem na skutečnosti známé v roce 2018, tedy s více než desetiletým odstupem od podání žádosti, a z pohledu ovlivněným vývojem právních názorů na otázku pojmu malého a středního podniku. Takový pohled si však v trestním řízení není možné dovolit, a proto se JUDr. Šaroch musel zabývat otázkou podmínek pro posouzení pojmu malý a střední podnik k roku 2008, jak blíže vyplývá ze samotného textu usnesení.

Otázka: Jsou i další důvody pro zastavení trestního stíhání?

K naplnění skutkové podstaty trestného činu dotačního podvodu je podstatné prokázat, že v době podání žádosti o dotaci uvedli žadatelé poskytovatele dotace v omyl. Tento omyl měl spočívat v tvrzení, že žadatel je malým nebo středním podnikem. Provedeným dokazováním se však nepodařilo prokázat, že by toto tvrzení bylo nepravdivé. Naopak poskytovatelům dotace byl poskytnut dostatek informací k charakteru podnikání žadatele.

Otázka: Zaznamenal jste během vyšetřování přímé tlaky a od koho?

Jediný, avšak enormní tlak byl veden ze strany mediálních prostředků, napříč celým jejich spektrem. A to aniž by bylo respektováno omezení poskytování informací o trestním řízení stanovené zákonem v § 8a trestního řádu, promítnutého i do zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, či institut tiskového mluvčího Městského státního zastupitelství v Praze, zejména formou neustálého kontaktování, ať už písemného, telefonického či vygradovaného až v osobní kontaktování dozorového státního zástupce mimo jeho pracoviště.

Doporučené